Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Vláda se dnes zabývá energetickou a surovinovou koncepcí

Více elektřiny z jádra, postupné uzavírání dožívajících uhelných elektráren a rozvoj obnovitelných zdrojů bez významné finanční podpory státu. To jsou hlavní body aktualizované EK České republiky.

Aktualizovanou energetickou koncepci bude dnes schvalovat vláda. Kabinet se bude také zabývat dokumentem s názvem Surovinová politika ČR, která počítá s tím, že po roce 2035 bude třeba využít zásoby hnědého uhlí za územně ekologickými limity.

Nová energetická koncepce má vytyčit směr, jakým se česká energetika bude ubírat v příštích 20 až 30 letech. Materiál se již připravuje několik let a doznal řadu změn pod různými ministry průmyslu a obchodu. Různé podnikatelské skupiny se také snažily v rámci koncepce prosadit své zájmy. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby je hlavním smyslem koncepce modernizovat českou energetiku a zajistit bezpečné dodávky energií za přijatelné ceny pro domácnosti i průmysl.

Koncepce počítá s tím, že využití jádra poroste po dostavbě dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Tyto dva zdroje by měly pokrýt více než polovinu výroby elektřiny. Naopak využití uhlí se má postupně v příštích letech snížit zhruba na jednu třetinu proti současnosti. Většina uhlí má jít do tepláren, zvýší se účinnost jeho spalování a zastaralé uhelné zdroje budou odstaveny.

Citlivou otázku prolomení těžebních limitů uhlí se zabývá takzvaná surovinová koncepce. Podle ní Česko vydrží do roku 2035 bez prolomení limitů. Pak ale podle materiálu bude nutné využít uhlí za limity, aby byla zachována funkčnost teplárenského systému. Kroky nezbytné k přípravě využití části uhelných zásob za dnešními limity je podle dokumentu nutné podniknout nejpozději do roku 2016.

Proti možnosti prolomení limitů se bouří ekologové a také obyvatelé dotčených oblastí. Ve středu odpůrci těžby před vládou demonstrovali. Kubova koncepce podle aktivistů umožní v budoucnu prolomit limity těžby hnědého uhlí na severu Čech a zvýšit těžbu uranu či zlata. Organizátoři akce chtěli ministrům, kteří přicházeli ráno na zasedání předat výzvu, aby surovinovou i energetickou koncepci dnes pouze vzali na vědomí a uložili Kubovi její podstatné doplnění a přepracování.

"Zároveň je zapotřebí, aby byla v procesu posuzování vlivu strategie na životní prostředí posuzována energetická koncepce minimálně ve dvou variantách. Jeden z návrhů by se měl aspoň v základních parametrech blížit skutečně trvale udržitelnému a čistému scénáři rozvoje české energetiky," řekl mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.

Když Kuba před měsícem návrh zveřejnil, stála v něm i možnost průzkumné těžby černého uhlí v dole Frenštát v Beskydech. "Od toho už ministerstvo odstoupilo," řekl Piňos s tím, že zmírněny byly i některé formulace týkající se limitů hnědého uhlí na severu Čech a záměru otevřít nová uranová ložiska v Podještědí.

Obnovitelné zdroje by podle nové energetické koncepce měly být v budoucnu využívány na základě vlastní konkurenceschopnosti vůči ostatním zdrojům. Finanční podpora nově instalovaných obnovitelných zdrojů energie by měla být od roku 2014 ukončena. Koncepce počítá s rozvojem biomasy a malých solárních elektráren na střechách rodinných domů. Podpora státu má však nově směřovat spíše do zjednodušení povolovacích procesů u obnovitelných zdrojů či zajištění dostupnosti kapacity v síti pro tyto zdroje.

"Návrh na zastavení rozvoje obnovitelných zdrojů nemá obdoby... Vyspělé ekonomiky počítají v roce 2040 s podílem zhruba 60 procent energie z obnovitelných zdrojů a MPO navrhuje strop na úrovni směšných 15 procent," uvedl Martin Bursík, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, na včerejší tiskové konferenci. Hlavní problém vidí v tom, že nová koncepce nepracuje s různými scénáři. Naopak spoléhá především na větší využití jaderných elektráren Temelín a Dukovany, které mají v budoucnu pokrýt více než polovinu výroby elektřiny. Podle Bursíka chybí ekonomická analýza, která by porovnala náklady na výstavbu nových jaderných reaktorů s investicemi do energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Náklady na nové reaktory se odhadují v řádu stovek miliard korun.

Vláda ve středu zřejmě energetické dokumenty vezme na vědomí. Před jejich schválením má ještě získat stanovisko ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů návrhů na životní prostředí. Toto stanovisko musí zohledňovat také připomínky předložené veřejností.

Aliance pro energetickou soběstačnost považuje za palčivý problém představeného návrhu absenci variant vývoje ekonomiky, spotřeby a propočtů nákladů. Ministerstvo průmyslu plánuje destrukci podpory obnovitelných zdrojů, ale současně buduje dominanci společnosti ČEZ návrhem dotací pro další reaktory v Temelíně a Dukovanech. "V koncepci opět chybí důraz na využití širokých možností úspor nebo stále levnějších a dostupnějších obnovitelných zdrojů," říká Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.
 
 
Reklama