Česko a celá Evropa letos spalují méně uhlí a vrací se k většímu využití zemního plynu
Z Německa se stává importér elektřiny, o Česku se brzy rozhodne. Výroba elektřiny z OZE v EU průběžně narůstá, nejrychleji z fotovoltaik. Francie a Švédsko jsou letos největšími vývozci elektřiny v EU.
V Evropě se letos do konce září spálilo na výrobu elektřiny výrazně méně uhlí než v loňském roce. Důvodem je pokles spotřeby elektřiny, ale také návrat k většímu využití zemního plynu, jehož ceny již zdaleka neatakují loňská historická maxima. Podle aktuálních údajů, které shromáždila poradenská společnost EGÚ Brno, klesla meziročně ke konci třetího čtvrtletí výroba elektřiny z uhlí nejvíce v Německu, konkrétně o 30 %, což odpovídá 37 TWh. V Polsku došlo k poklesu o pětinu (17 TWh), stejně jako v Česku (5 TWh). Německo se navíc přesunulo z pozice exportéra elektřiny do výrazně importní pozice.
„Německo bylo historicky významným vývozcem elektřiny, když například v roce 2018 vyvezlo 48 TWh, a ještě vloni se export pohyboval na úrovni 27,5 TWh. Ovšem za letošních devět měsíců Německo už 11 TWh elektřiny dovezlo. Do velké míry to souvisí s odstavením jádra, protože deficitní na měsíční úrovni je Německo od dubna. Přitom i přes výrazný pokles celkového objemu se spalované uhlí podílí na výrobě elektřiny v Německu 27 procenty,“ uvedl Matěj Hrubý, řídící konzultant v EGÚ Brno.
Největším exportérem elektřiny v EU je Francie
Letos největším exportérem elektřiny v EU je zatím Francie (31 TWh), která vyřešila svoje problémy s údržbou jaderných elektráren. Následuje Švédsko (21 TWh), jež má elektroenergetiku založenou na jádru a vodní energii. Významná část vyvážené elektřiny z těchto zemí směřuje do Itálie (−36 TWh).
Česká republika patří nadále k vývozcům elektřiny, ačkoli lze očekávat, že objem exportu bude v porovnání s loňským rokem nižší. V roce 2022 dosáhl vývoz 14,2 TWh, za letošní tři čtvrtletí to bylo už jen 6 TWh. Podle prognóz EGÚ Brno by se Česko mohlo stát importérem elektřiny někdy kolem roku 2030.
„Pokud jde o další středoevropské země, tak Slovensko se stává z dlouhodobého dovozce naopak exportérem. Zásadní vliv na to má spuštění třetího jaderného bloku v Mochovcích, navíc je ve výstavbě blok čtvrtý. Rakousko má zatím relativně vyrovnanou bilanci, nicméně v průběhu zimního období půjde do importu. Velkým dovozcem je i nadále Maďarsko. Importní je letos výrazně také Polsko,“ informoval Michal Macenauer, ředitel strategie v EGÚ Brno.
Na základě statistických údajů průběžně narůstá v zemích Evropské unie výroba elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Na konci letošního září se meziročně zvýšila o 26 TWh na 171 TWh, což je stále asi jen 10 % celkové dodávky elektřiny v EU. Nárůst je patrný také u větru, celkem o 18 TWh na 301 TWh, což představuje podíl 17 %. Pokud jde o vodní elektrárny, ty vyrobily dosud 218 TWh. V meziročním srovnání je to letos o 21 TWh více, což je řadí s 12 % na druhé místo mezi obnovitelnými zdroji.
25 % elektřiny z jádra, 15 % z plynu, 11 % z uhlí
Podle M. Hrubého roste ochota investovat do zelených řešení, zároveň však narůstají problémy s realizovatelností a cenou. Ani aktuální výrazné navýšení kapacity obnovitelných zdrojů energie však není dostatečné pro splnění klimatických plánů do roku 2030, nehledě na rok 2050.
Graf: Podíl paliv na výrobě elektřiny v Německu, Česku a Polsku za leden až září 2023
„Jistě stojí za připomenutí, že za letošních devět měsíců se nejvíce elektřiny v Evropské unii vyrobilo z jádra, konkrétně 25 %. Z plynu to bylo 15 % a z uhlí 11 %. Z tohoto pohledu se jeví výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů jako stále nedostatečná,“ zakončil M. Hrubý.
