Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Nejperspektivnější nízkouhlíková opatření jsou energetická efektivnost a úspory energie

Vyhodnocení dotazníku R&Dialogue

Naprostá většina respondentů online dotazníku uznává význam energetické efektivnosti a úspor energie pro snižování emisí skleníkových plynů. K jejich využívání je však obyvatelstvo i firmy nutno motivovat. Kromě finančních pobídek může pomoci osvěta a vzdělávání.

Projekt R&Dialogue je pokusem o odborný dialog o budoucnosti energetiky. V současnosti jde v České republice spíše o paralelní monology, kterých se navíc téměř neúčastní nezávislí odborníci z akademické sféry. Zástupci různých zájmových skupin se nejčastěji setkávají (nebo spíše utkávají) prostřednictvím médií, kde jde často spíše o to kdo s koho, než o hledání optimálního řešení.

Jak zjistili řešitelé projektu R&Dialogue, v diskuzích o budoucnosti energetiky v ČR lze identifikovat dvě vyhraněné názorové skupiny - Traditional energy group, která preferuje tradiční technologie (jmenovitě uhelnou a jadernou energetiku) a Green renewable group, která podporuje vybrané nízkouhlíkové technologie (jmenovitě úspory a obnovitelné zdroje energie). První skupina přístup Německa zatracuje, druhá jej adoruje.

Dokladem nevyváženosti české debaty o budoucnosti energetiky je, že ve Státní energetické koncepci neexistují tak výrazné alternativy, jaké můžeme nalézt například ve Spojeném království, kde jsou paralelně rozvíjeny čtyři výrazně odlišné scénáře (Consumer Power, Gone Green, No Progression, Slow Progression).

V tomto kontextu jak samotný projekt R&Dialogue, tak online dotazník k Diskuznímu dokumentu Národního nízkouhlíkového panelu, splnily svůj cíl. V Národním nízkouhlíkovém panelu zasedli vedle sebe ve vyváženém poměru zástupci různých zájmových skupin. Rovněž dotazník oslovil širší publikum, než obvyklé akce.

Méně úspěšná je diskuse na odborném portálu TZB-info. Jednak proto, že se do ní zapojil relativně malý počet diskutujících, ale hlavně proto, že zůstalo rozštěpení na výše uvedené názorové skupiny a namísto debaty o širším spektru témat většina příspěvků zůstala v rovině jádro vs. OZE.

Dotazník R&Dialogue

Dotazník v době od 14. 5. 2015 do 24. 8. 2015 vyplnilo 108 respondentů, přičemž nejpočetnější skupinou byli představitelé vysokých škol a výzkumných institucí (29,6 %). Další významnější skupiny byly vládní instituce a státní správa (16,7 %), malé a střední firmy (15,7 %) a nevládní ekologické organizace (12 %).


Obrázek 1: Skladba Národního nízkouhlíkového panelu a respondentů online dotazníku

V Národním nízkouhlíkovém panelu mají stejný (25 %) podíl zástupci výzkumných institucí a vysokých škol, průmyslu i nevládních neziskových organizací. Ve srovnání s tím online dotazník vyplnilo procentuálně výrazně více zástupců výzkumných institucí a vysokých škol, zatímco podíl zástupců průmyslu byl nižší a nevládních organizací dokonce poloviční. Jen podíl zástupců státních institucí zůstal zachován.

Jasná shoda

Jsou otázky, na nichž se shodnou téměř všichni respondenti. Vzhledem k výrazným názorovým rozdílům je však velmi pravděpodobné, že si pod stejnými pojmy různé zájmové skupiny představují něco jiného.

Všichni respondenti (až na jednoho) uznávají význam úspor energie a energetické efektivnosti, přičemž 86 % je považuje za významné (57,0 %) nebo zcela zásadní (29,0 %).

Téměř všichni respondenti (96,3 %) považuji roli vědy a výzkumu při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku za zásadní (50,0 %), nebo přinejmenším významnou (46,3 %).

