Evropská komise otevřela dveře historicky největší modernizaci českého teplárenství
Dokážeme toho využít?
Rozhodnutí Evropské komise podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) v objemu 75 miliard korun je pro českou energetiku jedna z nejdůležitějších zpráv za posledních několik let. Naplno se totiž otevřely dveře pro transformaci a dekarbonizaci tuzemské energetiky a rovněž pro historicky největší modernizaci tepláren.
I nejzavilejší pochybovači odchodu od uhlí nyní musí uznat, že se na obzoru rýsuje smysluplné a efektivní řešení, které odcházející uhelné zdroje nahradí. Mimořádně důležitou roli v dekarbonizaci sehrají kogenerační jednotky a paroplynové zdroje. Právě schválená provozní podpora nastartuje jejich masivní rozvoj.
Po konci uhlí bude nutné v Česku vybudovat nové energetické zdroje. Jak velký výkon bude v řiditelných zdrojích nutné nahradit je zatím předmětem mnoha odborných diskusí. Nejčastěji se uvádí rozmezí mezí 5 až 8 gigawatty.
Většinu z toho by mohly pokrýt právě plynové kogenerační zdroje. Podle odborného sdružení COGEN Czech mohou nově vybudované nebo modernizované plynové zdroje KVET zajistit v Česku do roku 2030 dodávky v objemu až 4 gigawattů energie.
Malým kogeneračním jednotkám o výkonech v řádech megawatt hraje do karet rychlost jejich výstavby, vše lze totiž zvládnout už za 12 až 24 měsíců. Nové zdroje je proto možné vystavět poměrně rychle.
Instalace nových plynových kogeneračních jednotek je také klíčem pro skutečnou transformaci české energetiky. Masivně podporované obnovitelné zdroje, jako jsou solární či větrné elektrárny, totiž vyrábějí energii nepravidelně a jejich výkon je často závislý na počasí. Dodávky elektřiny jsou v takové chvíli schopné do sítě spolehlivě doplňovat právě flexibilně řízené zdroje na zemní plyn.
A tady je druhá obrovská výhoda malých kogeneračních jednotek. Jde totiž o jeden z nejflexibilnějších a nejúčinnějších energetických zdrojů. Plynová kogenerační jednotka dosahuje při výrobě energie až 95% účinnosti a dokáže se nastartovat do plného výkonu během pouhých dvou minut. Jsou tedy mnohem účinnější a flexibilnější než uhelné zdroje.
Jedna z největších výzev nyní stojí především před teplárnami.
Mají šanci projít největší modernizací v dosavadní historii. Jak fungují dnes?
Většina tepláren stále využívá k výrobě tepla hnědé uhlí. Ty, které využívají zemní plyn ho většinou pálí v plynových kotlích. To není dobré řešení pro odběratele tepla ani pro českou energetiku, pro kterou je zásadní, aby teplárny začaly vyrábět elektrickou energii z flexibilních zdrojů co nejdříve. Je proto důležité, aby modernizaci teplárenství podpořily banky a poskytly novým projektům financování. Schválená provozní podpora by rozhodování bank nyní měla usnadnit. Klíčovou roli v tomto může sehrát i stát. Mohl by například poskytovat garance pro financování těchto investičně náročných projektů. Kogenerační jednotky na zemní plyn splňují podmínky taxonomie EU a jsou tedy oficiálně potvrzeným udržitelným zdrojem. To je pro banky velmi důležité.
Teplárny, které začnou využívat místo plynových kotlů kogenerační jednotky a kombinovat je s elektrokotli nebo teplenými čerpadly, budou schopné svým zákazníkům garantovat výrazně stabilnější ceny tepla. A to bude jistě také jeden z rozhodujících faktorů.
Na teplárny je u nás napojeno přibližně 1,7 milionu domácností, to je více než 4 miliony občanů. To se může stát konkurenční výhodou ČR v mezinárodní energetice.
Díky kogeneračním jednotkám mohou teplárny efektivně vyrábět elektrickou energii v době, kdy ji nebudou vyrábět obnovitelné zdroje, a zároveň pomáhat zajišťovat výkonovou rovnováhu přenosové soustavy.
Teplárny tak budou významný poskytovatel flexibility, což je na trhu velmi poptávaná a ceněná služba. Hlavním vítězem bude ovšem Česko. Schopnost využít hustou teplárenskou síť pro plynulejší transformaci energetiky je naše obrovská konkurenční výhoda v rámci celé Evropy.
Jsme významným českým výrobcem kogeneračních, mikrokogeneračních a trigeneračních jednotek na zemní plyn, bioplyn a jiná paliva.