Priorita pro antifosilní zákon – omezit používání uhlí

Počet členských zemí, které již antifosilní zákon přijaly, se každým rokem rozrůstá. Zatím ho můžeme najít u Británie, Dánska, Finska, Francie, Švédska, Rakouska, Irska a některých německých regionů. Připravuje jej i Holandsko. Přijetí zákona dosud nemělo výrazný negativní vliv na ekonomiky a konkurenceschopnost zemí, které se zavázaly fosilní paliva omezovat.

Richard Brabec, ministr životního prostředí, zdroj: ČT

Antifosilní zákon by měl do budoucna snížit závislost ČR na fosilních palivech, mezi něž patří zejména uhlí, ropa a zemní plyn. Ministr Brabec nicméně v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že zákon cíleně proti zemnímu plynu nepůjde, protože plyn znečišťuje méně. Největším zloduchem je podle Brabce uhlí, na jehož omezování se antifosilní zákon primárně chystá. Česká republika má v tomto směru řadu možností, jak se snižováním spotřeby začít. Vedle nařízení, které teprve antifosilní zákon chystá, může jít o zavedení tzv. uhlíkové daně, o které se již řadu let hovoří. Další možností je cílená dotační politika. Ministr Brabec řekl, že i v rámci kotlíkových dotací plyn vadí méně, protože se nižší mírou podílí na znečišťování ovzduší, nežli uhelné kotle.

Diskutující se shodli na tom, že je jisté, že se budou fosilní paliva do budoucna opouštět. Včasným nastartováním antifosilního zákona a omezením v prvé řadě uhlí, by Česká republika měla získat výhodu oproti zemím, které se zavedením čistšího palivového mixu zatím váhají.

Zákon má podle ministra Brabce postihovat nejen průmysl, ale i další odvětví ekonomiky jako jsou doprava nebo zemědělství. Modelem snižování škodlivých emisí, které při spalování fosilních paliv vznikají, by měl být ekvivalent skleníkových plynů. Jedním z největších problémů, které hodlá nyní MŽP řešit, je snižování prachových částic, které tvoří např. rakovinotvorný benzo(a)pyren a je produkován zejména lokálními topeništi a dopravou.