V pátek 11. 11. 2011 proběhl na Právnické fakultě Univerzity Karlovy odborný seminář zaměřený na problematiku, jíž se zabývá zákon o podporovaných zdrojích, který o dva dny dříve prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Článek je výsledkem statistických zjišťování provedených v rámci činnosti Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Materiál vydaný v srpnu 2011 zahrnuje data o lisovaných (tvarovaných) palivech (brikety a pelety) z biomasy (dřevní i rostlinné), rašeliny, uhlí a papíru.
V České republice je podstatná část spotřeby tepla kryta dodávkami z centrálních zdrojů prostřednictvím soustav centralizovaného zásobování teplem (CZT). Zdrojová základna těchto soustav je tradičně orientována především na fosilní paliva (uhlí, zemní plyn). Jak alespoň část spotřeby paliv pro CZT nahradit jinými, dostupnými a přitom ekologickými (bezemisními) zdroji energie? Jednou z nabízených variant je využití solárního tepla.
Článek se věnuje problematice produkce chladu se zaměřením na produkci chladu pro klimatizační jednotky. V úvodní části je proveden stručný rozbor potřeby chladu a nejčastějších užívaných technologií produkce chladu. Uvedeno je srovnání kompresorových a absorpčních chladicích oběhů. Popsány jsou nejčastější aplikace nasazení absorpčních chladicích oběhů – trigenerace, dálkové zásobování chladem.
V souvislosti s nynějšími diskuzemi o využití sluneční energie je užitečné připomenout jednu významnou etapu našeho zemědělství - výrobu opravdu kvalitních objemových krmiv. Kromě vývoje metod silážování a senážování se výzkumníci před třiceti lety zabývali i dosoušením píce ve velkokapacitních senících s využitím vzdušných solárních kolektorů.
Příspěvek se zabývá určením vhodných oblastí využití malých kogeneračních jednotek do výkonu desítek kW využívajících fosilní paliva i obnovitelné zdroje energie v komunální a průmyslové sféře. Analyzuje výhody a nevýhody kogeneračních jednotek na bázi spalovacích motorů, plynových turbin a parních motorů včetně jejich postavení v elektrizační soustavě.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo výsledky statistického zjišťování pohybů cen pevných paliv pro domácnosti. Materiál byl zveřejněn v článku Ing. Aleše Bufky publikovaném 1.8.2011 na TZB-info. Následující článek vychází z tohoto statistického souhrnu a porovnává reálné ceny pevných paliv přepočtených na jednotky tepla v ČR a v sousedních zemích.
Podle zprávy ČTK vydané 1.9.2011 oznámila Pražská plynárenská,a.s. že k 1. říjnu zvýší ceny plynu. Ve zprávě se uvádí, že "...domácnost spotřebou 3,5 MWh ročně si od října připlatí 20 Kč, což je o 4,64% více a zákazník se spotřebou 0,4 MWh ročně zaplatí měsíčně o 3 Kč, tedy o 2,7% více než dosud...". Zpráva porovnává ceny platné od 1.7.2011 s cenami platnými od 1.10.2011.
Celosvětový trend zvyšování podílu fotovoltaických systémů na výrobě elektřiny státu zasáhl i Slovensko. Jako každá země, má i Slovensko určitá specifika, které upravují a definují výhodnost nebo nevýhodnost investování do této technologie. Příspěvek pojednává o technologických, ekonomických a legislativních specifikách Slovenska vzhledem k podpoře využívání tohoto čistého zdroje energie.
Dimenzování autonomních fotovoltaických systémů je důležitá součást jejich návrhu a je aktivním předmětem výzkumu. V té nejzákladnější formě, doporučí příslušný algoritmus optimální velikost fotovoltaickéhu panelu a baterie nebo vztah mezi nimi, který se obvykle nazývá dimenzační křivka (anglicky sizing curve).
Na základě důkladných vědeckých technických a ekonomických studií byla v Německu vypracována strategie přechodu na domácí obnovitelné zdroje energie. Součástí plánu jsou vedle odchodu od jádra i ochrana klimatu a podpora obnovitelných zdrojů. Jaderná energetika je považována pouze za most při přechodu na obnovitelné zdroje...