Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Ukončení využívání uhlí bude pro teplárny problém

Diskuse o konci uhlí, jako primárním zdroji energie, z veřejného prostoru nezmizela ani s nadcházejícím létem. Byla náplní i letošní, skvěle připravené odborné konference v rámci Dnů teplárenství a energetiky v Olomouci. Kromě velkého množství odborných přednášek nabídla i prostor na výměnu názorů politikům a kandidátům do voleb do EP.

Předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek

Úvodní vystoupení předsedy Teplárenského sdružení Mirka Topolánka

Předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek uvedl zahájení prvního dne odborné konference Teplárenského sdružení v Olomouci sdělením: „Stát pro jím vyžádanou a námi pochopenou transformaci teplárenství zatím neudělal v zásadě vůbec nic…“. Dále vysvětlil, proč je situace v teplárenství napjatá.

Základním úkolem transformace tepláren v ČR je náhrada uhlí do roku 2030. Pokud ale vláda nic nedělá, část energetického výkonu z uhlí může skončit daleko dřív, např. už v roce 2027. A to jak v elektroenergetice, tak i v teplárenství. Základním tématem této konference je tedy, čím nahradit uhlí? V menší míře to může být vyšší energetické využití odpadů, biomasy, popř. biometanu. Rozhodující roli v této transformaci bude zcela jistě hrát zemní plyn. Na podporu modernizace soustav zásobování tepelnou energií byl v rámci Modernizačního fondu spravovaném Ministerstvem životního prostředí vyhlášen dotační program HEAT. Čerpání financí z tohoto fondu je odhadováno na 100 mld. Na nákup emisních povolenek ale teplárny v období 2021–2030 zaplatí asi 160 mld.

Hlavním rizikem podle Topolánka je narůstající zpoždění ve schvalování podaných dotačních projektů. Pokud nebudou podané projekty často z ryze formálních důvodů schváleny včas, vypadnou investoři ze seznamu žadatelů o dodávku klíčového prvku paroplynové elektrárny – plynové turbíny. To by mělo za následek nesplnění termínu odchodu od uhlí v roce 2030. O dřívějším termínu už teď není možno uvažovat. Druhým rizikem pak Topolánek pojmenoval klesající cenu emisní povolenky. Pokud bude pokračovat současný trend, mohly by se v příštích letech snížit příjmy do Modernizačního fondu o 15–20 %.

Dalším segmentem energetiky a teplárenství, který Topolánek ve svém vystoupení okomentoval, byla Státní energetická koncepce. Vytváříme zcela novou na základě docela pochybných matematických modelů. V této souvislosti připomněl matematické modely, které způsobily paniku a následnou finanční krizi v letech 2009–2011, nebo uzavření celosvětové ekonomiky matematickým modelováním covidu. A nyní jsme opět svědky podřizování Státní energetické koncepce pochybnému matematickému modelu klimatické krize. A na základě nové energetické koncepce jsou vypisovány dotační tituly, na které se vrhají konzumenti dotací, úplně stejně jako slimáčci na kapustičku.

Debata kandidátů do voleb do Evropského parlamentu

Za profesionálního moderování Daniely Gregor Brzobohaté kandidáti vyjadřovali především svoje stanovisko ke Green Dealu.

Petr Mach (kandidát za SPD) upozornil na změnu frekventovaných pojmů v diskusích o energetice. Namísto dříve frekventovaných výnosů, nákladů, investic se nejvíce vyskytují termíny modernizační fond, povolenky, dotace. V případě zvolení bude v Evropského parlamentu usilovat o kompletní zrušení Green Dealu.

Ondřej Krutílek (kandidát za ODS) považuje kompletní zrušení Green Dealu za nereálné. Tomáš Kubín (kandidát za ANO) nepovažuje Green Deal za nic špatného, je potřeba ho otevřít a opravit.

