Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze pořádá kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávání s názvem Oběhové hospodářství.
Rok 2017 může být rokem, který určí, jak bude Evropa dále nakládat s odpady. Evropský parlament totiž v březnu schválil pozici k legislativním návrhům, které mají členské státy posunout k tzv. oběhovému hospodářství. O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, bude na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové, hovořit Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.
Problematická situace v teplárenství, odpady a jejich energetické využití, dopady klimatické politiky EU a požadavků na snižování emisí, role tepláren na rychle se měnícím trhu s elektřinou nebo péče o stále náročnějšího zákazníka. To jsou jen některá z témat 23. ročníku Dnů teplárenství a energetiky, nejvýznamnější a největší akce v oboru, kterou pořádá Teplárenské sdružení ČR ve dnech 25. a 26. dubna v Hradci Králové.
Tak jako si můžeme srovnat, kolik platíme za elektřinu a plyn, můžeme porovnat náklady v zemích našich sousedů. Nabízí se otázka, kolik vlastně platí nebo když jsou naši sousedé bohatší, platí víc? A jak to je v zemích, kde se trh teprve rozvíjí? Kolik tam platí? Čím se platby v jednotlivých zemích liší, jaká jsou místní specifika trhu s elektřinou a plynem?
Hospodářská komora či oborové svazy uvítaly dnešní schválení novely stavebního zákona ve Sněmovně. Za zásadní nedostatek ale HK považuje to, že do jednotného řízení, které má zrychlit povolování staveb, nejsou zahrnuta vodní díla. Značné výhrady má k novele naopak stavební firma Metrostav. Podle všech oslovených je ovšem nezbytné, aby se co nejdříve začalo pracovat na úplně novém stavebním zákoně.
V současné době se vypouštění rtuti nereguluje, pouze monitoruje. V legislativě EU se ale chystá zásadní změna – ta stanoví limit, který bude platný pravděpodobně od roku 2021. Co přinese? To bude jedna z otázek, na které bude účastníkům blížících se Dnů teplárenství a energetiky (DTE) odpovídat Karel Borovec, vedoucí oddělení provozních měření ve Výzkumném energetickém centru při VŠB – Technické univerzitě Ostrava.