Výzvy transformace energetiky a aktuální stav přípravy energetických strategií

V úvodním vystoupení ministr životního prostředí Petr Hladík obecně pojmenoval hlavní politické teze transformace energetiky a představil nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Pavel Zámyslický z téhož ministerstva pak podrobně rozebral klíčové parametry základních, vzájemně provázaných národních strategií:

• NEKP národní energeticko-klimatický plán
• POK plán ochrany klimatu
• SEK státní energetická koncepce

Klára Kocmanová (Piráti), Marie Bastlová (moderátorka), Petr Hladík (MŽP). Foto: Petr Vrabec

Extrémní časový tlak na zpracování jednotlivých plánů a náročnost vzájemné provázanosti ukazuje prezentovaná tabulka jednotlivých kroků:

Zdroj: Pavel Zámyslický MŽP, prezentace na semináři v Poslanecké sněmovně 19. 9. 2023

Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky ve své prezentaci ukázal na mohutný nárůst instalovaného výkonu ve fotovoltaice v roce 2022 v celé EU +41 GW. Jako příklad pro ČR uvedl Polsko, které dokázalo zvýšit instalovaný výkon FTV z 0,5 GW v roce 2018 na 13 GW v roce 2022.

Petr Třešňák (MPO), Pavel Zámyslický (MŽP), Klára Kocmanová (Piráti). Foto: Petr Vrabec

Oponoval mu europoslanec Ondřej Knotek (ANO), který ve svém vystoupení zdůraznil, že Polsko vedle rozvoje OZE bude až do roku 2049 provozovat své uhelné elektrárny, pro které si v EK vyjednalo možnost státní podpory formou kapacitních plateb, stejně jako Německo. ČR tuto možnost promeškalo a úspěšné vyjednání je dnes už velmi nepravděpodobné.

Zuzana Krejčiříková ze skupiny ČEZ varovala před samovolným vývojem energetiky. Bez dalších aktivních opatření by brzy vedl k nedostatku řiditelného výkonu a deficitní bilanci výroby elektřiny. A ve svém důsledku pak k ohrožení všech tří základních cílů energetiky. Těmi jsou:

• Bezpečnost
• Cenová dostupnost
• Udržitelnost

Reálnou cestu pro energetickou transformaci české energetiky popsal ve svém příspěvku Milan Šimoník z asociace COGEN. Podle něj je pro nás životně důležité na cestě k transformaci energetiky zajistit energetickou bezpečnost. Tu lze zajistit tím, že současný řiditelný výkon uhelných elektráren nahradíme opět řiditelným výkonem plynových elektráren. Řiditelný výkon plynových zdrojů bude elektrizační soustava potřebovat především v zimním období, kdy je výkon fotovoltaických elektráren velmi nízký a výkon větrných elektráren nestabilní. V letním období bude elektrického výkonu v celé Evropě dostatek. Pro pokrytí této zimní potřeby je pak mnohem vhodnější investovat do většího množství kogeneračních jednotek s možností dodávek tepla do teplárenských soustav. Podle Šimoníka nelze právě pro zimní období spoléhat na dovoz elektřiny.

Štěpán Chalupa (Komora OZE), Jiří Koželouh (Zelený kruh.) Foto: Petr Vrabec

Zcela jiný recept k náhradě výkonu uhelných elektráren popsal Jiří Koželouh z Hnutí DUHA. Podle něj jsou hlavním nástrojem pro náhradu výroby elektřiny z uhlí obnovitelné zdroje a především pak odblokování rozvoje větrných elektráren. Jako další nástroje pak uvedl akumulaci, flexibilitu a řízení spotřeby.

V druhé části semináře se pořadatelům podařil husarský kousek. A sice pozvat do diskuzního panelu zástupce všech parlamentních politických stran. Jejich příspěvky a následná diskuze bohužel ukázala na rozdílný postoj jednotlivých stran k nejdůležitějšímu úkolu naší hospodářské politiky – transformaci energetiky. Výrazný rozdíl byl především mezi názory Pirátů a ODS. Pro skvělou moderátorku semináře Marii Bastlovou bylo nelehkým úkolem korigování obecných proklamací politiků ke konkrétnosti a srozumitelnosti.