Zajímavosti z Pražského energetického evropského fóra 2012

Fórum bylo vynikajícím způsobem připraveno a vedeno agenturou Euroffice Praha – Brusel, a.s., pod záštitou ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. V úvodním slovu předseda představenstva Euroffice Libor Kudláček představil program fóra, který byl rozdělen do tří panelových diskusí.

1. PANEL – Vnitřní energetický trh z pohledu EU a ČR

Panel moderoval Michal Mejstřík z Institutu ekonomických studií Karlovy univerzity. Ve svém vystoupení hodnotil evropskou energetiku z ekonomického pohledu a upozornil na nebezpečné rozevírání nůžek mezi „jádrovými“ a „periferními“ zeměmi EU.

Jan Pánek, který je v Bruselu ředitelem odboru Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise, zdůraznil, že izolovat Českou republiku z postupně integrující se evropské energetiky je prakticky neuskutečnitelná iluze. Ve své prezentaci uvedl, že plánované investice do energetické infrastruktury v letech 2010–2020 převýší 1000 mld. € (25 bilionů Kč). Z toho je plánováno na rekonstrukci a posílení přenosových a distribučních sítí cca 600 mld. €, na podporu obnovitelných zdrojů energie pak 310–370 mld. €. Zdůraznil výhody Jednotného energetického trhu a svoji nedůvěru k fatalistickým teoriím, podle kterých stejně nejde nic naplánovat. Podle něj je naopak nutné stanovit cíle do r. 2020 a tzv. „cestovní mapu“ do roku 2050.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu František Pazdera uvedl ve své prezentaci, že v závěrech Evropské Rady za 4. 2. 2011 byl stanoven termín pro vytvoření Jednotného energetického trhu (IEM) do roku 2014. Pro ČR, která je svou polohou specifická, jsou nejdůležitější oba regiony CEE (střední a východní Evropa) a CWE (střední a západní Evropa). K řešení je ale podle Pazdery řada otázek pro fungování jednotného energetického trhu. V elektroenergetice je to např. integrace výroby z OZE bez deformace trhu, vyřešení kruhových toků energie v sítích sousedních států masivním nasazením OZE na severu SRN, vyřešení spolupráce v oblasti toků dat. V plynárenství je to pak diverzifikace zdrojů, tras a dodavatelů plynu, realizace reverzních toků v přepravních soustavách, posílení skladování zemního plynu, splnění kritéria N-1 (v rámci EU), severojižní plynárenský koridor (iniciativa zemí V4), výstavba plynovodu Gazela a prodloužení plynovodu Nabucco do Lanžhota.

Předseda představenstva RWE Transgas, a.s. Martin Herrmann zdůraznil značnou nestabilitu legislativního prostředí v energetice. Ve své prezentaci uvedl, že RWE za posledních 10 let svého působení v ČR muselo reagovat na 85 legislativních změn v oblasti energetiky. Z toho 28 změn bylo vyvoláno směrnicemi Evropského parlamentu a rady, ale 57 změn bylo na vrub novelizací zákonů a vyhlášek ČR. Např. energetický zákon č. 406/2000 Sb. byl za dobu své platnosti novelizován již 12×. Šance na fungování jednotného energetického trhu a rozvoj společnosti RWE v Evropě vyjádřil Herrmann ve své prezentaci, sympaticky provedené v češtině:

V závěrečné diskusi uvedl, že základní téma energetiky musí být přijetí nové směrnice o energetické účinnosti, která by nahradila dosud platné směrnice 2004/8/ES a 2006/32/ES.

Ředitel Divize Obchod ČEZ, a.s. Alan Svoboda ve své prezentaci podpořil fungování trhu s emisními povolenkami. Pro ČEZ je to podle něj významná ekonomická motivace v tom, že investice do nových, nízkoemisních zdrojů se ekonomicky vyplatí oproti prodlužování provozu zastaralých zdrojů s vysokou produkcí emisí. Vyzdvihl potřebu podpory OZE, ale takovou formou, která je slučitelná s principy fungování trhu. Tedy ne jistotu zisku na 20 let. V souvislosti s masivním budování obnovitelných zdrojů energie varoval před zaostáním v posilování přenosových sítí a zdůraznil, že přímé dotace do OZE mají řadu negativních efektů. Dále upozornil na současný stav přenosové soustavy ČR, kdy jí prakticky trvale protékají 2 000–3 000 MW ze severu na jih. To je velký problém pro výstavbu nových zdrojů, protože pro ně nejsou přenosové kapacity.

Závěr Alana Svobody:

Evropská energetická politika potřebuje posílit jednotný energetický trh, jinak se rozdělí do 27 vnitrostátních systémů se všemi negativními důsledky.

