Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Energetické fórum Aquatherm Praha 2022, část I. – Dana Drábová, Luděk Niedermayer, Michal Šnobr

Válka na Ukrajině zpochybnila evropské energetické plány, které se ve velkém spoléhají na plyn. Zároveň bezprostředně po zahájení invaze nebyla nouze o sdělení „Green deal je mrtvý“ a důraz se přesunul na hledisko soběstačnosti.

Více zajímavých videí na estav.tvOn-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení

Energetické fórum pořádal portál TZB-info v rámci doprovodného programu veletrhu Aquatherm Praha 2022. Proběhlo v zaplněném kongresovém centru PVA v Letňanech a skládalo se ze tří diskuzních bloků. Tématem prvního bloku byla otázka české energetické soběstačnosti po ruské invazi na Ukrajinu. Diskutovali v něm předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, poslanec evropského parlamentu Luděk Niedermayer a energetický specialista a minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr. První blok Energetického fóra moderoval Milan Bechyně, redaktor pro energetiku TZB-info.

V úvodu všichni diskutující shrnuli svůj názor na vliv ruské invaze na energetiku. Většinově se shodli se na hodnocení, že tato agrese probudila celou Evropu z iluze. Té iluze, které propadlo především Německo a postavilo na ní svůj koncepční, dlouholetý program Energiewende. Ten spočívá v náhradě výroby elektřiny z uhelných a jaderných elektráren masivní výrobou z obnovitelných zdrojů – především pak z elektráren větrných a fotovoltaických. Ale také v nezbytné kombinaci s výrobou z levného plynu z Ruské federace. Tedy primárním energetickým zdrojem, který je ze své podstaty zdrojem spolehlivým a výroba z něj v širokém rozsahu pružně regulovatelná. Dokáže tedy vyrovnávat nestabilní dodávky výroby z obnovitelných zdrojů.

Této koncepci byly podřízeny plány na odstavování JE nebo i projekty plynovodů Nord Stream I i Nord Stream II, které měly zaručit spolehlivé, přímé dodávky plynu z Ruska do Německa mimo plynovody přes ukrajinské území. Základní předpoklad této koncepce – spolehlivé dodávky levného plynu, ale narušil už skokový nárůst ceny plynu v závěru loňského roku. A definitivně ho pohřbilo Putinovo rozhodnutí o napadení Ukrajiny, v únoru letošního roku.

Velmi často se řečníci v nějaké otázce neshodli. Jednou z nich byla například ta, zda je elektřina běžná obchodní komodita nebo veřejný statek. Předsedkyně Dana Drábová hájila názor, že dodávka elektřiny patří k těm nezbytným životním potřebám a stát by měl zajistit dodávku každému, kdo o ni projeví zájem. A to v ceně, která bude pro občana přijatelná.

Europoslanec Niedermayer naopak zastával názor, že cenu elektřiny by měl určovat trh a stát by do funkce trhu neměl žádným způsobem zasahovat. Podporu potřebným skupinám obyvatel by pak měl stát řešit formou sociální podpory. Michal Šnobr mu následně oponoval názorem, že cena elektřiny není čistě tržní. Je ovlivňována jednak kapacitními platbami. Ty mají za úkol motivovat soukromé vlastníky elektráren k prodlužování provozu těch nerentabilních, především tedy uhelných. A druhým vlivem na tržní cenu elektřiny je pak trh s emisními povolenkami EU ETS. Bez výnosů z něj, by se podle jeho názoru nepostavil v Evropě žádný obnovitelný zdroj ze sektoru velké energetiky.

Právě kvůli této pestré paletě názorů stojí za to zhlédnout záznam celé diskuze.

 
 
Reklama