Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Energetika a plynárenství v ČR v roce 2015

Ing. Jan Schindler, redakce

Energetický regulační úřad vydal zprávu o základních údajích z elektroenergetiky a z plynárenství. Statistická data jsou uváděna za posledních deset let a jsou získávána přímo od výrobců, provozovatelů přenosové a distribučních soustav. Zájemcům mohou poskytnout zajímavé údaje pro pozdější orientaci v záplavě často protichůdných zpráv z energetiky.

Celková výroba elektřiny brutto za rok 2015 dosáhla hodnoty 83,9 TWh, což představuje meziroční pokles o 2,5 %, naproti tomu tuzemská spotřeba meziročně vzrostla o 2 %. Největší zvýšení výroby bylo zaznamenáno u paroplynových elektráren, které kryly výpadky ve výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách, ve kterých se vyrobilo o 11,5 % méně. U velkých vodních elektráren nad 10 MW výroba již druhým rokem klesla, tentokrát o 11,6 %. Příčinou propadu jsou extrémně nízké stavy vodních toků v ČR.

Naopak narůst výroby elektřiny je o 21,3 % a zaznamenala výroba elektřiny v přečerpávajících elektrárnách. Obdobně meziročně vzrostla výroba elektřiny ve větrných elektrárnách, a to o 20,2 %. Mírně stoupla výroba elektřiny ze slunečních zdrojů, biomasy, bioplynu a BRKO. I přes nárůst tuzemské brutto spotřeby elektřiny vzrostl nepatrně podíl k tuzemské brutto spotřebě o 0,1 %. Trend stoupajícího podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů se v posledních třech letech zpomalil a dosáhl hodnoty 13,27 %.

Stejně jako v předchozích letech bylo i v roce 2015 záporné saldo (export byl vyšší než import), které za celý rok činilo 12,5 TWh. To představuje meziroční pokles o 23,2 % způsobený vyšším importem elektřiny.

Ročního maxima zatížení bylo v soustavě dosaženo dne 9. února 2015 ve 12 hodin (10 852 MW) a minima 2. srpna 2015 v 5 hodin (4 995 MW).

Tab. 1: Přehled výroby podle jednotlivých druhů elektráren (Zdroj: ERÚ)
Výroba elektřiny v ČR v roce 2015 v GWh
Elektrárny	brutto	vlastní spotřeba	netto
Elektrárny	83 888,30	6 006,90	77 881,40
Parní	44 816,50	4 202,30	40 614,20
Jaderné	26 840,80	1 503,00	25 337,90
Plynové a spalovací	3 574,70	217,6	3 357,20
Paroplynové	2 749,00	22,5	2 726,50
Fotovoltaika	2 263,80	19,7	2 244,20
Vodní	1 794,80	16,1	1 778,70
Přečerpávající	1 276,00	16,7	1 259,30
Větrné	572,60	9,1	563,50

Tab. 2: Přehled spotřeby elektřiny podle druhu a místa společně s počtem odběrných míst (Zdroj: ERÚ)
Spotřeba elektřiny v ČR v roce 2015 v GWh
Druh spotřeby	Celkem	ČEZ Distribuce a.s.	E.ON Disrtribuce a.s.	PRE Distribuce a.s.
Spotřeba celkem	52 832,05	34 139,34	12 820,56	5 806,89
Velkoodběr z hladiny vn (VO)	23 354,06	14 185,79	5 915,84	3 188,27
Maloodběr obyvatelstvo (MOO)	14 381,87	9 132,98	3 847,47	1 401,45
Maloodběr podnikatelé (MOP)	7 799,70	4 686,25	1 997,70	1 114,66
Velkoodběr z hladiny vvn (VO)	7 296,39	6 134,33	1 059,56	102,51
Počet odběrných míst	5 900 906	3 608 327	1 514 444	778 138

(Zdroj: ERÚ)

Celková roční spotřeba plynu dosáhla hodnoty 7 607,6 mil. m³, což je 81 067 GWh. Proti roku 2014 došlo ke zvýšení skutečné spotřeby o 4,5 %, přičemž nejvyššího nárůstu bylo zaznamenáno v 1. čtvrtletí a na začátku zimního období. Rekordně vysoké teploty v letních měsících se výrazně podílely na dosažení historicky nejteplejší průměrné roční teploty za posledních třicet let. Ačkoliv byl rok 2015 teplotně rekordní, proti roku 2014 bylo ve většině zimních měsíců chladněji, což se projevilo na celkovém meziročním nárůstu spotřeby plynu.

Spotřeba zemního plynu v ČR za posledních deset let přes drobné výkyvy v některých letech stále klesá. Mezi roky 2006 až 2015 klesla spotřeba o přibližně 18 %. Zatímco ještě v roce 2006 jsme spotřebovali 9,3 mld. m³, v roce 2016 byla spotřeba o 1,7 mld. m³ nižší. Největším propadem ve spotřebě od roku 2005 byl rok 2014 se spotřebou 7,4 mld. m³. Za tímto propadem stojí především vývoj klimatických podmínek, které dlouhodobě vykazují nadnormální hodnoty.

Z pohledu spotřeby plynu podle kategorií zákazníků dosáhla největšího podílu na spotřebě zemního plynu kategorie velkoodběru 46,3 %, následovaná kategorií domácností 28,5 %, maloodběru 13,9 % a středního odběru 9,7 %. Zbytek do sta procent zahrnuje vlastní spotřeba, ztráty, změny v akumulaci představuje hodnotu 1,5 %.

V ČR bylo k 31. 12. 2015 2 844 334 odběrných míst, téměř 93 % z celkového počtu tvoří domácnosti. Vůbec nejvíce domácností je v Praze v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za posledních deset let vzrostl počet přípojek o 21 232, přičemž pravidelný nárůst se zastavil již v roce 2010, kdy prvně došlo k úbytku.