Nový Akční plán pro elektrifikaci v oblasti budov z dílny Evropské komise

Dokument nezdůrazňuje pouze přínosy pro evropské spotřebitele, ale hovoří také o možných problémech, které mohou nastat. Ty je třeba řešit už nyní, aby Evropa mohla být „prvním zcela elektrifikovaným kontinentem na světě“ (sic). „Do roku 2040 se zvýší elektrifikace ze současných 23 % spotřeby energie na 46 %. Dosažením tohoto cíle by EU mohla na dovozu fosilních paliv ušetřit 260 miliard eur ročně,“ píše se (mimo jiné) v dokumentu Electrification Action Plan [1].

Přínosy přechodu na elektrifikaci

Za hlavní přínos označuje dokument snížení závislosti na dovážených fosilních palivech, díky čemuž se má posílit nezávislost Evropy a její konkurenceschopnost; sníží se i její zranitelnost vůči geopolitickým otřesům. Dalším přínosem je modernizace a dekarbonizace evropského energetického systému, která pomůže urychlit ekologickou transformaci. U přínosů pro evropské spotřebitele se uvádění i konkrétní čísla:

„Bateriové elektrické vozidlo vám může ušetřit až 78 % ve srovnání s rovnocenným vozidlem na fosilní paliva. Přechod z plynových kotlů na tepelná čerpadla snižuje domácnostem v EU průměrné náklady na vytápění až o 60 %. Stále je však třeba vyřešit několik problémů – elektřina je často třikrát dražší než plyn. Připojení k síti může trvat roky. Příliš velkému podílu inovativních technologií se nikdy nepodaří dosáhnout komerčního využití. Společnostem chybí k přechodu z fosilních paliv na elektřinu motivace,“ uvádí se v dokumentu i s návrhy celé řady opatření.

Za všechna zmíněná opatření lze uvést například ta, která vedou k zavádění čistších technologií založených na elektřině, jako jsou mimo jiné i tepelná čerpadla, elektrická vozidla či baterie. Důležitý je rovněž přezkum systému EU ETS (Evropský systém pro obchodování s emisemi), hlavní politiky EU v oblasti dekarbonizace s odkazem na měnící se geopolitický a hospodářský kontext. Tento přezkum je spolu s akčním plánem součástí širšího úsilí EU o posílení konkurenceschopnosti, dekarbonizace a nezávislosti Evropy [2].

Posílení role chlazení a výraznější rozšiřování tepelných čerpadel

Jak již bylo zmíněno, velká část akčního plánu hovoří o výrazně rychlejším rozšiřování tepelných čerpadel – roční počet instalací v EU má do roku 2030 vzrůst z 2,4 na přibližně 4 miliony. Pro Českou republiku, kde se technické systémy budov tradičně navrhují především s ohledem na zimní provoz, to podle slov zástupců firem znamená poměrně velkou změnu přístupu. Vytápění a chlazení bude nutné plánovat jako jeden celoroční systém.

„Chlazení se posouvá z kategorie dodatečného komfortu do strategického plánování budov. Pro evropský trh včetně českého je tento vývoj zásadní, protože vytápění a ochrana před letním přehříváním se u řady objektů stále řeší odděleně. Nový přístup naopak směřuje k systémům, které zajistí celoroční provoz a řídí spotřebu podle skutečných potřeb budovy,“ vysvětluje v tiskové zprávě Enrique Vilamitjana, generální ředitel firmy Panasonic Heating & Cooling Solutions Europe.

„Širší role tepelných čerpadel je součástí celkového posunu k elektrifikaci. Růst o dvě třetiny během pěti let prověří celý obor. Nestačí pouze vyrobit a dodat více zařízení. Každá instalace vyžaduje kvalitní návrh, správnou montáž a následný servis. Také český trh proto bude potřebovat odpovídající počet kvalifikovaných projektantů, montážních firem a servisních techniků,“ dodává Radek Vach, ředitel pro strategii pobočky téže firmy, která v Plzni vyrábí tepelná čerpadla pro český a evropský trh.

