Energetická transformace a změny financí pro Moravskoslezský kraj
Ne každá výroba může fungovat jako myčka nebo pračka s odloženým startem. Přechod od vysokých pecí na obloukové i další elektrifikace výroby bude znamenat obrovský nárůst potřeby elektřiny v jednotkách terawatthodin.
Dopad energetické transformace na zaměstnanost a průmysl
V dubnu organizoval Český svaz zaměstnavatelů v energetice diskusi o dopadech změn v energetice na zaměstnanost v Moravskoslezském kraji.
„Sešli se lidé, kteří energetice rozumí a jsou schopni racionálně diskutovat. Otázka energetické transformace je pro náš kraj zcela zásadní a nedostatek elektřiny nás existenčně ohrožuje. Náš kraj je první, který už nyní pociťuje to, co celá ČR a Evropa pocítí v dalších letech,“ říká k tématu Ing. Jakub Unucka, Ph.D., MBA, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a dále vysvětluje:
„ČR má výrazně vyšší spotřebu energie oproti zbytku Evropy, což je dané především strukturou výroby. Něco jiného je zásobovat kanceláře v Berlíně a něco jiného galvanovnu a zinkovnu v Karviné. Ne každá výroba může fungovat jako myčka nebo pračka s odloženým startem. Ne všude jde zastavit výrobu v noci, kdy nesvítí. Už dnes vidíme, že firmy u nás mají výrazně dražší energie než Němci nebo Poláci. Pokud 40 % ceny některého výrobku tvoří energie, pak je jednoduché spočítat o kolik je český výrobek dražší než německý nebo polský při našich vyšších cenách energie a s tím, že rozdíl v ceně lidské práce už není takový, jako byl v minulosti.“
Jestliže dnešní situace průmyslu je složitá, do budoucna to bude ještě složitější
„Přechod od vysokých pecí na obloukové i další elektrifikace výroby bude znamenat obrovský nárůst potřeby elektřiny v jednotkách terawatthodin, stejně tak očekáváme velkou poptávku po zeleném vodíku,“ vysvětluje Unucka a z řad dalších projektů na dekarbonizaci a restrukturalizaci jmenuje například Centrum energetických a environmentálních technologií při Vysoké škole báňské, na které kraj přispěl 100 miliony korun.
„Centrum energetických a environmentálních technologií při Vysoké škole báňské má zajímavé výsledky. Je to taková násypka, do které můžeme cokoliv vložit, a na konci získáme informaci, jaké technologie pro energetické využití jsou smysluplné a jaké nikoli. Laboratoře centra jsou schopny vyhodnotit cokoli cirkulárního, co v kraji najdeme. Má smysl pyrolyzovat uhelné kaly? Nemá. Má smysl pyrolyzovat pneumatiky? Má. Dá se vyrobit vodík z uhelných kalů? Dá, ale je špinavý. Dá se vyčistit? Dá, ale stojí to moc. Tato vědecká instituce může zachránit miliardy, kdy nebudeme investovat do technologií, které se nevyplatí,“ říká Unucka.
Vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní
Vláda 7. 5. 2024 schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní (RUD), jejímž cílem je nejen posílení daňových příjmů krajů, ale hlavně vyšší transparentnost při přerozdělování sdílených daní. Parametry jejich nového propočtu mezi jednotlivé kraje respektují návrh Asociace krajů ČR, který byl akceptován výraznou většinou členů (11 hlasů ze 14 přítomných členů).
Návrh nového modelu stanovení podílů jednotlivých krajů a hlavního města Prahy na RUD krajů.
I když návrh schválili hejtmani výraznou většinou, nezvedli pro něj ruku všichni. O jeho přínosu nejsou přesvědčeni dva hejtmani ze severu republiky ani pražský primátor, jehož město by navržená úprava připravila o část peněz.
„Je to pomsta ostatních krajů za Fond spravedlivé transformace, v němž si tři kraje mohly rozdělit 20 miliard. Přesně o tuto částku nás změna RUD v příštích deseti letech připraví. Nic jiného v tom není třeba hledat. Klíč, kterým byly finance rozděleny, byl čistě politický. Z šesti miliard, které dostanou kraje navíc, neuvidíme jako strukturálně postižený kraj ani korunu. Ústecký kraj, který má třetinu škol ve vyloučených oblastech, přijde o peníze na školy. Kritérium ‚čím víc obcí, tím víc peněz‘, jde zcela proti logice věci. Je to čistě politické rozhodnutí, které s reálnými čísly a fakty nemá nic společného,“ komentuje návrh Unucka.
Ing. Jakub Unucka, Ph.D., MBA
Absolvoval Fakultu strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, dále Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity a kurz MBA na VŠB-TUO, doktorand Hornicko-geologické fakulty tamtéž. Je ředitelem ostravské IT společnosti Gaben. Člen ODS působí v zastupitelstvu Klimkovic a v minulosti byl místostarostou města. Od roku 2016 pracuje ve funkci náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje, od roku 2020 je 1. náměstkem. Věnuje se oblastem dopravy, chytrých regionů, průmyslu a energetiky. Byl členem Uhelné komise vlády ČR.