David František Wagner (kandidát za Piráty) považuje matematické modely, na jejichž základě byl Green Deal schválen, za prokázané. Navrhuje za několik let působnosti opatření vyhodnotit výsledky a případně korigovat opatření.


Teplárenství jako součást kritické infrastruktury v transformaci do roku 2030

V bloku moderovaném Jiřím Feistem se politici vyjadřovali k transformaci teplárenství, a především pak k náhradě uhlí jako paliva pro výrobu tepla a elektřiny.

Karel Havlíček (místopředseda PS) komentoval Státní energetickou koncepci z roku 2015 (SEK 2015) jako v podstatě rozumnou a správnou, stejně jako Antverpskou deklaraci na podporu evropských průmyslových podniků a jako varování před přesunem průmyslu mimo Evropu. Především ale podpořil základní myšlenku SEK 2015 – že k ukončení používání uhlí jako zdroje energie nesmí dojít v ČR dříve, než budeme mít za něj náhradu. A vytkl náměstkovi MPO Třešňákovi, že nově zpracovávaná SEK 2024 popisuje, jak bude vypadat energetika ČR za 20–30 let, ale neobsahuje konkrétní kroky pro příštích 5–10 let.

Petr Holub (vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP) sdělil, že vláda schválila svoji pozici, že nepodporuje celoevropský klimatizační cíl EK do roku 2040. Chybí analýzy dopadu v jednotlivých sektorech a v jednotlivých členských státech. Dále podtrhl zajištění zdrojové přiměřenosti pro elektroenergetiku při dodržení klimatických cílů. Ty se budou naplňovat především utlumováním využívání uhlí pro elektroenergetiku a teplárenství pod tlakem růstu cen emisních povolenek. Informoval o 6 podaných projektech v hodnotě 106 mld. Kč, které by měly být podpořeny z Modernizačního fondu ve výši až 50 % investice. Státní fond životního prostředí podle Holuba napře úsilí na prosazení těchto projektů, které zatím neuspěly v úvodním kole posouzení.


Petr Třešňák (náměstek, Ministerstvo průmyslu a obchodu) zdůraznil, že platí slib z vládního prohlášení, že vláda nedopustí rozpad soustav centrálního zásobování teplem. Nově vytvořenou Státní energetickou koncepci nazval indikativním modelem, který vytyčuje směr dalšího vývoje české energetiky. Mnohem důležitější jsou ale podle Třešňáka jednotlivá opatření, která tento směr naplňují. Za hlavní směry transformace teplárenství považuje kromě nových zdrojů spalující zemní plyn i maximální využití tepla z jaderných elektráren Temelín a Dukovany a maximální energetické využití biomasy a odpadů.

Zdeněk Zajíček (prezident Hospodářské komory ČR) se pokusil o shrnutí debaty účastníků obou diskusních panelů a formuloval ho jako přání. Aby Evropa a ČR přestala mluvit o Green Dealu a začala mluvit o konkurenceschopnosti. Podle Zajíčka je dobrou zprávou, že názory diskutujících byly pestré od totálního zrušení Green Dealu až po jeho mírné opravy. Žádný z panelistů ale nepodpořil jeho další pokračování v současné podobě.

Podrobné shrnutí diskuse ale provedl Mirek Topolánek, který neotřele, topolánkovsky okomentoval jednotlivé diskutující. A např. i nepřítomné ministry MŽP a MPO konstatováním, že Hladík je příčetnější než Síkela. Celé 15minutové shrnutí jistě stojí za to poslechnout celé z audiozáznamu.

Poslechněte si podcast:
Více zajímavých podcastů na estav.tvOn-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení

Dobrou zprávou z posledních dnů je, že v pondělí, 27. května Evropská komise Česku schválila program státní podpory za 3,2 miliardy eur (75 miliard Kč) na podporu výroby elektřiny z nových a z modernizovaných elektráren, které umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET).

 
 
Reklama