Jak se Británie zbavuje uhlí?
Británie, která byla kdysi kolébkou průmyslové revoluce, 10. května jednorázově vyřadila ze sítě své uhelné elektrárny. Přestávají být rentabilní kvůli přísnějším ekologickým normám, konkurenci obnovitelných zdrojů a poklesu cen plynu. Britská vláda ohlásila, že se do roku 2025 zbaví všech 11 uhelných elektráren, které jsou ještě v provozu. K náhradě uhlí jinými zdroji dochází i jinde v Evropě, většina evropských uhelných elektráren je v provozu více než 30 let.
Britové si 10. května ověřili, že se dokážou obejít bez elektřiny z uhlí. Britsko-americký operátor, společnost National Grid potvrdil, že ten den nad ránem nebyla v provozu žádná ze stávajících uhelných elektráren.
Šlo sice o pokusnou odstávku kvůli opravám, odstávky jsou ale v éře celoevropského propadu poptávky po uhlí poměrně časté. Uhelné elektrárny přestávají být rentabilní kvůli přísnějším normám na ochranu ovzduší a klimatu, konkurenci obnovitelných zdrojů a kvůli poklesu cen plynu.
Britský deník Telegraph [1] s odvoláním na zdroj z průmyslu uvedl, že i kdyby uhelné elektrárny v daný den neodstavily, nevyplatilo by se je mít v provozu v ranních hodinách. Stačilo nakombinovat dodávky z plynu, jádra a větru.
Kolébka průmyslu
Jon Ferris z konzultační firmy Utilitywise komentoval vyřazení uhelných elektráren jako „změnu paradigmatu“. Stalo se to totiž vůbec poprvé od zavedení elektřiny v Británii. Připomněl také, že ještě před dvěma lety, kdy byly ceny ropy a plynu vysoké, by něco takového bylo nepředstavitelné.
Odborná média, jako například server Carbon Brief, připomínala datum 1882, kdy Británie postavila svou první uhelnou elektrárnu a kdy byla tahounem průmyslové revoluce. Také v reakcích na twitteru se objevilo, že Británie, která jako první začala používat uhlí k výrobě elektřiny, je zároveň první zemí, která zkouší s jeho využíváním přestat.
Jak se dočteme v Atlasu uhlí [3] vydaném společně analytickým centrem Glopolis, Heinrich Boell Stiftung a Hnutím Duha, s černým uhlím je úzce spjat vznik těžkého průmyslu v Evropě. Nejdříve se uhlí používalo jako palivo pro pohon parních strojů, které odčerpávaly vodu z uhelných dolů, později pohánělo textilní stroje a železniční lokomotivy. Pak přišla nová technologie tavení železa a oceli, v níž dřevěné uhlí nahradil koks, pórovitá směs uhlíku a popela. Díky tomu železo zlevnilo natolik, že se z něj daly vyrábět předměty denní potřeby.
Nejvíc uhlí se v Británii vytěžilo v roce 1913, v České republice se pro srovnání těžilo nejvíc černého i hnědého uhlí v 80. letech 20. století, tou dobou už ale byla motorem světové ekonomiky ropa.
Na britských ostrovech zatím zůstává černé uhlí významným zdrojem energie, i když většinu spotřeby pokrývá uhlí z dovozu. Ještě v roce 2013 uhelné zdroje vyráběly 34 % elektřiny, v roce 2014 to bylo o něco méně, 21 %. Uhlí se v Británii přestává vyplácet hlavně kvůli uhlíkové dani, nízké ceně plynu a kvůli konkurenci obnovitelných zdrojů, zejména větrných elektráren.
Loni na konci roku už na uhelné zdroje připadlo jen 17 % dodávek, což bylo nejméně od 50. let 20. století. Britská vláda chce množství používaného uhlí nadále snižovat a do roku 2025 uhlí úplně vyřadit.
Nečekané výpadky
Podle analytika společnosti Jefferies Petera Athertona ústup od uhlí činí Británii méně schopnou poradit si s neočekávaným poklesem dodávek, včetně výpadků větrných zdrojů.
Zvláště letní měsíce totiž obvykle znamenají sníženou poptávku po elektřině. K výpadkům docházelo nejčastěji tak, že řada uhelných a plynových elektráren měla letní odstávku, ale dodávka energie z větrných zdrojů nestačila pokrýt poptávku.
Sázka na plyn
Výpadky argumentovala také britská ministryně pro energetiku Amber Ruddová při představování nové Britské energetické strategie. 18. listopadu 2015 zveřejnila Británie vládní plán na vyřazení všech 11 uhelných elektráren do roku 2025, od roku 2023 budou běžet v omezeném provozu.
