Lex plyn vstupuje v platnost. Urychluje stavbu nových zdrojů, uvolňuje kapacity v síti a řeší kontroverze

Usnadnění stavby větších zdrojů

Cílem novely je usnadnit povolování nových paroplynových zdrojů nad 100 MW a obnovitelných zdrojů nad 15 MW, včetně souvisejících staveb – rozvodny, trafostanice, vedení, odbočka plynovodu a další. Tyto stavby budou zařazeny do režimu pro energetickou bezpečnost.

V praxi toto opatření znamená v první řadě kratší a pevné lhůty pro vyjádření dotčených orgánů (řádově desítky dnů) a rychlejší jednotné environmentální stanovisko. Řízení tak nemají váznout při čekání na podklady a investoři získají předvídatelný harmonogram.

Dále lex plyn omezuje možné obstrukce. Proti povolení stavby pro energetickou bezpečnost se nově nelze odvolat. Časté odvolací „kolečko“ mezi úřady umělo přidat měsíce až roky. Cílem je zkrátit cestu k pravomocnému rozhodnutí.

Řízení týkajících se větších zdrojů se budou nově považovat za řízení s velkým počtem účastníků, kde je jednodušší a rychlejší komunikace – místo individuálních dopisů každému účastníkovi probíhá doručení veřejnou vyhláškou.

Odblokování rezervací v síti

Nové zdroje často nelze připojit k síti, protože dostupná kapacita v dané lokalitě je už rezervovaná pro jiné projekty. Část z nich je přitom spekulativních a není na nich reálný postup. Lex plyn pomáhá tyto nevyužité rezervace odbourat a udělat tak místo pro projekty, které se budou skutečně realizovat.

V první řadě se zavádí nevratné platby za rezervaci – to aby si každý případnou rezervaci nejprve dobře rozmyslel. Bude to platit pro nové smlouvy o připojení, ale do 15 měsíců (tedy do 1. 11. 2026) je nutné toto ujednání o nevratném poplatku zařadit i u starých smluv. U smluv, které doplněné nebudou (a nevratná část zaplacená), rezervace zanikne.

Nově také budou rezervace časově ohraničené. Plánované připojení se musí uskutečnit do 5 let pro VN/VVN a do 3 let u NN. U složitějších projektů si mohou strany (tedy žadatel a distributor nebo ČEPS) dohodnout lhůty jiné, nelze však mít rezervaci na neurčito.

Povinnost dodávky nad rámec licence

Lex plyn umožňuje zabránit ukončení provozu strategické elektrárny v době nebo místě, kde by to mohlo ohrozit bezpečný a spolehlivý provoz soustavy.

Na základě analýzy ČEPS bude moci ERÚ přikázat pokračování provozu potřebné elektrárny až na 12 měsíců a přes ČEPS jí uhradit prokazatelnou ztrátu plus přiměřený zisk. Je to krizová pojistka pro stabilitu sítě, nikoli investiční garance (kapacitní mechanismus).

Na druhou tato krizová pojistka je veřejnou podporou pro jeden konkrétní zdroj (ne na základě soutěže). A takovou podporu musí notifikovat (schválit) Evropská komise. To, jestli bude tato krizová pojistka uplatněna, tedy závisí na posouzení Evropské komise. Pokud Komise notifikaci nestihne nebo ji neschválí, povinnost neplatí a zdroj bude nutné udržet v chodu jiným ekonomickým způsobem než přímou podporou.

Zákaz mařičů elektřiny

Až do schválení novely lex OZE 3 letos v březnu česká legislativa neznala akumulaci elektřiny, pouze výrobu a spotřebu. Při poskytování služeb výkonové rovnováhy tak nebylo možné k síti připojit baterii, ale šlo připojit prostou výrobu (diesel agregát) nebo spotřebu (mařič).

Hlavní výhodou mařiče je, že je levný, což zajišťuje jak rychlou návratnost pro investora, tak levnou službu pro ČEPS a tím i pro zákazníky.

Na druhou stranu ČEPS tím platí za pálení elektřiny bez užitku, efektivnější je omezit výrobu (flexibilita) nebo elektřinu uložit na později (akumulace). Stát tím investorům říká „dávejte peníze do chytřejší flexibility“. Mařiče se tak budou moci provozovat, pouze bude-li teplo z nich nějak využito.

Zrušení nových kontrol překompenzace u fotovoltaiky

Předchozí novela energetického zákona lex OZE 3 s sebou mimo „legalizace“ akumulace, agregace a flexibility přinesla i opětovnou povinnost kontroly, zda fotovoltaika z dob solárního boomu nedostává větší než přiměřenou podporu.

Tato kontrola již proběhla, bylo to jednorázové šetření, které na základě kontrol u vybraných elektráren vyhodnotilo výnosy celého sektoru. Lex OZE 3 ale navrhoval, aby tyto kontroly probíhaly u všech elektráren nad 30 kW každý rok po celou dobu životnosti. Tím by vznikla značná administrativní zátěž i pro malé výrobce – museli by dokládat všechny faktury každý rok po celou dobu životnosti zdroje.

Novela lex plyn povinnost těchto kontrol ruší.