Poněkud překvapivé je, že téměř všichni respondenti považují českou debatu o nízkouhlíkové budoucnosti za nevyváženou, neefektivní nebo nedostatečnou (92,6 %, z toho 39,3 % za „určitě“ a 53,3 % za „spíše“ nevyváženou/neefektivní/nedostatečnou).

Podobně silný (92,4 %) je i názor, že zástupci vědy a výzkumu by měli hrát zásadní (37,7 %) nebo přinejmenším významnou (54,7 %) roli při dlouhodobém vymezování strategie nízkouhlíkové budoucnosti.

Přestože úspory mají mezi nízkouhlíkovými technologiemi největší potenciál (viz dále), je podle 90,7 % respondentů nutno obyvatelstvo k úsporám motivovat.

Jednoznačná převaha

Naprostá většina respondentů (83,8 %) zastává názor, že podmínky pro družstevní vlastnictví a kolektivní investování do decentralizované energetiky je třeba zlepšit (z toho 46,2 % si myslí, že je třeba „zásadní“ zlepšení).

Obyvatelstvo lze k úsporám nejlépe motivovat osvětou a vzděláváním (80,9 %), ale i dotacemi na dílčí opatření (63,8 %).

Naprostá většina (80,8 %) respondentů se domnívá, že atraktivitu nízkouhlíkových technologií by zvýšily pobídky. Za nejvhodnější pobídky jsou považovány osvěta (76,2 %), vzdělávání (71,4 %) a daňové a jiné úlevy (71,4 %).

Jednoznačně by měl být podporován výzkum v oblasti obnovitelných zdrojů energie (79,2 %), skladování energie (77,2 %) a energetické efektivity a úspor (76,2 %). Nadpoloviční podporu získal ještě výzkum v oblasti chytrých sítí (55,4 %). Ostatní technologie získaly méně než 40 %.

Podpora nízkouhlíkových technologií by podle názoru respondentů měla být přednostně financována z peněz vybraných od výrobců energie a producentů emisí (74,7 %), případně z výnosu uhlíkové daně (52,7 %). Podle odpovědi na jinou otázku by se podle zhruba 70 % respondentů měly náklady na odstraňování emisí uhlíku promítnout do koncových cen produktů.


Obrázek 2: Ukázka vyhodnocení odpovědí z online dotazníku v dokumentu1

Zhruba tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že by Česká republika měla být v procesu transformace energetiky proaktivní (74,5 %, z toho 34,9 % si myslí že „jednoznačně“ a 39,6 % „spíše“).

Největší potenciál rozvoje a uplatnění v České republice mají podle naprosté většiny respondentů energetická efektivita a úspory (72,3 %). Zhruba polovina respondentů sází ještě na solární energii (52,5 %), chytré sítě (49,5 %), kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (48,5 %) a skladování energie (47,5 %). Ostatní technologie mají velký potenciál jen podle méně než 45 % respondentů.

Respondenti mají většinou (72,2 %) spíše tendenci souhlasit s cílenou podporou investičně náročných nebo rizikových projektů, které by hypoteticky mohly naší zemi přinést know-how; zhruba polovina respondentů (54,6 %) spíše souhlasí s podporou, je však třeba uvážlivě vybírat, pouze malá část (17,6 %) souhlasí bez výhrad.

Politiky, ekonomy a podnikatele lze podle názoru respondentů ovlivnit v podstatě pouze dvěma způsoby – pomocí dialogu a argumentace (70,6 %) nebo ovlivňováním veřejného mínění a mediálním tlakem (52,0 %).

Dominantní vliv ve veřejné debatě mají průmysl a průmyslové svazy (podle 75 % respondentů) a státní správa (45 %).

Převažující názor

Většina respondentů (68,5 %) zastává názor, že by nízkouhlíkové technologie měly být dotovány (24,1 % všechny nebo většina, 44,4 % jen některé). Přitom téměř dvě třetiny respondentů (61,1 %) si myslí, že míra podpory by měla být větší, než dnes.

Za nejvhodnější formu podpory považují respondenti nepřímé formy podpory, jako jsou například daňové úlevy, státní garance, zvýhodněné úvěry apod. (60,4 %), případně přímé investiční dotace například na výstavbu elektráren nebo na zateplování (56,0 %).

