Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Blackout ve Španělsku a Portugalsku 2025: hlavní informace, příčiny a následky

30.4.2025

Mgr. Jiří Zilvar, redakce

TZB-info doporučuje

Španělsko i Portugalsko, tedy celý pyrenejský poloostrov, se na konci dubna 2025 ocitly zcela bez dodávek elektřiny. Úplné obnovení dodávek trvalo 24 hodin a výpadek si vyžádal oběti na životech. Jak takto rozsáhlý blackout probíhal, jaké jsou pravděpodobné příčiny a jak dopadl na životy lidí?

Pevninské Španělsko v pondělí 28. 4. ve 12:32 postihl celostátní výpadek elektřiny – blackout. Výpadek byl absolutní, španělští energetici hovoří o „cero energético“. Tedy krátce po výpadku ve španělské přenosové soustavě skutečně nastal výkon 0 MW.

Výpadek se okamžitě rozšířil na celý Pyrenejský poloostrov, bez proudu tedy bylo i Portugalsko. Zde však výkon v elektrizační soustavě nespadl úplně na nulu (byť k ní neměl daleko), což pomohlo s obnovou napájení.

Elektrické propojení poloostrova s Francií se okamžitě automaticky odpojilo. To španělské a portugalské problémy dále prohloubilo, ale ochránilo zbytek Evropy.

Výpadek tak sice zasáhl i jižní oblast Francie, ale jen ve velmi omezeném měřítku a jen na pár minut.

Napájení kritické infrastruktury v celé Iberii bylo zálohované. Nemocnice, vodárny, letiště nebo čističky odpadních vod fungovaly dále, ač v omezeném provozu nebo s potížemi.

Plná obnova napájení na Pyrenejském poloostrově zabrala 24 hodin, přičemž značná část dodávek (v Portugalsku 60 %) se povedlo obnovit už do půlnoci. Poloostrov se znovu připojil k evropské síti 29. 4. v 7 hodin ráno.

Kompletní blackout se promítl do všech oblastí života na poloostrově. Způsobil kolaps dopravy, škody za miliardy eur a bohužel si vyžádal minimálně 5 obětí na životech (informace k 30. 4.).

Příčina výpadku

V době psaní tohoto článku (30. 4.) probíhá vyšetřování a oficiální potvrzení příčin blackoutu není dostupné. Mnoho informací už je ale k dispozici.

Momentálně nejpravděpodobnější příčinou je nehoda v elektrizační soustavě. Vlivem zatím neznámé závady došlo během 2,5 vteřiny ke dvěma výpadkům napětí v síti.

Krátce po události se spekulovalo o kybernetickém útoku nebo o zvláštních povětrnostních podmínkách, atmosférické oscilaci, která vedla ke zkratu vedení. Španělský národní soud možnost kybernetického útoku dále prověřuje, ale tamní energetici zatím obě hypotézy zamítli.

Následky propadu napětí ale známé jsou.

Dvojí zakolísání napětí během dvou vteřin aktivovalo automatickou ochranu měničů mnoha (ne všech) fotovoltaických a větrných elektráren a tyto elektrárny se okamžitě vypnuly. A protože k události došlo během slunného dne, kdy fotovoltaika a vítr pokrývaly 50 % spotřeby pyrenejského poloostrova, postupně došlo ke ztrátě výkonu zhruba 15 GW, tedy poloviny tehdejší španělské zátěže.

Takto masivní ztráta výkonu vedla k dalšímu snížení frekvence, které aktivovalo ochranu vedení na hranicích s Francií a došlo k jeho odpojení. Ztrátou dovozu přibližně 4 GW se deficit prohloubil a frekvence začala nekontrolovaně klesat. To aktivovalo ochrany jak na straně konvenčních zdrojů včetně jaderných elektráren, tak na straně spotřeby.

Došlo k dominovému efektu, kdy se postupně spínaly další a další úrovně ochran, až ve 12:33:05, tedy pouhých 5 vteřin od prvního zakolísání, došlo k úplnému rozpadu přenosové sítě, 0 MW, „cero energético“.

