Nestabilitu obnovitelných zdrojů energie a ústup od uhlí pomáhá řešit kogenerace
Při přechodu z uhlí na plynovou kogeneraci klesnou emise CO2 až o polovinu. I to je důvod, proč po kogeneraci, společné výrobě elektřiny a tepla, roste poptávka.
Ve dnech 22. a 23. října 2024 se v Praze konala tradiční konference Dny kogenerace 2024, za kterou stojí COGEN Czech, Sdružení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET).
Rozvoj KVET významně ovlivňuje Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), kterým se stanoví podpora podporovaných zdrojů energie na rok 2025. Toto rozhodnutí je účinné od 1. ledna 2025 a stanovuje výši zelených bonusů na elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla pro stávající i nově postavené menší výrobny s instalovaným výkonem do 1 MWe, stejně jako pro starší, větší jednotky s výkonem nad 1 MWe. Výše bonusů se liší podle typu energie, provozních hodin kogenerační jednotky a data uvedení výrobny do provozu.
Pro budoucnost je důležité dobře stanovit principy připravovaného schématu podpory biometanu, která má být spuštěna od ledna 2026 a má nahradit současný systém podpory.
Lukáš Dobeš, předseda rady COGEN Czech, k tomu doplňuje: „Pro kogenerační jednotky s výkonem do 1 MW je stanovena provozní podpora ve formě úředního bonusu, který každý rok vypočítává Energetický regulační úřad na základě cen elektřiny a plynu. Tato podpora je nastavena na 15 let od uvedení zdroje do provozu. V současné době se připravují podklady pro notifikaci této podpory pro jednotky uvedené do provozu po 1. 1. 2026.“ Provozní podpora je podle něj nezbytná i vzhledem k současné situaci na trhu s elektřinou, kde mají různé typy zdrojů rozdílné náklady a jsou podporovány různými způsoby. „Kogenerační jednotky představují flexibilní a nepostradatelnou součást budoucí energetiky, celkově je potenciál dosáhnout až 1,5 GW elektrického výkonu, což je přibližně trojnásobek dnešního stavu.“
Václav Klein, CEO, GENTEC CHP
„Česká energetika prochází velkou transformací a modernizací. Dochází k historickému momentu, kdy končí doba uhelná. Velké uhelné elektrárny bude potřeba rychle a efektivně nahradit. Jedním z klíčových zdrojů, který uhlí postupně nahradí, bude plyn. Bohužel paroplynové elektrárny do roku 2030 nepostavíme. Proto se jako rychlé a účinné řešení pro úspěšnou dekarbonizaci české energetiky nabízí plynové kogenerační jednotky. V GENTECu vidíme na českém trhu stoupající poptávku po tomto řešení, v současné době zajišťujeme dodávky v objemu desítek MW. Velkou výhodou kogeneračních jednotek je rychlost výstavby a výkonová flexibilita. Do roku 2035 je možné realizovat až 1,5 GW výkonu v plynových kogeneračních jednotkách. A tím významně pomůžeme nahradit uhelné zdroje.“
René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu, k roli kogenerace v moderním energetickém mixu říká: „Plyn bude i nadále hrát klíčovou roli v českém energetickém mixu, což otevírá dveře pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). V budoucnu ale musíme počítat s tím, že zemní plyn bude nutné dekarbonizovat, a proto budou technologie KVET muset přejít například na biometan.“
Jan Šefránek, člen Rady Energetického regulačního úřadu, zdůrazňuje význam ERÚ v transformaci české energetiky: „Po schválení novely energetického zákona bude nezbytné zaměřit se na včasnou a správnou implementaci nových prvků a činností do prováděcích předpisů. Do praxe bude třeba uvést zejména akumulaci nebo agregaci flexibility, což může být zajímavá příležitost i pro oblast kogenerace. Zároveň již byly provedeny s účinností od příštího roku úpravy v oblasti regulace teplárenství, které pomohou k transformaci tohoto sektoru. Důležité bude i nastavení vyvážených podmínek cenové regulace v oblasti elektroenergetiky a plynárenství, které zajistí připravenost soustav na nové požadavky a zároveň minimalizují dopady do cen. V neposlední řadě bude muset dojít i ke změnám tarifní struktury, která musí odrážet nové podmínky a očekávání účastníků trhu.“