Výroba elektřiny z uhlí je dotována více než obnovitelné zdroje
Podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy způsobují uhelné elektrárny škody ve výši minimálně 51 miliard korun ročně. Tyto tzv. externality jsou v podstatě skrytou dotací, která je vyšší, než náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Úvod
Externality obecně jsou dopady ekonomické činnosti, které nejsou zahrnuty v ceně výrobku nebo služby. Náklady na externality nehradí jejich původce ani uživatel výrobku nebo služby přímo, ale zprostředkovaně mimotržními cestami.
V případě výroby elektřiny se jedná o negativní dopady emisí znečišťujících látek z elektrárenských procesů, které v důsledku například poškozují lesy, snižují výnosy zemědělských plodin, poškozují materiály budov, nebo mají přímo negativní dopad na zdraví lidí.
Celkové externality
Podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP) způsobují uhelné elektrárny v České republice celkové škody ve výši 51 miliard korun ročně. V uvedené částce jsou zahrnuty dopady emisí vybraných znečišťujících látek a skleníkových plynů z elektrárenských provozů v rámci celého životního cyklu. Na druhou stranu v případě emisí skleníkových plynů jsou uvažovány náklady na dolní hranici odhadovaného rozpětí, tj. velmi konzervativně.
Přesto jsou uvedené externality vyšší, než náklady na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, které se v současnosti pohybují kolem 40 miliard korun ročně. Uvedená částka 40 mld. zahrnuje kromě obnovitelných zdrojů energie (OZE) i kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) z uhlí a zemního plynu a rovněž výrobu elektřiny z druhotných zdrojů (DZ), kam patří například důlní plyn z uzavřených dolů.
Celkové náklady na podporu OZE, KVET a DZ se skládají ze dvou částí. Jedna je součástí příspěvku na podporované zdroje, který se v ceně elektřiny projevuje částkou 495 Kč/MWh (0,495 Kč/kWh). Tímto způsobem se ročně vybere kolem 28 mld. Kč. Dalších cca 12 mld. Kč na podporu OZE, KVET a DZ jde potom ze státního rozpočtu.
Rozdíl skryté podpory uhlí oproti zákonné podpoře OZE je v tom, že obnovitelným zdrojům bude podpora vyplácena pouze za elektřinu vyrobenou v prvních 20 letech, zatímco externality uhelných elektráren platí společnost za veškerou vyrobenou elektřinu, přičemž část nákladů uhradí teprve budoucí generace po skončení životnosti elektrárny. Předtím, než byly elektrárny v 90. letech odsířeny, byly přitom emise znečišťujících látek a tedy i externality podstatně vyšší.
Metodika
Ve studii COŽP byla použita metodika ExterE (viz článek Ekonomické hodnocení externích nákladů výroby elektrické energie), která analyzuje dopady takzvaně „od kolébky do hrobu“, tj. od těžby uhlí, přes jeho úpravu a dopravu, samotnou výrobu elektřiny až po likvidaci elektrárenských odpadů a samotné elektrárny.
![Obrázek 1: Měrné externí náklady českých uhelných elektráren na jednotku vyrobené elektřiny (Kč/kWh, ceny roku 2011) [COŽP]](/docu/clanky/0121/012142o1.png)
Obrázek: Měrné externí náklady českých uhelných elektráren na jednotku vyrobené elektřiny (Kč/kWh, ceny roku 2011) [COŽP]
Kvantifikovány byly dopady na lidské zdraví, zemědělskou produkci, materiály budov, biodiverzitu a změnu klimatu způsobené emisemi oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOX), polétavého prachu o velikosti částic do 10 µm (PM10), respektive do 2,5 µm (PM2,5), organických těkavých látek (VOC) a oxidu uhličitého (CO2) z elektrárenských procesů. V použitém softwarovém modelu jsou zohledněny i atmosférické transformace vedoucí ke zvýšení koncentrace sekundárních polutantů – ozonu, sulfátů a nitrátů. Výsledky pro stávající české uhelné elektrárny jsou uvedeny na obrázku 1.
V uvedeném grafu je vidět, že nejvýznamnější jsou dopady na lidské zdraví, méně významný je vliv na změnu klimatu a biodiverzitu. Dopady na zemědělskou produkci a materiály budov jsou nejméně významné, v celkovém objemu se podílejí jednotkami procent.
Závěr
Externí náklady výroby elektřiny z uhlí platí společnost netržní cestou. Jedná se v podstatě o skrytou dotaci, která je vyšší než náklady na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Některé uhelné elektrárny přitom dostávají navíc dotace za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla
Nejvyšší negativní dopady má výroba elektřiny v elektrárnách spalujících hnědé uhlí s nízkou kvalitou – Tisová, Vřesová a Komořany, kde se externality pohybují kolem 3 Kč/kWh. Naopak k nejnižším patří externality u černouhelné elektrárny Dětmarovice – asi 0,85 Kč/kWh. Ještě nižší externality vycházejí u nových, respektive rekonstruovaných elektráren – Komořany, Prunéřov II a zejména Ledvice.
