Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Teplo a teplá voda bez závislosti na dodavateli z centrálního zdroje

Výroba tepla a teplé vody bez centrálního zdroje pomocí kogenerace a mikrokogenerace dosahuje i více než 90% účinnosti. Pokud máte stálý a vysoký odběr tepla i elektrické energie během roku, je ekonomická úspora značná.

Nižší závislost na externích dodavatelích navíc přináší zajištění plynulosti provozu i v případě výpadku energetických sítí. Kogenerace (a trigenerace při zapojení i chlazení) jsou součástí schváleného dotačního operačního programu Životní prostředí (OPŽP) pro roky 2014 až 2020.

Kogenerace představují kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Podíl kogeneračních jednotek na výrobě energií by měl v následujících letech růst na úkor klasické energetiky. Vzhledem ke stále více zvyšujícímu zájmu o využívání obnovitelných zdrojů nabývají právě na důležitosti kogenerace jako zdroj spolehlivé a predikovatelné energie.
Vysoká účinnost využití energie v palivu (i více než 90 %), snižuje jak palivovou náročnost energetiky, tak i globální množství emisí CO2. Kogenerace přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů srovnatelně s obnovitelnými zdroji a navíc dochází k výrazné úspoře primárního paliva. Zatímco celková účinnost klasických kondenzačních elektráren se tedy pohybuje kolem 30 – 40 procent, u kogenerační jednotky lze dosáhnout i více než 90 % celkové účinnosti.

Kogenerace je nejefektivnější využití primární energie v jednom technologickém řetězci

Dominantním palivem pro pohon kogeneračních jednotek na bázi spalovacího motoru je zemní plyn. V posledních letech však prudce roste počet zařízení využívajících pro svůj provoz i bioplyn, skládkový plyn, čistírenský plyn nebo jiná alternativní paliva, jako např. důlní plyn.
„Kogenerace se zemním plynem je technologií vysoce ekologickou, protože spalováním zemního plynu vzniká daleko méně oxidu uhličitého a další obvyklé emise jsou minimální,“ říká Josef Jeleček, člen Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).

„Kogenerační jednotky lze využít téměř všude, kde je potřeba teplo či chlad - mohou to být hotely, penziony, obchodní domy, nemocnice, internáty, administrativní budovy, školy, komunální výtopny, bazény, pivovary, prádelny, aquaparky, lázně a wellness centra, ústavy sociální péče, ale široké uplatnění nacházejí dnes i v chemickém a papírenském průmyslu“, říká Josef Jeleček, člen Rady ČPS.
„Kogenerace je nejefektivnější využití primární energie v jednom technologickém řetězci. Znamená, že z jednoho energetického zdroje můžete objekt vytápět, v létě případně i klimatizovat, ale vždy přitom vyrábíte elektrickou energii,“ dodává Josef Jeleček.
„Navíc můžete využít i tzv. dálkový monitoring, tedy třeba na svém mobilním telefonu sledovat, jak Vaše zařízení pracuje.“ dodává Josef Jeleček, člen Rady ČPS.

Vysoce lukrativním řešením při stoupajících cenách energií je tzv. mikrokogenerace pro soukromé nemovitosti

  • Pro domácnosti je výkon a velikost kogenerační jednotky pro dodávky tepla dán požadavkem na velikost odběru teplé vody. Zpravidla bývá o velikosti 3 x 2 metry.
  • S mikrokogenerací poháněnou zemním plynem se mohou vlastníci domů spolehnout na komfortní, hospodárné a vůči klimatu velice šetrné energetické zásobování.

Provozovatel kogenerační jednotky má právo navíc na příspěvek k ceně elektřiny dle cenového rozhodnutí ERÚ

Při splnění podmínek stanovených platnými předpisy má provozovatel kogenerační jednotky právo navíc na příspěvek k ceně elektřiny ve výši stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, a to jak pro elektřinu dodanou do sítě, tak pro elektřinu, kterou sám spotřebuje. Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny tedy dostane provozovatel kogenerační jednotky zelený bonus na elektřinu z kogenerace. Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla je zakotvena v energetickém zákoně a zemní plyn pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla je osvobozen od daně ze zemního plynu, pokud je vyrobené teplo dodáváno domácnostem.

Pro Prioritní osu 5 OPŽP (kapitola A – celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov) je alokováno nyní téměř 20 % z celkového rozpočtu programu, asi 15 (přesně 14,6) miliard korun.

 
 
Reklama