Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Topná sezóna byla dlouhá, ale teplá, potřeba tepla byla stejná jako u minulé

Vzhledem k vývoji počasí, kdy se v řadě měst a obcí průměrné denní teploty pohybovaly pod hranicí 13 °C, topily po loňsku i letos teplárny až do konce topného období, které podle vyhlášky končí posledního května. Přitom předloni se přestalo topit dokonce už v polovině dubna. Podle dlouhodobého průměru se s vytápěním končí v polovině května.

Topná sezóna byla o 17 dnů delší, než je průměr dekády, který je 238 topných dnů. Nicméně zima byla opět výrazně teplá a konečnou spotřebu tepla ovlivnil i nouzový stav vyvolaný od poloviny března pandemií koronaviru,“ řekl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR. „Podle prvních statistik z tepláren, které dodávají teplo hlavně domácnostem, se odběr tepla snížil minimálně nebo jen v řádu jednotek procent. Ale u tepláren, které dodávají výrazný podíl tepla pro odběratele mimo domácnosti, tedy hlavně pro průmysl a služby, což je vytápění obchodních center, škol a dalších objektů, které zůstaly kvůli koronaviru zavřené, se dodávka snížila až téměř o desetinu loňského odběru,“ dodal Martin Hájek.

V topném období v celorepublikových statistikách žádný zimní měsíc neklesla průměrná teplota pod 0 °C, té se přiblížil jen leden s 0,4 °C. Naopak únor s průměrnou teplotou téměř 4 °C byl nejteplejší za celou dekádu, proti dlouhodobému průměru až o čtyři stupně. Například v Otrokovicích byl vůbec nejteplejší za celou dobu, kdy teplárna měření provádí. V Brně zase za letošní topnou sezonou nezaznamenali žádný den s průměrnou denní teplotou pod minus 5 °C. Něco takového se dosud nikdy nestalo a například v zimě 2010/2011 bylo takových dnů 25. Oproti tomu bylo od října do března v Brně 94 dnů s průměrnou teplotou nad 5 °C. I tento údaj je za posledních deset let rekordní.

K porovnávání topných období slouží takzvané denostupně, což jsou hodnoty vypočtené rozdílem mezi průměrnou venkovní a vnitřní teplotou v bytě, které jsou vynásobené počtem topných dnů. Zatímco průměr topných období poslední dekády v letech 2010 až 2020 (při teplotě v bytech 21 °C) byl 3 914 °D (denostupňů), vloni to bylo 3 800 °D a letos to bylo 3 805 °D. Letošní zima tak vlastně porazila tu loňskou jen o půldenní spotřebu tepla na vytápění. Nejmenší potřeba tepla byla v teplé zimě 2014/2015, pouze 3 700 °D. Dlouhodobý normál z let 1969 až 1990 byl pro srovnání 4 213 °D.

Jako lokality uvádí OTE z dat ČHMÚ 7 krajů (bývalých - Západní, Východní, Střední, Severní a Jižní Čechy a Severní a Jižní Morava) plus Prahu. Obecně je nejtepleji v Praze, Polabí a na jihu Moravy. Nejchladněji je na Vysočině a v dalších horských a podhorských lokalitách.

Od roku 1990 klesla roční spotřeba tepla pouze pro vytápění bytu nejen následkem oteplování, ale i díky zateplování domů, lepší regulaci topení a změnou našeho chování ze 45 na 15 GJ, tedy na třetinu. Při průměrné ceně necelých 600 Kč/GJ tak domácnosti zaplatí za tepelnou pohodu v průměrném bytě kolem 9 000 korun za rok, tedy 750 korun měsíčně,“ doplňuje ekonomické souvislosti Martin Hájek.

Otopné období začíná podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vždy 1. září a trvá do 31. května následujícího roku. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí podle ČHMÚ. Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a není očekáván další den vzestup teplot. Dodávky tepla jsou přerušeny nebo ukončeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat snížení této teploty.

Pozn. redakce: V současnosti (začátek června 2020) dosahuje průměrná měsíční mzda 34000 Kč. Samozřejmě jde jen o matematický průměr, ale i tak se ukazuje, že nejen zvyšování platů ve spojení s vyššími venkovními teplotami, ale i investice do snižování potřeby tepla v bytových domech, které jsou napojeny na soustavy zásobování teplem, přináší jejich obyvatelům příznivé výsledky. Zcela jistě se na v průměru příznivém poměru mezi výší mzdy a poplatkem za teplo podílí i fakt, že soustavy zásobování teplem jsou vystaveny konkurečnímu tlaku vyvolanému snahou bytových domů se od soustav odpojit, pokud se cena tepla významně odchýlí od hodnoty, ktrerou může nabídnout objektová kotelna. Růst cen emisních povolenek je pro teplárenství velkou výzvou a lze očekávat rychlé opuštění uhlí, pokud nebude spojeno s výrobou elektřiny. Přechod na zemní plyn se pak jeví jako první v pořadí možností.

TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ České republiky
logo TEPLÁRENSKÉ SDRUŽENÍ České republiky

Zájmové sdružení právnických osob, jejichž činnost souvisí s problematikou výroby, rozvodu a spotřeby tepla, výrobou a montáží technologií pro teplárenství a projektování zařízení pro zásobování teplem. Členové Teplárenského sdružení ČR vyrábějí více než ...