Foto: Pexels

Celoroční provoz mění ekonomiku budov

Rychlejší rozšiřování tepelných čerpadel bude podle slov zástupců firmy záviset hlavně na ekonomice provozu a motivaci. Podle Evropské komise může přechod z plynového kotle na tepelné čerpadlo snížit domácnosti výdaje na vytápění o 20 až více než 60 %. Konkrétní výsledek se liší podle stavu budovy, cen energií, způsobu provozu a kvality návrhu a instalace.

„Pokud stejné zařízení zajišťuje vytápění i letní chlazení, je nutné jeho ekonomiku posuzovat za celý rok, nikoliv pouze podle zimní spotřeby. Pro developery, vlastníky budov a facility manažery to znamená plánovat oba režimy jako jeden celek. Vedle výkonu a pořizovací ceny proto poroste význam celoroční účinnosti a chytrého řízení. Pro český trh bude klíčové, jak se tyto kroky promítnou do podmínek pro investice, výstavbu a renovace. Ty ovlivní tempo rozvoje tepelných čerpadel i začleňování chlazení do energetických řešení budov,“ vysvětluje dále Radek Vach a připomíná, že právě pořizovacími náklady a dalším rozvojem trhu se budou zabývat navazující kroky Evropské komise. Akční plán počítá se samostatným plánem pro vytápění a chlazení a do roku 2027 chce Komise posoudit také možnosti, jak zmenšit cenový rozdíl mezi tepelnými čerpadly a fosilními kotli.

Foto: Pexels

Foto: Panasonic Heating & Cooling Solutions Europe

Součástí je i reforma síťových tarifů

Jan Bakule, energetický expert kanceláře Frank Bold, v této souvislosti připomíná, že Evropská komise kromě akčního plánu navrhla také nařízení o účtech za elektřinu. Pro Českou republiku to přináší nový tlak na urychlení reformy síťových tarifů. Navrhované nařízení o účtech za elektřinu cílí na tři oblasti:

• Zavádění síťových tarifů s časově proměnlivou složkou, která motivuje zákazníky přesouvat odběr mimo špičky a snižuje potřebu drahého posilování infrastruktury
• Chytré měření: min. 50 % zákazníků do konce roku 2030, 75 % do roku 2033
• Daňová reforma: minimální sazba daně z elektřiny musí být nižší než u zemního plynu

„Nařízení přichází ve chvíli, kdy Česko samo stojí před zásadní reformou síťových tarifů. Síťové poplatky dnes tvoří 27 % faktury domácnosti za elektřinu a bez chytřejšího využití sítě mohou do roku 2050 zdražit až o 87,5 %. To je problém, který se dá řešit, je ale potřeba rychle jednat,“ podotýká Jan Bakule a připomíná také zahraniční zkušenosti: „Státy, které časově proměnlivé tarify zavedly, vykazují měřitelné výsledky. Španělsko po reformě v roce 2021 ušetřilo domácnostem blízko 10 % na síťových poplatcích. Nizozemsko odhaduje úsporu až 4,5 miliardy eur na investicích do distribuce díky snížení špičkového zatížení…“

Česká republika reformu spouští od 1. ledna 2027, kdy vstoupí v platnost nová tarifní struktura pro hladiny VVN a VN. ERÚ očekává uvolnění přibližně 3 300 MW dosud nevyužité kapacity. Pilotní projekty pro nízké napětí začnou v roce 2028, plošné nasazení je plánováno nejdříve od roku 2030. Expertní kancelář Frank Bold letos vydala studii Chytré tarify, efektivnější síť [3] s analýzou zkušeností Nizozemska, Slovinska, Španělska a Švýcarska s osmi doporučeními pro českou regulaci.

Doporučená literatura a zdroje:

1. Electrification Action Plan (COM/2026/595), BUILD UP The European portal for energy efficiency and renewable energy in buildings; ke stažení zde
2. Otázky a odpovědi týkající se akčního plánu a návrhu o síťových poplatcích; zde
3. Studie Chytré tarify, efektivnější síť, analýza zkušeností Nizozemska, Slovinska, Španělska a Švýcarska a osm doporučení pro českou regulaci. Ke stažení na frankbold.org; zde