Ministryně označila za nepřirozené, že uhlí, které označila za „nejšpinavější fosilní palivo“, je dosud pro britskou energetiku klíčové. „Pro pokročilou ekonomiku, jako je ta britská, není uspokojivé, aby se spoléhala na padesát let staré elektrárny poháněné uhlím a znečišťující ovzduší,“ uvedla ministryně. Potvrdila, že Británie postaví novou generaci plynových elektráren, aby se pojistila proti výpadkům.
Úplnou odstávku uhelných elektráren a jejich náhradu plynovými považuje britská vláda za nejúčinnější způsob, jak snížit emise. Žádná z 11 uhelných elektráren totiž nedokáže splnit stávající přísná emisní kritéria EU.
Váhavost investorů
Vláda považuje zároveň plynové elektrárny za klíčové i pro energetickou bezpečnost Británie. Ministryně Amber Ruddová BBC řekla, že zatím neví, kolik plynových elektráren bude potřeba. Podle ní ale zřetelný signál, že se uhelné zdroje budou zavírat, výrazně podpoří investice do zdrojů na zemní plyn.
Britská média ale poukazují na to, že ačkoliv má výstavba nových plynových elektráren politickou podporu, investoři se do ní nehrnou. Stavba zatím jediné plánované elektrárny v Traffordu je ohrožena, protože developeři nedokázali zajistit její financování.
Plynová přestávka
Britská vládní energetická strategie měla většinou příznivou odezvu - od voleb šlo o první změnu energetického kurzu vlády směrem k ekologičtějším zdrojům. Média zaujala slova ministryně o tom, že v poslední dekádě Británie podcenila výstavbu klíčové energetické infrastruktury spojená s jasným ujištěním, že vláda dostojí svým emisním závazkům.
Zazněly ovšem i kritické hlasy, například hnutí Greenpeace sice britský odklon od uhelné energetiky vítá, ale o vládním plánu se vyjádřilo jako o pouhé „plynové přestávce“, která donutí Británii používat více „špinavé energie“, než je nutné.
Uhlíková daň
Britská vláda předpokládá, že by kvůli přísným nárokům na snižování emisí a uhlíkové dani v roce 2025 dodávaly uhelné elektrárny do britské sítě už jen 1 % elektřiny. Přesnější datum úplné odstávky uhelných zdrojů v Británii zatím nestanovila. Experti, na něž se odvolává britský Telegraph, se domnívají, že uhlí si možná svou úlohu zachová o mnoho déle, zvláště kdyby v daném roce nové plynové elektrárny ještě nebyly dostavěné a ministerstvo financí by nezvýšilo uhlíkovou daň, která je už teď zmrazena.
Některé elektrárny by se mohly vyhnout uzavření tím, že začnou spalovat místo uhlí biomasu. Zda se to stane, ovšem, jak dodávají experti, záleží na nastavení dotací.
Celoevropský trend
Britská politická podpora odklonu od uhlí je zajímavá nejen v evropském, ale i v širším, celosvětovém srovnání. Ještě v roce 2015 dvaadvacet zemí Evropské unie provozovalo 280 uhelných elektráren, které vyprodukovaly 18 % všech evropských emisí skleníkových plynů. Většina jich vyrábí elektřinu déle než 30 let, průměrné stáří britských uhelných elektráren je dokonce vyšší než 40 let.
Konkrétnější plány na odstavení uhelných elektráren představily i další země – Rakousko, Portugalsko a Francie. 30. března letošního roku přestala pálit uhlí poslední uhelná elektrárna v Belgii. Uhelné elektrárny nemají Kypr, Malta, Lucembursko, Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Použité zdroje
- Britain gets no power from coal for 'first time on record',The Telegraph, 10. 5. 2016, http://www.telegraph.co.uk/business/2016/05/10/britain-gets-no-power-from-coal-for-first-time-on-record/
- Countdown to 2025: Tracking the UK coal phase out, CarbonBrief, http://www.carbonbrief.org/countdown-to-2025-tracking-the-uk-coal-phase-out
- Atlas uhlí, Příběhy a fakta o palivu, které změnilo svět i klima (2015), Heinrich-Boell-Stiftung v Praze, Hnutí DUHA – Friends pof the Earth Czech Republic a analytické centrum Glopolis, dostupný ZDE
- End of an Era: why every European country needs a phase out coal plan (2015), Greenpeace a CAN Europe, dostupné na: http://endcoal.org/resources/end-of-an-era-why-every-european-country-needs-a-coal-phase-out-plan/
Britain, once a world leader of the Industrial Revolution, temporarily phased out all its coal power plants on May 10th. Electricity generated from coal is getting no more prosperous due to stricter pollution limits, competion of renewable sources and lower gas prices. The British government announced a plan to get rid of all 11 coal power plants by 2025. The substitution of coal by other sources is also a trend elsewhere in Europe. Most European coal powerplants are over 30 years old.
