Jak změnit dodavatele plynu nebo elektřiny?

To, že pravidla o podnikání v energetických odvětvích a tím o regulaci cen paliv a energií nejsou v České republice vůbec jednoduchá, lze dokázat jednoduše jen výčtem těchto pravidel. Nejdůležitější zákon č. 458/2000 Sb. vyšel jak je zřejmé v roce 2000. Od té doby byl zákon upraven celkem 15 novelami. Nejnovější znění zákona z roku 2011 má dalších 13 prováděcích vyhlášek. Z nich např. jedna z nejdůležitějších v oblasti plynárenství č. 365/2009 Sb. o Pravidlech trhu s plynem má 60 stran a 14 příloh a byla poměrně zásadně novelizována vyhláškami č. 370/2010 Sb. a č. 442/2011 Sb. Určitou výhodou sice je, že je lze souhrnně nalézt na webových stránkách Energetického regulačního úřadu v kapitole Právní předpisy a soudní rozhodnutí. Je možno zde nalézt např. Doporučený postup změny dodavatele plynu pro domácnosti, ale bohužel není zcela aktuální. A obdobně je tomu i u elektřiny. Tento článek by chtěl na změny ve zjednodušeném výkladu upozornit, ale samozřejmě si nemůže dělat ambice na poskytnutí kompletní „kuchařky“ jak v těchto případech postupovat.

Základní informace a pojmy

V oblasti plynárenství a elektroenergetiky stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ) reguluje některé složky dodavatelské ceny. U elektrické energie tvoří regulovaná část ceny pro rok 2012 tvoří asi 52 % celkové ceny. U zemního plynu tvoří regulovaná část ceny jen asi 21 % celkové ceny. Zbylá část cen obou komodit je neregulovaná, tržní, a stanovuje ji obchodník.

Výši regulovaných složek dodavatelské ceny stanovuje Energetický regulační úřad (dále jen ERÚ) vždy ke konci kalendářního roku samostatným Cenovým rozhodnutím pro plyn a pro elektřinu s platností k 1.lednu. Cenová rozhodnutí určují regulované složky ceny příslušné v konkrétním odběrném místě na území ČR a nemění se celý následující rok.

Regulované složky dodavatelské ceny plynu

Distribuci plynu v ČR zajišťuje 6 hlavních distribučních plynárenských soustav, které mají připojeno více než 90 000 odběratelských míst. Jsou to:

Mapka rozdělení ČR na distribuční území zemního plynu

Pro tato distribuční území tedy ERÚ stanovuje velikost regulovaných složek dodavatelské ceny plynu. Jejich součet tvoří asi 21 % celkové dodavatelské ceny plynu. U plynu jsou regulované složky ceny plynu:

1. Cena za distribuci a část přepravy plynu – inkasuje jedna z výše uvedených distribučních společností. Cena je dvousložková. První složka je variabilní složka ceny za distribuci, která je závislá na množství odebraného plynu vyjádřená v [Kč/MWh]. Druhá složka ceny je závislá na výši ročního odběru. Pro domácnosti a maloodběry do výše 63 MWh/rok je tato složka ceny vyjádřena stálou částkou v [Kč/měsíc]. Pro roční odběry nad 63 MWh do 630 MWh je stanovována podle výše roční rezervované kapacity v [Kč/1000 m3]. Podrobněji o výši cen za distribuci v článku Rozdíly v cenách plynu… ).
2. Platba operátorovi trhu (OTE, a.s.) [Kč/MWh].
3. Platba Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) [Kč/MWh].

Zbylou část ceny (asi 79 %) určuje dodavatel a může ji v průběhu roku měnit podle svého rozhodnutí. Složkami této části ceny – jsou nákupní cena komodity, režijní náklady dodavatele a obchodní marže dodavatele.

Regulované složky dodavatelské ceny elektřiny

Regulované složky ceny elektřiny tvoří pro rok 2012 celkem asi 52 %. Zbylých cca 48 % je část ceny, kterou určuje obchodník s elektřinou. Je tedy menší oproti plynu (79 %). Tím jsou dány i menší rozdíly mezi konečnými cenami jednotlivých dodavatelů elektřiny oproti dodavatelům plynu. V roce 2012 je už běžné, že obchodní společnosti dříve typicky „plynařských“ firem nabízejí elektřinu (např. RWE Energie, Pražská plynárenská, a.s.) a naopak elektroenergetické firmy nabízejí plyn (ČEZ Prodej, s.r.o.).

Distribuci elektrické energie v ČR zajišťují jen 3 distribuční společnosti:

• PREdistribuce, a.s.
• E.ON Distribuce, a.s.
• ČEZ Distribuce, a.s.

