Je výhodné být lídrem v inovativních oborech
K semináři R&Dialogue VI
Na doplnění diskusního semináře vydáváme vyjádření některých členů Národního nízkouhlíkového panelu k vybraným otázkám.
Vzhledem ke skutečnosti, že mnohé již bylo v rámci semináře a navazující diskuse na odborném portálu TZB-info řečeno, si dovolím své odpovědi formulovat velmi stručně.
• Jaká míra angažovanosti ČR v procesu transformace energetiky je v našich ekonomických možnostech? Má být ČR spíše proaktivní (v rámci EU/světového dění) nebo reagovat až na měnící se situaci a nové technologické možnosti a trendy? Je v současnosti ČR spíše jen „černým pasažérem“?
Zkušenosti ze západoevropských i asijských zemí ukazují, že je výhodnější být lídrem v oborech, které se stávají globálním trendem. A tím podle mě čisté nebo - jak někdo říká zelené - inovace jsou. Ať již jde o technologie vyrábějící s menší spotřebou nebo stále levnější větrné turbíny či fotovoltaické panely. Domnívám se, že pro průmyslové země, jako je Německo, Británie či Česko, je výhodnější na vlnu čistých inovací proaktivně naskočit, aktivně usilovat o jejich rozvoj. Vytvářejí nová pracovní místa, vážou na sebe výzkumná střediska.
Na druhou stranu chápu strach odborářů a kapitánů průmyslu z neznámých, nových sektorů spojených s ekologií. V zemi, kde průmyslu díky Fišerově fotovoltaickému tunelu zdražila elektřina o pětinu, se není moc co této ostražitosti divit. Vláda by proto měla přijít s opatřeními, kterými průmyslu ukáže, že to s čistými technologiemi myslí vážně. Ať už jde o tzv. antifosilní zákon, který začal připravovat ministr Brabec nebo podporu obecních či družstevních energetických projektů, které se osvědčují na Západě.
• Má družstevní forma vlastnictví a jiné formy kolektivního investování dostatečnou oporu, např. v legislativě, k tomu, aby umožňovala participaci v rozvíjející se decentralizované energetice?
Oporu v legislativě v zásadě má. Zásadní nicméně jsou dvě věci: jednak umožnit malým fotovoltaickým elektrárnám vyrábějícím pro vlastní spotřebu, aby mohly drobné přebytky dodávat do sítě a jednak pro v současnosti nejlevnější obnovitelný zdroj – vítr – obnovit podporu, kterou má elektřina z vody, bioplynu či biomasy. Taková podpora může být navázána právě na vlastnickou strukturu. Takové projekty se osvědčují v Německu, Beneluxu či Skotsku.
Diskuse probíhá u úvodního článku série
