Cirkulární ekonomika aneb oběhové hospodářství je v poslední době velmi často skloňované slovní spojení. Zjednodušeně se jedná o systém nastavený tak, aby v něm materiály a energie mohly cirkulovat co nejdéle a s co nejmenšími ztrátami.

Státní energetická inspekce (dále SEI) opět zahajuje kontroly přístrojů registrujících dodávku tepelné energie v bytových domech a víceúčelových stavbách.

Británie, která byla kdysi kolébkou průmyslové revoluce, 10. května jednorázově vyřadila ze sítě své uhelné elektrárny. Přestávají být rentabilní kvůli přísnějším ekologickým normám, konkurenci obnovitelných zdrojů a poklesu cen plynu.

S jedním z výrobců SFŽP řeší doložení dalších dokladů k prokázání splnění všech podmínek, zejména emisní třídy a ekodesignu. Výsledky kontrolních zkoušek, které fond zadal v nezávislé zkušebně, se v některých ukazatelích liší od údajů dodaných výrobcem, který kotel certifikoval ve zkušebně v zahraničí. Obě zkušebny jsou autorizované Evropskou unií.

Dtest současně s vítězným dodavatelem vydal tiskovou zprávu, podle níž více než 22 000 domácností změnilo dodavatele v rámci největší hromadné změny dodavatelů energií. Průměrná roční úspora domácností, které změnily dodavatele v naší kampani „Chci výhodnější energie“, je 2883 korun v případě elektřiny a 8707 korun v případě plynu.

Teplo, které nás provází v topné sezóně, teplá voda po celý rok a elektřina v síti, je pro většinu lidí samozřejmostí. Nicméně, co vše se za touto banalitou skrývá, leckdy nedomýšlíme. Pokud chtěl někdo vidět něco hodně nevšedního a dozvědět se pár zajímavostí, na tiskové konferenci Tepláren Brno měl jedinečnou příležitost.

Obnovitelné zdroje. Moderní akumulátory. Digitalizace. Úspory energie. Energiewende. Propojování trhů. Odstavování kapacit. Energetická unie. To vše jsou jevy, které se aktuálně dějí a s nimiž by měla (nejen) česká energetika počítat, pokud si má zachovat bezpečnost, dostupnost a šetrnost k životnímu prostředí.

Energetika se revolučně vyvíjí, potvrdily se obavy odborníků v souvislosti s využíváním obnovitelných zdrojů? Jak je na tom integrace energetického trhu, co přináší a jak se do ní zapojujeme my? Je regulace cen pro domácnosti řešením, jak je to na Slovensku?

Třídění odpadů je už běžnou součástí života pro tři čtvrtiny obyvatel ČR. Průměrně každý z nás vytřídí 42 kg papíru, skla, plastů a nápojových kartonů. Přitom v roce 2000 to bylo pouhých 12 kg na osobu a rok. Za uplynulých 15 let tak obyvatelé České republiky zečtyřnásobili své úsilí a celkem vytřídili 8,3 milionů tun odpadu.

Cílem studie je analyzovat současný stav výrobního/průmyslového procesu a navrhnout modernizační a provozní opatření vedoucí ke zvýšení energetické hospodárnosti v souladu s Vašimi potřebami.

Jaké jsou ekonomické překážky a bezpečnostní rizika v souvislosti s provozem a prodlužováním životnosti stávajících jaderných elektráren a stavby nových reaktorů? Tato a další témata byla diskutována na konferenci NEC 2016. Letošní ročník také připomněl dvě výročí jaderných havárií v Černobylu (30 let) a ve Fukušimě (5 let).

Po oznámeném kroku RWE ohledně zlevnění plynu se objevili první následovníci ve snižování cen. Snižovat ceny by měli všichni, kteří se cenově vyhraňují vůči dominantním dodavatelům a zákazníkům slibují, že vždy budou levnější než místně dominantní dodavatelé.

Energetický regulační úřad poprvé zveřejnil přehled účinných soustav zásobování tepelnou energií. Zákon o podporovaných zdrojích energie brání poskytování dotací na tepelná čerpadla nebo solární systémy, které by svým provozem zhoršily jejich účinnost.

Společnosti Siemens a Valeo podepsaly smlouvu o vytvoření společného podniku na výrobu vysokonapěťových pohonných jednotek. Vzniká tak největší výrobce inovativních a cenově dostupných komponentů a systémů pro všechny typy elektromobilů, včetně hybridů, plug-in hybridů a čistých elektromobilů.

Úspora energií – jedno ze stěžejních témat Dnů teplárenství a energetiky, ale i velký otazník pro bytová družstva. Ta v posledních letech přistupují k odpojování od dálkových zdrojů tepla a budování vlastních kotelen. „Nejsem toho příznivcem a považuji to v dlouhodobém horizontu za epizodní záležitost. V současné době je však situace taková, že mnohé teplárny přestávají být konkurenceschopné a odmítají na to jakkoli reagovat,“ říká Jiří Bárta, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev.

Na Den Země se do New Yorku sjeli zástupci více než stovky zemí ze všech světadílů, aby podepsali mezinárodní smlouvu o změně klimatu, která by v roce 2020 měla nahradit Kjótský protokol. Pokud se dohodu podaří naplnit, lidstvo se do konce století zbaví závislosti na uhlí, ropě, zemním plynu a dalších zdrojích skleníkových plynů.