Jak v Číně snižují využívání uhlí? Stavbou nových uhelných elektráren a omezováním OZE
Čína se pokouší snižovat emise z uhelných elektráren, které poháněly čínský ekonomický růst po celá desetiletí. Plánuje se odstavování elektráren a zavírání dolů. Zároveň se ale i v době zpomalování hospodářského růstu a nástupu obnovitelných zdrojů energie v Číně přistavují ve velkém nové uhelné elektrárny.
Podle Reuters ukazují data od čínské Národní administrativy pro energetiku (NEA) nárůst celkové instalované kapacity uhelných zdrojů v Číně o 7,8 % na výsledných 990 GW v roce 2015, jenž několikanásobně předčil 0,5% růst spotřeby energie. V prvním pololetí roku 2016 bylo uvedeno do provozu dalších 24 GW uhelných elektráren.
V dubnu 2016 Národní komise pro rozvoj a reformu (NDRC) a NEA vydaly pokyny na zastavení plánů na nové uhelné elektrárny v mnoha částech Číny a na odložení výstavby některých již schválených zařízení nejméně do roku 2018. Toto rozhodnutí se týká asi 200 plánovaných uhelných elektráren. „Je to určitě pozitivní krok, ale není to dost na to, aby se zabránilo dalšímu zvyšování již tak nadměrné kapacity,“ řekl analytik Lauri Myllyvirta z Greenpeace. Rozestavěných projektů nových uhelných elektráren, které odpovídají asi 190 gigawattům, se totiž oznámení NDRC a NEA netýká.
Vládní pokyny ze 17. března 2016 uvádí, že 13 čínských provincií a regionů, včetně špičkových producentů uhlí jako Shanxi, Inner Mongolia a Guangdong, by mělo „přísně kontrolovat“ novou kapacitu a oddalovat schválení nových projektů až do roku 2017. Patnácti provinciím bylo nařízeno odložení výstavby již schválených projektů, u kterých se zatím nekoplo do země. V obou případech byla ale udělena výjimka pro projekty zaměřené na „obživu lidí“, což je výraz, který nebyl vysvětlen, ale může zahrnovat opatření, jako jsou vytápění domácností pomocí páry z uhelných elektráren v zimním období.
Bob Hodge, konzultant společnosti IHS Energy, řekl, že ještě na začátku dubna 2016 bylo 1 200 nových uhelných elektráren v 59 převážně asijských zemích na rýsovacích prknech a nejvíce jich připravovala právě Čína. „Podle mého názoru, pokud by potřebovala elektrárny, postavila by je,“ řekl Hodge o Číně. „Myslím, že pokud jste Čína a nepotřebujete energii, můžete výstavbu elektráren pozdržet, než je budete potřebovat. Nezbavují se jich.“
Spotřeba i cena uhlí klesá, cena elektřiny však nikoliv
Ke snížení spotřeby uhlí v Číně přispělo několik faktorů. Patří mezi ně nedávné zpomalení hospodářského růstu, politika odrazující od budování uhelných elektráren v blízkosti velkých měst a obrovské investice do zvýšení kapacity větrné a solární energie. V reakci na nejpomalejší hospodářský růst za čtvrtstoletí klesla poptávka po elektřině v Číně tak prudce, že některé uhelné elektrárny jsou vytíženy pouze ze 40 - 50 %, což je krajně neefektivní. Z tržního podílu uhelných elektráren dále ukrajují také instalace větrných turbín a fotovoltaických panelů.
Navzdory tomu největší státní výrobci elektřiny během posledních deseti let v zemi staví nové uhelné elektrárny nevídaným tempem. V čínském vysoce regulovaném energetickém průmyslu jsou tržní signály slabé, takže i když cena uhlí v Číně klesá, velcí státní producenti elektřiny mají zisk, protože ceny elektřiny neklesly z důvodu vysoké úrovně tržní regulace. Plánování a výstavba nových elektráren je navíc podporována místními samosprávami, jež usilují o stavební pracovní místa a rostoucí daňový základ.
Na základě nových vyhlášek se však zdá, že se centrální vláda snaží zastavit výstavbu uhelných elektráren, které by mohly být po svém dokončení málo využité. Prohlášení vlády také vyzývá k urychlení uzavření zastaralých uhelných elektráren, které využívají starší a špinavější technologie. Přesto Čína přidává asi 1 gigawatt uhelné kapacity do sítě týdně, říká Myllyvirta, protože firmy, které mají snadný přístup k půjčkám od státních bank, staví nové elektrárny.