Kdo za to může?

Vyšetřování teprve běží a prvotní příčina propadu napětí není známa. Nicméně na základě následků můžeme říct, že kdyby v síti místo obnovitelných zdrojů byly konvenční zdroje, výrazně by to pomohlo. Vyšší setrvačnost by zpomalila pád frekvence, tím dala ochranám více času a k blackoutu by pravděpodobně nedošlo.

Na druhou stranu obnovitelné zdroje nevypnuly, protože by nebyly schopné dodávat výkon, ale vlivem nastavení ochran. Tedy stejná příčina, jakou jsme mohli vidět u podobných blackoutů v minulosti. Kdyby se tyto ochrany nastavily jinak – což se brzy stane – ta samá fotovoltaika a větrníky by ve stejné situaci zvládly dodávat elektřinu dál a k blackoutu by nejspíš rovněž nedošlo.

U úpravy nastavení ochran se další postup zcela jistě nezastaví a pro předcházení podobným událostem do sítě přibydou jak další zdroje setrvačnosti (přirozené i syntetické), tak mechanismy flexibility.

Energetickou stránku pyrenejského blackoutu podrobněji rozebereme v příštím textu.

Dopady pyrenejského blackoutu na život lidí

Kromě energetiky se výpadek podepsal i na ostatních oblastech života lidí ve Španělsku a Portugalsku. A bohužel připravil o život i několik osob.

Telekomunikace a internet

Výpadek výrazně postihl telekomunikační služby – mobilní sítě zkolabovaly kvůli přetížení a následnému odpojení uzlů. Objem internetového provozu ve Španělsku i Portugalsku poklesl o 80–90 %, což prakticky izolovalo značnou část obyvatel od digitální komunikace.

Doprava

Citelně zasažena byla rovněž dopravní infrastruktura. Veškerá dálková i městská železniční doprava byla zastavena, cestující museli opustit vlaky uprostřed tratí i v tunelech, přičemž kompletní obnova provozu trvala dva dny. Některé linky, například katalánské Rodalies, hlásily problémy ještě 30. dubna. Velká letiště v Madridu (Barajas), Barceloně (El Prat) a Lisabonu přešla na záložní generátory, což vedlo k rušení a odklánění desítek letů a mnohahodinovým zpožděním dalších spojů.

Zdravotnictví

Výpadek těžce zasáhl i zdravotnictví. Nemocnice přešly na dieselové generátory, byly nuceny odložit veškeré neakutní zákroky a výrazně zkrátit dialyzační procedury.

Dodávky vody a kanalizace

Zastavení čerpacích stanic způsobilo ztrátu tlaku vody zejména ve vyšších patrech budov, což vedlo k četným výpadkům v dodávkách pitné vody. Situace vyvolala mezi obyvatelstvem panické nákupy balené vody.

Ekonomika a průmysl

Ekonomické škody v důsledku blackoutu jsou odhadovány mezi 1,6 až 4,5 miliardami eur. Výrazné ztráty zaznamenal automobilový průmysl, například továrna VW Navarra přišla o výrobu zhruba 1400 vozů, zatímco SEAT Barcelona se ani následující den po výpadku nevrátil k plnému provozu. Potravinářský průmysl, zvláště chladírenský řetězec, vyčíslil své škody na více než 190 milionů eur.

Bezpečnost a dopady na obyvatelstvo

Výpadek měl také tragické následky pro bezpečnost a život obyvatelstva. Bylo zaznamenáno nejméně pět úmrtí, způsobených otravou oxidem uhelnatým z improvizovaných generátorů, úmrtím pacientky závislé na kyslíkovém přístroji a požárem od svíčky. Desítky lidí uvázly ve výtazích, zatímco tisíce cestujících byly nuceny přenocovat na nádražích nebo v provizorních prostorách, kde byly zajištěny alespoň základní potřeby – distribuce vody a přikrývek.