Mapka rozdělení ČR na distribuční území elektřiny

Regulované složky ceny jsou:

1. Platba za distribuci – je dvousložková [Kč/MWh] a [Kč/měsíc] a její velikost závisí jednak na druhu odběrového tarifu a jednak na velikosti rezervovaného příkonu danou velikostí hlavního jističe. Platbu inkasuje místně příslušná distribuční společnost.
2. Platba za systémové služby – je jednosložková v [Kč/MWh]
3. Platba na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů – je jednosložková v [Kč/MWh] a inkasuje jí stejně jako předchozí dvě platby distribuční společnost. Ta ji pak dále přerozděluje podle legislativních pravidel.
4. Platba za činnost zaúčtování operátora trhu – je jednosložková v [Kč/MWh] a inkasuje ji operátor trhu.

Jaká jsou rizika při změně dodavatele plynu nebo elektřiny?

Ve sdělovacích prostředcích i na stránkách Energetického regulačního úřadu jsou popsána rizika při změně dodavatele. Podrobně popsaná varování se dají shrnout do pěti bodů jednoduchého návodu

ČEHO SE VYVAROVAT:

• Zprostředkovatele (podomní prodejce), kteří vás oslovují doma, berte pouze jako poskytovatele informací, nikoliv jako partnery pro uzavření smlouvy.
• Při porovnávání možných nových dodavatelů se současným dodavatelem neporovnávejte jen cenu, ale i dobu, po kterou dodavatel cenu garantuje, a další parametry smlouvy, jako např. poplatek při uzavření nebo ukončení smlouvy.
• Při výběru nového dodavatele nepostupujte unáhleně, ale nechte si poslat nabídky od několika firem včetně návrhu smlouvy a vzájemně je porovnejte.
• Pokud vám nabídky nejsou jasné, oslovte v této fázi firmu, která nabízí poradenství nebo změnu dodavatele, a zadejte jí porovnání vybraných dodavatelů.
• Výpověď smlouvy se současným dodavatelem podávejte osobně nebo udělením plné moci novému dodavateli, ale vždy s dostatečnou lhůtou na administrativní operace spojené se změnou dodavatele operátorem trhu.

Naopak často zmiňovaného rizika – krachu nového dodavatele plynu nebo elektřiny se není třeba v případě domácností a malodběrů obávat. I když k této situaci dojde, je pro každé distribuční území určen tzv. dodavatel poslední instance. Ten je povinen převzít dodávky plynu nebo elektřiny a dodávky zajistit v cenách regulovaných Energetickým regulačním úřadem. Další podrobnosti o povinnostech dodavatele poslední instance a právech zákazníka v těchto případech podrobně stanovuje pro plyn Vyhláška č. 365/2009 Sb. a její novela Vyhláška č. 442/2011 Sb. Pro elektřinu pak Vyhláška č. 541/2005 Sb. včetně zahrnutých novelizací. Před čtením vyhlášek ale důrazně varuji. Prokousat se desítkami paragrafů a změn je možná zábava pro právníka na penzi, ale ne pro běžného občana, který chce změnit dodavatele plynu nebo elektřiny. Ovšem v případě, že došlo k odpojení dodávky z důvodu neplacení, nebo v jiných specifických případech, doporučuji prostudovat.

Jak postupovat při změně dodavatele plynu nebo elektřiny?

Popišme nejběžnější případ, kdy odběratel není v prodlení s placením, nestěhuje se a není ani novým odběratelem. Má ale informace, nebo pouze tuší, že jsou na trhu i výhodnější nabídky dodávky elektřiny nebo plynu. Pak lze doporučit následující postup:

1. Vybrat nejvýhodnějšího nového dodavatele při respektování návodu ČEHO SE VYVAROVAT
2. Důkladně prostudovat platný ceník a obchodní podmínky včetně drobných poznámek pod čarou a dodatků malým písmem, které bývají nejdůležitější. Dále zjistit, zda si nový dodavatel bude za změnu účtovat poplatek – ze zákona je tato změna bezplatná, ale dodavatel ji může mít ve smlouvě zpoplatněnou.
3. Teprve po přezkoumání výše uvedených skutečností s kladným výsledkem uzavřít s novým dodavatelem smlouvu o sdružené dodávce. Sdružená smlouva zajišťuje, že nový dodavatel vypořádá příslušným adresátům všechny platby zahrnující celkovou cenu dodávky.
4. Nového dodavatele prostřednictvím plné moci pověřit ukončením smlouvy se stávajícím dodavatelem. Snížíte tím riziko možného výpadku dodávek.

V jakých termínech mohu změnu dodavatele uskutečnit

V zásadě musím postupovat podle platné smlouvy o dodávkách a dodržet výpovědní lhůtu danou ve smlouvě se stávajícím dodavatelem. Ta se standardně pohybuje mezi 1 a 6 měsíci. U nových smluv uzavřených na dobu neurčitou je výpovědní doba ze zákona 3 měsíce.

