Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Zdražení uhlí předznamenává úpadek uhelného byznysu

Ceny uhlí v Evropě vzrostly během roku 2016 o závratných 69 %. Producenty uhlí trápí především snižující se poptávka a jsou nuceni snižovat těžbu. Ta klesla meziročně o 10 %. Přímou reakcí je zvyšování ceny uhlí. Lze očekávat, že uhelný byznys bude dále upadat a do čela se budou dostávat obnovitelné zdroje energie, do nichž začala výrazně investovat i Čína. Se zdražením uhlí by měly počítat i domácnosti.

Cena termálního uhlí na burze v Rotterdamu vzrostla od počátku roku více jak o 70 % na 82 USD za tunu. Na počátku září byla cena kolem 61 USD za tunu. Ještě výrazněji roste cena koksovatelného uhlí. Nadále platí faktory, které tlačí cenu vzhůru – produkce je relativně nízká a spotřeba v Evropě i Asii se výrazně zvýšila. Myslíme si, že do konce roku by se cena mohla zvednout na 90 USD za tunu, což by bylo téměř tříleté maximum.

Graf: 2-letý graf ceny futures kontraktu na termální uhlí v USD za tunu (zdroj: theice)
Graf: 2-letý graf ceny futures kontraktu na termální uhlí v USD za tunu (zdroj: theice)

Stalo se tak díky tomu, že Čína se snaží snížit nadbytečnou kapacitu v uhelném průmyslu. Ke konci srpna letošního roku produkce uhlí klesla na 2,17 miliardy tun. Oproti stejnému období v roce 2015 se jedná o pokles ve výši 10 %. Podle údajů čínského předsedy Národní komise pro rozvoj a reformy Čína začala dovážet více uhlí. Peking totiž dál pokračuje ve svém plánu zavřít do konce roku více než 1000 uhelných dolů a rovněž nebude otvírat nové doly do roku 2019. Čínská vláda také omezila provoz uhelných dolů na max. 276 dní v roce.

Graf: Globální produkce uhlí za rok 2015 dle zemí (zdroj: Statista)
Graf: Globální produkce uhlí za rok 2015 dle zemí (zdroj: Statista)

Všechny producenty uhlí na světě trápila chabá poptávka a vysoká produkce, což zapříčinilo, že se cena uhlí dostala na nízké úrovně. Tento fakt způsobil, že většina producentů uhlí na světě se dostala do finančních problémů. Třeba v USA se polovina produkce uhlí generuje ve firmách, které se nacházejí v insolvenci. Na počátku dubna zkrachovala firma Peabody Energy, největší producent uhlí na světě [1].

Zdražení uhlí, šance pro OKD

Výjimkou nebyla ani česká společnost OKD. Ta se utápí ve vysokých dluzích, které dokáže splatit pouze, pokud naroste cena uhlí. Společnost NWR (potažmo OKD) byla naposledy v provozním zisku v roce 2012, kdy těžila více než 10 milionů tun (teď těží 8 milionů). Cena uhlí byla tehdy o několik desítek dolarů vyšší na úrovni 100 dolarů za tunu v případě energetického uhlí a 130 USD u koksovatelného uhlí. Teď je tedy cena v případě prvního typu na úrovni 82 USD za tunu. U koksovatelného uhlí nastal strmý nárůst globálních cen. V Asii se obchoduje v rozmezí 150 – 180 USD za tunu, přičemž několik kontraktů bylo uzavřených na ceně téměř 200 USD za tunu. Ceny v Evropě tak vysoké ceny koksovatelného uhlí zatím nejsou, ale lze očekávat, že i v tomto regionu budou rychle stoupat.

Současné vyšší ceny uhlí by tedy prozatím mohly pomoct OKD snížit ztráty a zlepšit likviditu společnosti. Management získá více času pro přípravu restrukturalizace.


V ideálním případě, kdyby cena uhlí vzrostla alespoň na úrovně z roku 2013, tak by těžba mohla pokračovat ještě minimálně 10 let. Postupně však bude podle našeho názoru uhelný byznys upadat a do čela se budou dostávat obnovitelné zdroje energie. Například Čína začala výrazně investovat do obnovitelných zdrojů. Podle výroční zprávy OSN z oblasti životního prostředí Peking investoval celkem 103 miliard USD do obnovitelných zdrojů energie, což bylo 36 % z celkových globálních investic do obnovitelných zdrojů v roce 2015.

Cena uhlí pro domácnosti

Cena uhlí pro tuzemské domácnosti pravděpodobně stoupne již na přelomu let 2016 / 2017. Obchodníci teď doprodávají zásoby, které si udělali na začátku podzimu. Koncem prosince a v lednu budou objednávat další uhlí, ale už za vyšší ceny. Toto zdražení pak promítnou do cen pro domácnosti. Ty si pak v prvním kole zdražování za uhlí připlatí 10 až 15 %. Kdo ví, že bude v zimě uhlí potřebovat, ten by si ho měl raději nakoupit co nejdříve.

Cenu uhlí také později ovlivní tzv. antifosilní zákon [2], který by mohl začít platit od 1. 1. 2018. Ten má do budoucna snížit závislost ČR na fosilních palivech, mezi něž patří zejména uhlí, ropa a zemní plyn, na základě speciálního zdanění fosilních paliv. Dalším nástrojem podporujícím útlum použití uhlí bude tzv. klimatická dohoda [3], která byla Evropským parlamentem schválena 4. 10. 2016.

Zdroje literatury

[1] Největší U.S. producent uhlí v konkurzu, Finlord, 5.4.2016, web
[2] Priorita pro antifosilní zákon – omezit používání uhlí, TZB-info, 13.4.2016, web
[3] Evropský parlament schválil loňskou klimatickou dohodu - začátek konce fosilní závislosti, TZB-info, 6.10.2016, web

English Synopsis
Coal price hike heralds the decline of the coal business

Coal prices in Europe rose during 2016 by a staggering 69%. Coal producers suffer from the decreasing demand and are forced to reduce mining. It fell by 10%. Direct response is an increase in coal prices. It can be expected that the coal industry will continue to decline and the forehead will receive renewable energy sources. In renewables has already begun to invest in China. The rise in the price of coal should count and households.

 
 
Reklama