Čína má přebytek elektráren. Uhelné bloky zahálejí a výroba z OZE se omezuje

Čína staví větrné, solární i uhelné elektrárny rychleji, než roste schopnost soustavy jejich výkon využít. Výsledkem je současně klesající využití uhelných bloků a rekordní omezování výroby obnovitelných zdrojů. Řešením má být rychlejší elektrifikace průmyslu, budov a dopravy.

Spotřeba elektřiny v Číně vzrostla v prvním pololetí roku 2026 meziročně o 5,3 %. Výrobní kapacity však přibývaly ještě rychleji. Výkon uhelných elektráren se zvýšil o 6 % a pokračovala také rozsáhlá výstavba větrných a solárních zdrojů. Jen nových uhelných bloků Čína během šesti měsíců zprovoznila 30 GW a odstavila pouze 2,7 GW. Velká část z nich pochází z vlny povolení v letech 2022 a 2023, přestože pro další výrobu z uhlí už v soustavě zbývá stále méně místa.

Důsledky přebytku kapacit jsou patrné u uhlí i obnovitelných zdrojů. Výroba uhelných elektráren sice meziročně vzrostla o 3,4 %, zajistilo ji však větší množství elektráren. Průměrné využití jednotlivých bloků kleslo o 2,9 % na 1 998 hodin za pololetí. Současně bylo podle odhadu Global Energy Monitor a Centre for Research on Energy and Clean Air omezeno 360 TWh možné výroby větrných a solárních elektráren, o 49 % více než o rok dříve. Tento objem převýšil celý meziroční růst čínské spotřeby elektřiny, který činil 258 TWh.

Přebytek dopadá na jednotlivé zdroje nerovnoměrně

Uhelným elektrárnám pomáhají dlouhodobé smlouvy, které jim v roce 2026 zajišťují odbyt odpovídající 60 až 70 % elektřiny dodané v předchozím roce. Čína jim zároveň zavádí kapacitní platby za připravenost vyrábět v době vysoké spotřeby. Uhelné zdroje tak dostávají zaplaceno za dostupný výkon a současně mají chráněnou část běžné výroby. V době dostatku elektřiny proto mohou zůstávat v provozu, zatímco se omezuje výroba větrných a solárních elektráren. K přebytkům přispívají také nedostatečné přenosové kapacity a překážky v obchodování mezi provinciemi.

Čínské provincie proto v plánech na období 2026 až 2030 přesouvají pozornost k využití elektřiny v průmyslu, budovách, dopravě a datových centrech. Západní provincie s velkým množstvím větrných a solárních elektráren chtějí místo pouhého vývozu elektřiny rozvíjet výrobu vodíku, čpavku a metanolu nebo nové průmyslové zóny. Podle Dialogue Earth počítá 17 provincií také s přesunem uhelných elektráren do role zálohy a zdroje pro regulaci soustavy. K využití přebytků však vedle elektrifikace potřebují také posílit sítě a upravit pravidla trhu tak, aby uhelné elektrárny nemusely vyrábět elektřinu, když pro ni není dostatečné využití.

Text byl připraven s využitím AI nástrojů na základě uvedených zdrojů a prošel redakční kontrolou TZB-info.