Takový postup je v ostrém kontrastu se Spojenými státy, po Číně druhým největším světovým producentem oxidu uhličitého, kde je pod Obamovou administrativou stále obtížnější stavět nové uhelné elektrárny. Podle statistické agentury Energy Information Administration ve Washingtonu bylo v loňském roce ve Spojených státech vyřazeno téměř 14 gigawattů uhelných elektráren. Současně se v USA pro výstavbu během příštích pěti let připravuje jen šest nových uhelných elektráren s celkovým výkonem menším než 2 GW.
„Krácení“ obnovitelných zdrojů energie
Představitelé 175 zemí, včetně Číny, se 22. dubna 2016 na Den Země shromáždili v New Yorku, aby podepsali Pařížskou klimatickou dohodu, jejímž cílem je zastavit růst emisí oxidu uhličitého a udržet nárůst globální teploty pod 2°C. Čína, zdaleka největší producent skleníkových plynů na světě, se snaží dosáhnout maxima emisí oxidu uhličitého do roku 2030. A omezování nových projektů uhelných elektráren, pokud bude prosazováno důsledně, může pomoci Číně splnit své dlouhodobé cíle v oblasti změny klimatu a znečištění ovzduší.
Čína má sice nejvíce větrných a fotovoltaických elektráren na světě, ale s ohledem na politickou moc uhelného průmyslu a padající ceny uhlí se v současnosti pouští méně větrné a solární elektřiny do sítě, což je fenomén zvaný „curtailment” (v překladu „krácení“). Čínská vláda proti tomuto jevu nedávno zakročila tak, že na Den země 22. dubna 2016 vydala Dokument 625 nařizující provozovatelům uhelných elektráren, aby vypláceli kompenzace provozovatelům větrných a fotovoltaických elektráren, jejichž elektřina přichází vniveč kvůli produkci z uhlí.
Dokument 625 vydán 22. dubna 2016 čínskou Národní komisí pro rozvoj a reformu (NDRC)
- vyžaduje v případě „krácení“ elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby provozovatelé uhelných elektráren finančně kompenzovali majitele větrných a fotovoltaických elektráren, jejichž elektřina přichází nazmar
- dává ekonomický signál ke zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie a posílení politik, které upřednostňují užívání obnovitelných zdrojů energie
- pomůže zaručit realizaci přístupu „green dispatch”, tj. upřednostnění elektřiny ze zdrojů s nižším množstvím emisí, k němuž se Čína zavázala v americko-čínské klimatické dohodě (U.S.-China Climate Accord) z dubna 2016
Zdroj: paulsonininstitute.org
Míra krácení v Číně je obrovská: během roku 2015 se nevyužilo 15% energie z větru a 12% energie z fotovoltaiky. Je to především z toho důvodu, že stále platí ekonomické pobídky pro využívání energie z uhelných elektráren, a to i když je k dispozici levná energie z větru nebo slunce.
Podle Anderse Hovea z Palson Institute bylo v Číně v letech 2011 až 2015 touto cestou vyplýtváno 7,7 miliard amerických dolarů (v přepočtu 186 miliard korun; údaj k 11. 8. 2016), které mohly být investovány do čistých energií. Anders Hove také říká, že každých 1 000 kilowatthodin vyplýtvané elektřiny z obnovitelných zdrojů (a vyrobených místo toho z uhlí) představuje tunu CO2 vypuštěnou do atmosféry.
Zdroje
- Forsythe, M. China Curbs Plans for More Coal-Fired Power Plants. The New York Times. 25/04/2016. [online]. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2016/04/26/business/energy-environment/china-coal.html?_r=1
- Hove, A. A New Opening for Clean Energy in China. Palson Institute. 22/04/2016. [online]. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z: http://www.paulsoninstitute.org/paulson-blog/2016/04/22/a-new-opening-for-clean-energy-in-china
- Stanway, D. China building 200 GW of coal-fired power despite capacity glut: Greenpeace. Reuters. 12/07/2016. [online]. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/us-china-power-coal-idUSKCN0ZT09B
