Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Teplárny byly v dlouhé topné sezóně jistotou tepelné pohody

Skončilo druhé nejchladnější topné období posledního desetiletí, teplárny topily opět až do konce května. Dodávky tepla v části tepláren však meziročně nestouply, důvodem byl útlum provozu služeb, kulturních a sportovních zařízení po většinu topného období. I přes mimořádnou situaci, vyvolanou covidem, nedošlo k žádnému vážnějšímu přerušení dodávek tepla.

Uplynulá topná sezóna prověřila vysokou spolehlivost a odolnost soustav zásobování teplem při zajištění tepelné pohody pro domácnosti a další odběratele. Ani při velmi složité situaci, kterou byl Covid a přijatá protiepidemická opatření, nebyla ohrožena spolehlivost dodávek a na zásobování teplem z tepláren se všichni mohli stoprocentně spolehnout. Navíc se pro letošní zimu více než jindy hodilo teplárenské heslo: Dodáváme teplo bez starostí.


Topná sezóna byla o 9 dnů delší, než je průměr dekády, který je 238 topných dnů. Vloni v září se sice topilo jen poslední týden, ale celkově bylo topné období výrazně chladnější. Mimo září byly meziročně všechny měsíce chladnější, nejvíce únor o 4,7 °C a duben o 3,8 °C. Konečnou spotřebu tepla ovlivnil vedle počasí i nouzový stav a omezení, která trvala téměř celé topné období,“ řekl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR.

Z průzkumu v teplárnách vyplývá, že se dodávky tepla domácnostem zvýšily jak vlivem studenější zimy, tak i vlivem protiepidemických opatření, kdy jsme byli více doma. Celkově to může být ve srovnání s minulou zimou podle místních podmínek až o 13 % tepla více, výraznější vliv na navýšení ale mělo počasí, zhruba do 10 %,“ upřesňuje dále Martin Hájek. K mírnému navýšení dodávek tepla došlo rovněž u provozovaných zdravotnických zařízení. U dodávek tepla pro průmysl byla omezení minimální a dodávka podobná jako minulou zimu. Nejvíce protiepidemická omezení postihla obchodní centra, sektor klasických služeb, kulturní a sportovní zařízení. Ve službách byl propad dodávek tepla i v desítkách procent.

Výsledek každé teplárny závisí na podílu jednotlivých skupin odběratelů. „Teplárny s vyšším podílem dodávek tepla pro domácnosti a průmyslovou výrobou dodaly v porovnání s minulým topným obdobím až o desetinu tepla více. Teplárny s vyšším podílem skupin odběratelů, které byly omezené v provozu, dodaly tepla zhruba podobně jako v minulém otopném období nebo jen o nižší jednotky procent více,“ dodal Martin Hájek.

Od roku 1990 klesla roční spotřeba tepla pouze pro vytápění bytu nejen následkem oteplování, ale i díky zateplování domů, lepší regulaci topení a změnou našeho chování ze 45 na 15 GJ, tedy na třetinu. „Při průměrné ceně necelých 600 Kč/GJ tak domácnosti zaplatí za tepelnou pohodu v bytě průměrně kolem 9 000 korun za rok, tedy 750 korun měsíčně,“ doplňuje ekonomické souvislosti Martin Hájek. Společně s teplem pro ohřev vody (cca 10 GJ tepla) se celkové roční náklady na dodávkové teplo v domácnosti pohybují průměrně kolem 15 000 Kč, tedy 1 250 korun měsíčně.

Podle předpovědi by chladnější počasí s průměrnými denními teplotami kolem 13 °C mělo někde ještě pokračovat i po konci topného období na začátku června. Teplárny proto neskončí okamžitě s dodávkou tepla, ale budou připravené ještě na žádost odběratelů ve vytápění pokračovat podle aktuální místní potřeby. Radiátory v bytových domech mají být povinně vybaveny termostatickou hlavicí, která udržuje individuálně nastavenou tepelnou pohodu v bytech. Takže otužilé domácnosti si mohou už topení vypnout. Rodiny s malými dětmi a další, kteří potřebují mít doma alespoň doporučenou pokojovou teplotu kolem 21 °C, se nemusí obávat, že je teplárny nechají v nepohodě.


K porovnávání topných období slouží takzvané denostupně (°D), což jsou hodnoty vypočtené jako rozdíl mezi průměrnou venkovní a vnitřní teplotou v bytě, které jsou vynásobené počtem topných dnů. Zatímco průměr topných období poslední dekády v letech 2011 až 2021 (při teplotě v bytech 21 °C) byl 3892 °D, vloni to bylo 3804 °D a letos 4165 °D. To z posledních 10 zim nestačilo jen na nejchladnější zimu desetiletí 2012/2013 s potřebou 4248 °D. Nejmenší potřeba tepla byla v teplé zimě 2014/2015, pouhých 3700 °D. Dlouhodobý normál z let 1971 až 2000 byl pro srovnání 4141 °D.

Info: Otopné období začíná podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vždy 1. září a trvá do 31. května následujícího roku. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí podle ČHMÚ. Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a není očekáván další den vzestup teplot. Dodávky tepla jsou přerušeny nebo ukončeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat snížení této teploty.


TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ České republiky
logo TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ České republiky

Zájmové sdružení právnických osob, jejichž činnost souvisí s problematikou výroby, rozvodu a spotřeby tepla, výrobou a montáží technologií pro teplárenství a projektování zařízení pro zásobování teplem. Členové Teplárenského sdružení ČR vyrábějí více než ...