Mezi odbornou veřejností probíhá již léta diskuse ohledně smysluplnosti a nastavení hodnocení budovy na úrovni primární energie z neobnovitelných zdrojů, která je často chybně interpretována jako environmentální hodnocení PENB. Tento způsob hodnocení je však založen na širším úhlu pohledu – vyjádření budovy v kontextu efektivity využití primárních zdrojů energie ČR. V rámci změn evropské legislativy se tento ukazatel stává oprávněně základní srovnávací rovinou hodnocení energetické náročnosti budov, a proto je mu věnována i významná část novely vyhlášky č.78/2013 Sb.
Syntetická paliva – též e-paliva, zelená paliva nebo obnovitelná paliva – jsou způsob akumulace elektřiny. To znamená, že na počátku syntetických paliv je čistá elektřina, s jejíž pomocí se elektrolýzou vody získá vodík. Ten se použije buď přímo, nebo k výrobě složitějších uhlovodíků, například nafty nebo plynu. Cílem tohoto procesu je snižování emisí CO2.
Ceny určené složitými vzorci, které využívají jen těžko dostupné údaje z burzy, nebo matoucí ujednání o zafixování ceny, která dodavatelům nebrání ve zdražování. Kvůli podobnému jednání dodavatelů se spotřebitelé obrací s dotazy na Energetický regulační úřad (ERÚ) ve stovkách případů ročně a desítky jich využívají také mimosoudního řešení sporů.
