TZB-info doporučuje Aquatherm Praha se koná již 19.–22. 4. 2022 na výstavišti PVA EXPO v Letňanech s více než 150 vystavovateli a hodně zajímavým doprovodným programem. Vstupné je zdarma. Poslechněte si rozhovor o veletrhu.

Vyšší cena plynu nebo dokonce jeho omezená dostupnost bude mít zásadní vliv na konkurenceschopnost Evropského průmyslu. Za těchto okolností půjde klimatická politika na vedlejší kolej a prioritou se stane energetická bezpečnost.

Jak válka na Ukrajině změní pohled na plyn a soběstačnost v energetice? Vrátí se do hry uhlí? Co to udělá s trhem emisních povolenek? Půjde se vůbec v energetice spoléhat na trh? Tyto a další otázky probereme s našimi hosty 21. 4. 2022 na Energetickém fóru na veletrhu Aquatherm Praha 2022 v Praze Letňanech.

Nízké tepelné ztráty, vysoká rychlost pokládky díky lisovacím tvarovkám, užší výkopy nebo pružnost trubek umožňující snáze se vyhnout překážkám či nasouvání potrubí – to jsou nesporné přednosti plastových předizolovaných trubek NRG FibreFlex a NRG FibreFlex Pro s inovativní aramidovou výztuží. Jak se osvědčily během prvních třech let od svého uvedení na trh?

Má v dnešní době smysl energetická koncepce? Do jaké míry je ČR energeticky soběstačná? Je na stole zestátnění ČEZu? Na tyto a další otázky jsme se zeptali předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové.

Jakou část výroby elektřiny v ČR musí nahradit bezemisní zdroje? Kolik elektřiny se v tuzemsku vyrábí a z jakých zdrojů pochází?

V roce 2020 klesl podíl fosilních paliv na spotřebě energie v EU na 70 %. Ve vytápění a chlazení podíl OZE za rok 2020 dosáhl 23 %.

Jaké jsou v ČR k dispozici zdroje k výrobě elektrické energie? V tomto textu naleznete přehled zdrojů elektřiny s jejich základními charakteristikami.

Systém urychlovače částic FAIR je ve všech ohledech obrovským projektem nadnárodního významu. Na ploše přesahující 150 000 m² vznikne celkem 25 budov, což si vyžádá asi 600 000 m³ betonu.Po dokončení se FAIR stane jedním z největších urychlovačů na světě.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se spolu s dalšími partnery podílelo na stavbě rodinného domu, který svým majitelům slouží pro běžné bydlení a zároveň vědcům jako testovací objekt k ověření spolupráce střešní fotovoltaické elektrárny s domovními bateriemi a distribuční „chytrou sítí“.

Energetická společnost MND zkoumá možnosti ukládání oxidu uhličitého (CO₂) do tzv. slaných akviferů, horninového souvrství, které v hloubkách přes 800 metrů pod zemí sytí původní mořská voda z období prvohor až třetihor. Již první geologické modely a simulace vtláčení CO₂ v několika vytipovaných lokalitách na jižní Moravě slibují potenciál pro budoucí průmyslové využití. Těžaři nyní hledají další vhodné lokality v celé oblasti, kde dříve pátrali po ropě a zemním plynu. Následovat budou průzkumné vrty a vtlačné testy. Cílem je vytvořit předpoklad pro první komerční zařízení na zachytávání a ukládání CO₂ (CCS) ve střední a východní Evropě.

Zvyšující se výskyt výpadků veřejné elektrické sítě je způsoben především rychlým technologickým pokrokem, na který není přenosová soustava připravena. Důležitou roli hraje také špatné počasí. Silný vítr totiž dokáže poničit nadzemní vedení nízkého napětí. Je vůbec možné vyhnout se výpadkům el. energie a být tak zcela nezávislý na svém dodavateli?

Plánované investice přesahující 43 milionů eur má před sebou v letošním roce přeshraniční projekt inteligentních distribučních soustav ACON. Na českém území pod správou EG.D skončí projektové práce výstavby nové transformovny v Brně. Na Slovensku na distribučním území Západoslovenské distribučné je pak plánováno dokončení stěžejní elektrické stanice u obce Borský Svatý Jur. Další investice zamíří například do modernizace bezmála tří set trafostanic či vybudování desítek kilometrů optických linek.

Europoslanec Mikuláš Peksa v rozhovoru pro Seznam zprávy navrhuje spoléhat se v energetice na neviditelnou ruku trhu, která preferuje obnovitelné zdroje energie. S takovou energetikou však v Evropě hrozí zimní nedostatek elektřiny. A za takových okolností tržní mechanismy fungovat přestanou.

K čemu je evropská taxonomie udržitelných investic? Jaké přináší podmínky pro budoucí plynové zdroje? A co bude přechod na nízkoemisní plyny znamenat pro domovní kotle, ohřívače vody a sporáky? Rozhodně není nutné propadat panice a rychle přecházet k jiným zdrojům tepla.

Peníze by měly jít na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. Mezi další podmínky těžby patří především stavba podzemní stěny nebo důkladné sledování stavu podzemní vody.

Evropská komise potvrdila technologie využívající jádro a plyn jako udržitelné. Návrh tzv. taxonomie udržitelných činností nyní posoudí členské státy a Evropský parlament.

Spotřeba rostla v roce 2021 u všech typů odběratelů. Nejsilněji meziročně rostla v dubnu, který byl v roce 2020 silně ovlivněn proticovidovými opatřeními, a to o 22 %.

Ceny elektřiny a plynu jsou nyní extrémně vysoké. Někteří dodavatelé bez ohledu na to ceny ještě zvyšují nad rámec současných tržních cen. Standardní ceníky mohou obsahovat i ceny kolem 10 000 Kč/MWh u silové elektřiny a téměř 4 000 u plynu za megawatthodinu bez DPH. Tyto ceny můžete mít i vy a nemusíte o tom vědět.

Dnes platí, že spolehlivá a dostupná energie je základním kamenem moderní společnosti, to však platilo ve všech dobách, jen ty potřebné formy energie se s rozvojem civilizace měnily. Kdysi to byla potrava a dřevo, v současné době je dominantní především teplo a elektřina.