Dvě třetiny (67,9 %) respondentů si myslí, že veřejný dialog ovlivňuje následná politická rozhodnutí buď zřídka (51,9 %) nebo vůbec (16,0 %).

Většina respondentů (63,5 %) se shoduje, že nejmenší potenciál uplatnění má v České republice technologie CCS – zachytávání a ukládání CO2. Všechny ostatní technologie získaly méně než 40 % (méně než 40 % respondentů je označilo za ty, které mají v ČR pouze minimální nebo nulový potenciál rozvoje a uplatnění).

Respondenti se v podstatě shodují v tom, že energetická strategie včetně bezpečnosti dodávek by měla být řešena vyváženě na evropské i národní úrovni (65,1 %, ostatní preferují střídavě buď evropskou nebo národní úroveň).

Nadpoloviční podporu pro přednostní rozvoj si mezi respondenty vysloužily pouze energetická efektivita a úspory energie (65,0 %) a chytré sítě (Smart Grids - 56,3 %). Zhruba poloviční podporu získaly skladování energie (48,5 %) a solární energie (46,6 %) následované kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (44,7 %), vodní energií (42,7 %), využitím biomasy (41,7 %) a geotermální energií (41,7 %). Ostatní technologie měly mezi respondenty podporu nižší než 40 %.

Za nejvýznamnějšími faktory pro rozvoj úspor energie a energetické efektivnosti považuje většina respondentů změnu priorit a chování občanů (62,9 %) a technologický pokrok (58,1 %). Zajímavé je, že pouze 39 % respondentů považuje za dominantní faktor intenzitu finanční podpory.

Nejvýznamnější brzdou rozvoje nízkouhlíkových technologií je odpor obyvatelstva vůči instalacím některých technologií v okolí (větrné elektrárny, úložiště radioaktivního odpadu, úložiště CO2, nová elektrická vedení aj. - 59,6 %).

Podle většiny (54,6 %) respondentů by cena energie měla zahrnovat poplatek za emise skleníkových plynů (uhlíkovou daň) v případě, že odběratel odebírá energii ze zdrojů, kde tyto emise vznikají. Naopak pouze 16,5 % respondentů by takový poplatek rozložilo na všechny odběratele. V případě poplatku na podporu nízkouhlíkových technologií je výsledek zcela jiný, pouze 8,2 % respondentů by poplatek nařídilo odběratelům takové energie, ale 18,6 % všem.

Pokud by některé nízkouhlíkové technologie měly být preferovány (z jiných odpovědí vyplývá, že je to sporné), pak především na základě předpokládaného příspěvku ke snížení emisí (76,4 %) a vlivu na životní prostředí (75 %), následuje ekonomika (59,7 %) a vliv na energetickou soběstačnost (55,6 %). Ostatní kritéria jsou důležitá pro méně než polovinu respondentů.

Sporné otázky

V řadě otázek se respondenti neshodli, respektive jejich preference byly vyvážené, případně odpovídali na obdobné otázky rozdílně.

Například jen míně převažuje názor, že energetická chudoba v ČR nehrozí. Podobně není preferován žádný ze tří hlavních faktorů energetické debaty – energetická soběstačnost, bezpečnost dodávek a dekarbonizace.

Jen mírně (53,3 %) převažuje názor, že je v ČR zbytečné stavět nové jaderné bloky, a to přesto, že bezpečnost jaderných elektráren považuje za překážku v rozvoji nízkouhlíkových technologií pouze třetina respondentů (34,6 %).

Zhruba polovina respondentů zastává názor, že by přechod k nízkouhlíkové ekonomice měl být technologicky neutrální (52,4 %), téměř stejný počet se domnívá, že by vhodné technologie měly být vybrány na národní (32,4 %) nebo evropské (15,2 %) úrovni. Na podobnou otázku položenou jinde však většinou (68,2 %) odpovídají, že některé z nízkouhlíkových technologií mají být (ať již na úrovni EU nebo jednotlivých zemí) preferovány a podporovány.

