Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Agregátoři otevírají trh podpůrných služeb malým hráčům

Agregátoři flexibility budou moci brzy působit i na českém trhu. S jakou flexibilitou mohou pracovat a jaké používají obchodní modely? Na to jsme se zeptali Stanislava Chvály, CEO společnosti Nano Energies.


Staniskav Chvála, foto © Salim Issa

Při příležitosti třetího ročníku konference Share Your Energy jsme udělali rozhovor se Stanislavem Chválou, CEO Nano Energies. Letošním tématem konference byla agregace flexibility, zaměřili jsme se právě na něj.

Můžete stručně shrnout, kdo je agregátor flexibility a co dělá?

Je to firma, která umožňuje malým výrobnám elektřiny a spotřebitelům zapojit se do trhu s podpůrnými službami. Tedy trhu s flexibilitou pro potřeby energetické sítě.

Tito malí spotřebitelé by sami nedokázali sestavit produkt, který by provozovatel přenosové soustavy přijal. Tuto službu jim poskytuje agregátor a oni tak mohou dostat za poskytnutí své flexibility zaplaceno. Agregátor je typicky softwarovo-analytická firma, která komunikuje s desítkami až stovkami poskytovatelů flexibility, kterým umožňuje vstup na tento trh.

Které typy podpůrných služeb agregátoři nejčastěji poskytují?

Rozlišujeme tři typy podpůrných služeb - primární, sekundární a terciární agregace (dle původní terminologie). Nelze říct, že by se agregátoři specializovali jen na jeden z nich.

Agregátoři typicky z řad obchodníků s energií nabízejí flexibilitu na terciární regulaci. Není tady vysoká sofistikovanost softwaru, ani analytiky. Jiní agregátoři naopak využívají sekundární regulace, která je výrazně komplikovanější a z pohledu peněz také hodnotnější. A někteří se zase zúčastňují trhu s primární regulací. Nejčastějším nabízeným produktem z pohledu agregátorů je nicméně sekundární regulace.

Jaké typy flexibility se mohou agregovat?

Agregovat můžeme každou flexibilitu, která je doslova všude kolem nás. To, že flexibilita není vhodná pro přenosovou soustavu, ještě neznamená, že ji nemůžeme agregovat. Je rolí agregátora, aby z ní vytvořil takovou flexibilitu, která už pro přenosovou soustavu hodnotu mít bude.

Zdroje flexibility lze rozdělit do tří kategorií. Za prvé - flexibilita je všude tam, kde se vyrábí elektřina. Za druhé - typicky ji najdeme i tam, kde se akumuluje energie typu chlad, nebo teplo. To mohou být mrazáky, pece, nebo i budovy. Ty jsou velmi dobrým zdrojem flexibility. A za třetí - flexibilita je tam, kde jsou procesy s úzkými hrdly. Kde jeden proces čeká na druhý a je možné čekání posouvat.

Vezměme tedy například budovy, jaká flexibilita je u nich k dispozici?

Budova typicky potřebuje klimatizaci, která v zimě topí, v létě chladí. A tato budova může být připravená na to, že když provozovatel přenosové soustavy kontaktuje agregátora flexibility, tak agregátor sníží příkon klimatizace. Na krátké časové období v podstatě sníží spotřebu, což vzhledem k akumulační schopnosti budov uživatelé ani nepoznají. V létě se tak může chladit o něco méně, v zimě zase méně topit.

Jak by mohl vypadat obchodní model pro tohoto účastníka trhu?

Majitel budovy dostane zaplacen většinový podíl na platbě, kterou platí provozovatelé přenosové soustavy. Agregátor získá menší část, přestože veškerou infrastrukturu financuje a veškeré náležitosti spojené s poskytnutím flexibility vykonává.

Celková platba od provozovatele přenosové soustavy je kombinace platby za rezervaci (čas, kdy je zákazník připraven službu poskytnout) a za aktivaci (čas, kdy zákazník snižuje nebo zvyšuje spotřebu) a zároveň velikosti poskytnuté flexibility. Ceny podpůrných služeb jsou určeny na základě výsledku denních aukcí.

Pokud to lze určit, jaký typ firem v zahraničí nejčastěji podniká jako agregátor? Jsou to velké energetické firmy, obchodníci s elektřinou nebo třeba IT společnosti a startupy?

Typicky jsou to zcela nové firmy. Téměř nikde ve světě se nejedná o velké energetické firmy, nebo obchodníky. Když vzniká agregátor flexibility, je to většinou technologická firma, kterou založí někdo, kdo energetice rozumí a nabere k sobě tým lidí, kteří jsou zkušení softwaroví inženýři a matematici.

Co se všechno musí stát, aby mohli agregátoři začít v ČR standardně vznikat a působit?

Agregátoři vznikají už nyní, i když zatím jen v omezené míře. Nejdůležitější teď je, aby byla umožněna nezávislá agregace flexibility. To znamená, aby flexibilitu u zákazníka mohl řídit někdo jiný, než ten, kdo mu ji dodává nebo naopak vykupuje jako obchodník. Nezávislá agregace flexibility je nejdůležitější podmínka, jak dostat na trh více flexibility.

Kdy myslíte, že bychom se mohli v ČR dočkat prvních regulérních agregátorů?

Nano Energies je první a zatím také jediný agregátor flexibility, který neagreguje flexibilitu z vlastních zdrojů, ale pouze od zákazníků. Pokud dotaz míří na to, kdy se dočkáme regulérních - to znamená nezávislých - agregátorů, tak pevně věřím, že to bude v roce 2022, nejpozději 2023.

 
 
Reklama