Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

5 změn, které otřesou globální elektroenergetikou v příštích 25 letech

Tak pojmenovala agentura Bloomberg New Energy Finance stručné závěry ze své studie New Energy Outlook 2015 (NEO 2015). V ní představila pět trendů, které by měly v elektroenergetice převládat v příštích 25 letech.

Podle studie můžeme očekávat obrovský rozvoj malých fotovoltaických elektráren, s tím související vyšší kontrolu spotřebitelů nad výrobou vlastní energie, slabší nárůst poptávky po elektřině a špatné zprávy z hlediska klimatu.

Studie NEO 2015 vychází z informací od jednotlivých států a z informací o technologiích z hlediska poptávky, nákladů na výrobu a strukturálních změn v energetice. Zprávu připravuje více než 100 energetických analytiků a výzkumníků z celého světa.

Předpokládané změny podle Bloomberg New Energy Finance (BNEF)

  • Všudypřítomná fotovoltaika – pokles cen solárních technologií až o 47 % na MW instalovaného výkonu umožní zvýšení celosvětové kapacity 104 GW v roce 2014 na 1,8 TW (17násobný nárůst) v roce 2040. Očekávaná výše investic do malých i velkých solárních elektráren je 3,7 bilionu dolarů.
  • Decentralizace výroby elektřiny (power to the people) – do malých solárních elektráren by se mělo investovat zhruba 2,2 bilionu dolarů. Stále více lidí si bude vyrábět vlastní elektřinu a skladovat ji v bateriích. Pojetí energetiky se tak posune z centralizovaného systému organizovaného energetickými společnostmi k systému decentralizovanému, kde si dodávky energií budou více řídit sami odběratelé. V oblastech třetího světa získají lidé vůbec poprvé přístup k elektřině.
  • Snížení poptávky po elektřině – nástup energeticky úsporných technologií např. v osvětlení nebo klimatizaci pomůže omezit růst globální poptávky na 1,8 % ročně, tj. o 3 % méně oproti letům 1990–2012.
  • Skromnější využívání plynu – plyn nebude přechodovým palivem (transition fuel), které by celosvětově nahradilo uhlí. Plyn ze severoamerických břidlic sice bude mít vliv na trh s plynem, ale přechod z uhlí na plyn zůstane americkým specifikem. Většina rozvojových zemí bude elektřinu získávat dvojkombinací uhlí a obnovitelných zdrojů.
  • Klimatická hrozba – dědictví starých elektráren na fosilní paliva a výstavba nových uhelných zdrojů v rozvojových zemích způsobí globální nárůst emisí CO2 až do roku 2029. Navzdory investici osmi bilionů dolarů do obnovitelných zdrojů budou v roce 2040 světové emise oxidu uhličitého o 13 % vyšší oproti roku 2014.

Podle studie NEO 2015 se do roku 2040 investuje do výroby elektřiny přibližně 12,2 bilionu dolarů, z čehož jen zhruba pětina (22 %) bude investována v zemích OECD, zbylých 78 % připadá na rozvojové země, kde je zatím elektřiny málo. Dvě třetiny z těchto investic připadají na OZE, zbytek pak v menších poměrech na konvenční zdroje, konkrétně 1,6 bilionu dolarů na uhlí, 1,2 na plyn a 1,3 na jádro. Na rozdíl ode dneška nebudou investicím do malých OZE dominovat bohaté státy jako dosud, ale rozvojové země, pro něž budou levné OZE prvním dostupným zdrojem elektřiny.

Rozvoj technologií obnovitelných zdrojů bude určovat spíš jejich ekonomika než politika

BNEF předpokládá, že v roce 2040 bude celosvětový výkon pozemních větrných elektráren 1,8 TW, pětinásobek současné hodnoty, výkon velkých fotovoltaických elektráren vzroste na 1,9 TW (24násobek současné hodnoty), námořní větrné farmy 198 GW, 25násobek a „flexibilní kapacita“ (různé způsoby vyrovnávání proměnlivého výkonu OZE zahrnující baterie, řízení poptávky a plynové elektrárny) dosáhne 858 GW, 17násobek. NEO 2015 u OZE v budoucnu nepředpokládá žádnou podporu, jakou OZE požívaly v minulosti. Výjimkou budou námořní větrné farmy, které budou podporovány do roku 2030. Toto schéma předpokládá existenci a rámcovou funkčnost uhlíkového trhu, kde už je zaveden, nebo kde lze jeho zavedení předpokládat.

NEO 2015

Špatné zprávy pro světové klima

S rozvojem světových ekonomik a nárůstem světového obyvatelstva poroste světová výroba elektřiny do roku 2040 o 56 %. Následkem toho vzrostou globální emise ze současných 13,1 gigatun CO2 na 15,3 Gt v roce 2029. Spalování uhlí v širším měřítku v rozvojových zemích převáží odstup od uhlí prostřednictvím OZE a plynu v rozvinutých zemích. Světové emise následně klesnou, ale pouze na 14,8 Gt v roce 2040, což je stále 13 % nad úrovní roku 2014. I přes značnou dekarbonizaci tedy bude hrát uhlí důležitou roli v globální energetice i v roce 2040. Nebudou-li přijata radikální politická opatření, emise porostou ještě 15 let. V roce 2040 se budou fosilní zdroje podílet na světové produkci ze 44 % (pokles o 67 % oproti roku 2014).

Poselství studie NEO 2015 pro listopadovou klimatickou konferenci v Paříži je, že současná politická opatření pro ochranu klimatu – dokonce i v kombinaci s razantním rozvojem OZE – nebudou stačit. Je nutné podniknout další politická opatření pro snižování emisí.

 
 
Reklama