2. PANEL – Nové priority v oblasti energetických investic

Výrazné oživení v sále přineslo vystoupení předsedy Teplárenského sdružení Mirka Topolánka. Hned v úvodu označil směrnici o energetické účinnosti jako „preskriptivní“ – přeloženo do češtiny – blbou. Současně ale řekl, že nezpochybňuje úspory energie. Naopak globální oteplování označil za blud. Vysvětlil to tím, že pokud Evropa splní svůj ambiciozní cíl a uspoří 20 % emisí CO₂, tak tím přispěje k celosvětovému snížení emisí o 2,4 %. Přitom ale jen nárůst emisí CO₂samotné Číny v příštích 10 letech bude stejný jako současné emise celé EU. Dalším doporučením Mirka Topolánka bylo začít ihned vybírat poplatky za „transport“ elektrické energie přes přenosové sítě ČR. A pokud by naši sousedé nechtěli za tuto službu platit, doporučil odstřihnout ČR od evropské energetické sítě. Na rozdíl od zástupců ČEZ a RWE ale Topolánek tajně doufá, že systém emisních povolenek zkolabuje. Zdůvodňuje to tím, že systém deformuje informaci o ceně a nepostihuje malé domácí topeniště. V panelové diskuzi pak Mirek Topolánek vyslovil pochybnosti o návratnosti investice do dostavby Temelína. Řekl, že „…pokud se stát na dostavbě nebude podílet, Temelín se nepostaví…“

Náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč vysvětloval důvod předání emisních povolenek podnikům zdarma. Podniky podle něj budou muset finanční prostředky ve stejné výši proinvestovat do technologií omezujících emise. Dále přislíbil novou variantu dotačního programu ZELENÁ ÚSPORÁM v modernější, dlouhodobě udržitelné podobě.

Zástupce vedení České spořitelny, a.s. Vladimír Kubeček popřel připomínku Mirka Topolánka, že zahraniční matky českých bank odčerpávají volné finanční prostředky do svých centrál. Zajímavá byla ale jeho odpověď na dotaz, zda by Česká spořitelna poskytla ČEZu úvěr na dostavbu Temelína. Kubeček podrobně rozebral rizika úvěrování s velmi nejistou návratností splácení takového úvěru. Podle jeho názoru je úvěr bez spoluúčasti státu pro ČS nereálný.

3. PANEL – Budoucnost jaderné energie

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová ve své zajímavé prezentaci uvedla, že havárie elektrárny Fukušima je další milník v historii jaderné energetiky. „…Přes všechno úsilí, znalosti a schopnosti nemůžeme jadernou havárii nikdy zcela vyloučit…“

Dále informovala o Základních cílech zátěžových testů, kterými jsou odpovědi na následující otázky:

• Nemůže být bezpečnost našich jaderných elektráren ovlivněna chybami v projektu či umístění?
• Jsou dostatečně odolné vůči extrémním přírodním událostem (zemětřesení, záplavy…), a to i takovým, které se za dobu provádění záznamů na našem území nevyskytly, ale teoreticky se vyskytnout můžou?
• Jaké jsou jejich rezervy do maximální myslitelné havárie (ztrátě všech bezpečnostních funkcí) vynucené i kombinacemi nepříznivých událostí?
• Existují rozumně aplikovatelná opatření (technická a organizační) pro zvýšení těchto rezerv bezpečnosti vůči maximální myslitelné havárii?

Předběžné závěry zátěžových testů pro ČR:

• Výsledky zátěžových testů potvrdily existenci bezpečnostních a časových rezerv a vysokou odolnost obou jaderných elektráren proti extrémním vnějším vlivům.
• Na žádné elektrárně nebyl nalezen stav, který je nutné bez prodlení řešit.
• Obě elektrárny jsou schopny bezpečně zvládnout i vysoce nepravděpodobné extrémní havarijní stavy, aniž by došlo k ohrožení jejího okolí.
• Zátěžové testy identifikovaly možnosti dalšího zlepšení bezpečnosti, a to jak organizačního, tak i technického rázu.
• Tato potenciální opatření budou předmětem dalších analýz z hlediska efektivnosti.
• Opatření technického rázu, která by vyžadovala úpravy stávajících projektů elektráren, budou dále podrobena studiím realizovatelnosti, včetně návrhů konkrétních projektových změn, které budou muset být před jejich realizací schváleny SÚJB.

Na závěr Dana Drábová vyjádřila svoje přesvědčení o budoucnosti jaderných elektráren:

Nebude-li veřejnost jaderným elektrárnám důvěřovat a akceptovat je, dlouhodobě nepřežijí, i kdyby technicky byly naprosto bezchybné a ekonomicky snášely zlatá vejce.