Výpověď smlouvy v jiné lhůtě bez udání důvodu umožnila novela Energetického zákona č. 458/2000 Sb. ve znění zák. č. 211/2011 Sb., která je v platnosti od 1. 11. 2011 a v §11a odst. (3) a odst. (4) nově upravuje pravidla na ochranu zákazníka. Podle ní má odběratel právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu v těchto termínech:

1. Ve zvoleném termínu – za podmínky, že výpověď smlouvy podá nejpozději 10 dnů před dnem zvýšení ceny nebo změny smluvních podmínek. Tato lhůta platí v případě, že dodavatel oznámil prokazatelným způsobem změnu ceny, nebo smluvních podmínek nejpozději 30 dnů před dnem jejich účinnosti. Za prokazatelný způsob není považováno oznámení na webových stránkách dodavatele. Při výpovědí smlouvy se stávajícím dodavatelem je ale nutno brát zřetel na technické lhůty začátku dodávky od nového dodavatele a ve výpovědi si s ohledem na tyto lhůty určit datum ukončení odběru. Pro elektřinu je tato technická lhůta 17 pracovních dnů, pro plyn pak 10 pracovních dnů.
2. Do konce kalendářního měsíce, ve kterém je dodána výpověď. Tato lhůta platí v tom případě, že dodavatel neoznámí odběrateli zvýšení ceny nebo změnu smluvních podmínek (převážná většina současných smluvních případů). Možnost výpovědi v tomto termínu platí po dobu 3 měsíců od data zvýšení ceny. Opět, jako v předchozím případě, je nutno dát pozor na technické lhůty připojení nového dodavatele.

Příklad ad 1.

Současný dodavatel mně zaslal doporučený dopis, který jsem převzal 30. ledna. V něm oznamuje, že od 1. března 2011 zvyšuje cenu dodávky. Pak mám do 19. února právo vypovědět smlouvu bez udání důvodu a bez ohledu na smluvní výpovědní lhůtu. Při stanovení data výpovědi samozřejmě budu brát zřetel na možný termín uzavření smlouvy s novým dodavatelem. Prakticky bych tedy volil termín ukončení dodávky po dohodě s vybraným novým dodavatelem. Vždy ale nejméně 17 pracovních dnů u elektřiny a 10 pracovních dnů u plynu před účinností smlouvy s novým dodavatelem. Pár dní navíc u stávajícího dodavatele jistě neznamená větší finanční újmu a je pojistkou proti přerušení dodávek. V tomto příkladu bych podal výpověď po výběru nového dodavatele (nejpozději 19. února) a termín ukončení dodávek bych volil např. 15. března nebo 31. března.

Příklad ad 2.

Současný dodavatel zvýšil cenu od 1. ledna 2012 a neoznámil mi to. Zjistil jsem to náhodou dne 6. února 2012. Ze zákona mám čas na podání výpovědi bez udání důvodu a bez dodržení výpovědní lhůty ze smlouvy se stávajícím dodavatelem až do 31. března 2012. Pokud ale chci přejít k novému dodavateli co nejdříve, v daném případě od 1. března 2012, mohu to snad stihnout pro dodávku plynu. Když stihnu vybrat nového dodavatele a ten podá výpověď smlouvy do 15. února, bude dodržena požadovaná lhůta 10 pracovních dnů. Pro elektřinu, kde je požadována technická lhůta pro změnu dodavatele 17 pracovních dnů, už se to k 1. březnu stihnout nedá. Volím proto změnu k 1. dubnu a s výběrem nového dodavatele si pospíším, aby výpověď smlouvy byla stávajícímu dodavateli doručena nejpozději 6. března. Pokud bych k tomuto datu výpověď nestihnul podat, mám právo si zvolit termín ukončení odběru kdykoliv později.

Výtah z energetického zákona č. 458/2000 Sb. ve znění zákona č. 211/2011 Sb.

§11a

…
(3) Zvýší-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem,výrobu elektřiny nebo výrobu plynu cenu za dodávku elektřiny nebo plynunebo změní-li jiné smluvní podmínky, je zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy do 3 měsíců od data zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. To neplatí, pokud držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení ceny nebo změnu jiných smluvních podmínek nejpozději 30 dnů přede dnem jejich účinnosti a současně zákazníka poučí o jeho právu na odstoupení od smlouvy. V takovém případě je zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy nejpozději 10 dnů přede dnem zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek.

(4) Odstoupení podle odstavce 3 je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno příslušnému držiteli licence, neurčí-li zákazník pozdější den účinnosti odstoupení. Uplatnění práva na odstoupení nesmí být spojeno s žádnými finančními nároky vůči zákazníkovi. Odstoupení, které bylo uskutečněno do 3 měsíců od účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek a méně než 10 dnů před koncem daného měsíce, je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém bylo odstoupení doručeno příslušnému držiteli licence.
…

Kalkulátor cen energií

nezávislé porovnání cen elektřiny a plynu