Perspektivní technologie

Zajímavé může být vyhodnocení, které nízkouhlíkové technologie považují respondenti v České republice za perspektivní. V dotazníku jsou k tomuto tématu dvě otázky. V první byli respondenti dotazováni, které technologie považují za perspektivní z hlediska uplatnění v České republice, ve druhé otázce naopak měli označit neperspektivní technologie.

Za nejperspektivnější považují respondenti energetickou efektivnost a úspory (72,3 %). Následuje skupina technologií, kterou považuje za perspektivní zhruba polovina respondentů – sluneční energie (52,5 %), chytré sítě (49,5 %), kombinovaná výroba elektřiny a tepla (48,5 %) a skladování energie (47,5 %).


Tabulka: Shrnutí názorů na potenciál a případnou podporu nízkouhlíkových technologií

Naopak nejméně perspektivní je zachytávání a ukládání CO2 (63,5 %), následované skupinou technologií, které považuje za neperspektivní zhruba třetina respondentů – účinnější elektrárny na fosilní paliva (35,4 %), geotermální energie (34,4 %) a větrná energie (32,3 %).

Obecně sice z odpovědí vyplývá, že čím více respondentů považuje danou technologii za perspektivní, tím méně ji považuje za neperspektivní, neplatí to však vždy. Výrazné rozdíly jsou například u vodní a větrné energie, za perspektivní je považuje srovnatelný počet respondentů (27,7 % resp. 30,7 %), za neperspektivní je však považuje výrazně rozdílný počet respondentů (13,5 % resp. 32,3 %). Tento výsledek je poněkud překvapivý, protože u větrných elektráren, u nichž výkupní cena klesla ke 2 Kč/kWh a byla garantována na pouhých 20 let, trval zájem investorů o výstavbu, zatímco vodních elektráren, přestože výkupní cena vyrobené elektřiny byla výrazně vyšší a garantovaná na 30 let, nijak výrazně nepřibývalo.

Podobná situace je u skupiny technologií, které považuje za perspektivní zhruba polovina respondentů, za neperspektivní je považuje nejvýše 10 % respondentů. Výjimkou je sluneční energie, kterou považuje za neperspektivní 19,8 % respondentů. Opět poněkud překvapivý výsledek, vzhledem ke skutečnosti, že sluneční energie se začíná vyplácet i bez dotací.

Otázkou je, nakolik se v hodnocení rozvojového potenciálu jednotlivých technologií (jmenovitě větrné a sluneční energie) projevují osobní antipatie, případně skutečnost, že například fotovoltaické elektrárny na střechách budov představují hrozbu pro rentabilitu konvenčních elektráren.

Pokud bychom výsledky u obou otázek odečetli, pořadí na prvních místech se změní. Sluneční energie se propadne na páté místo a chytré sítě na místo čtvrté, na jejich místa poskočí kombinovaná výroba elektřiny a tepla a skladování energie. Na opačném konci se pořadí nezmění.

Jednoznačně nejlépe však stále vychází energetická efektivnost a úspory energie. Za perspektivní je považuje naprostá většina respondentů (72,3 %). Naopak pouze 2,1 % respondentů považují energetickou efektivnost a úspory za neperspektivní.

Závěr

Online dotazník v rámci projektu R&Dialogue vyplnilo celkem 108 respondentů, mezi nimiž měli vysoký podíl zástupci výzkumných institucí a vysokých škol.

Respondenti se v podstatě shodují, že energetická efektivnost a úspory energie jsou nejperspektivnějšími technologiemi pro snižování emisí skleníkových plynů. Zároveň jde o jediné technologie, které nevyvolávají kontroverze. Zřejmě by si zasloužily, aby jejich potenciál byl odpovídajícím způsobem rozvíjen například ve Státní energetické koncepci.

Podle názoru respondentů je však nutno jednotlivce a firmy k zavádění těchto technologií náležitě motivovat. Kromě osvěty a vzdělávání považují za vhodné způsoby podpory daňové úlevy i přímé dotace. Náklady na podpůrná opatření by měly být přednostně hrazeny z poplatků vybíraných od producentů emisí.

Kompletní výsledky dotazníkového průzkumu lze najít na webových stránkách řešitele.

 
 
Reklama