Evropská komise ve středu představí návrh energetické unie
EK ve středu zveřejní svou představu evropské energetické unie. Prezentovat ji bude místopředseda komise Maroš Šefčovič a znamenat by měla zásadní transformaci celého evropského energetického systému.
O konceptu se v EU začalo uvažovat i v důsledku výrazného zhoršení vztahu s Ruskem, pro unii dosud nejvýznamnějším dodavatelem energií. Materiál, jehož pracovní verze už mají k dispozici média i ekologičtí aktivisté, předpokládá vznik "odolné energetické unie s ambiciózní klimatickou politikou". Měla by dokázat zajistit evropským zákazníkům, tedy firmám i domácnostem, "bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii".
Aktualizováno: Energetická unie počítá s jednotným trhem, úsporami a inovacemi
Mezi 15 body, které transformaci shrnují, nechybí potřeba plného prosazení a dodržování nynější energetické legislativy či nutnost diverzifikace dodávek plynu. Jako podmínka k dokončení jednotného energetického trhu je zdůrazněna potřeba dobudování infrastruktury.
Pracovní verze materiálu vyzdvihuje také potřebu koordinace i toho, aby unie na světovém trhu a při jednání s vnějšími dodavateli posílila svou váhu tím, že bude mluvit jednotným hlasem. EU má také jako realitu začít brát, že některé země energetickou politiku pokládají za nástroj své politiky zahraniční.
Zmíněna je ale i snaha omezovat regulaci cen, která prý poškozuje soutěž a odrazuje investory. Návrh upozorňuje i na potřebu větší průhlednosti v cenách a nákladech na energie, zvyšování energetické účinnosti i rozvoje takzvané zelené energie. V oblasti obnovitelných zdrojů by se EU měla stát "světovým lídrem".
Komise ale také připomíná, že skoro 30 procent evropské elektřiny vzniká v jaderných elektrárnách. "EU musí zajistit, aby členské země využívaly nejvyšší standardy bezpečnosti, nakládání s odpady a nešíření," uvádí návrh materiálu. EU by měla zajistit, že zůstane v nukleární energetice technologicky na špičce. V roce 2014 dovážela unie 53 procent své energetické spotřeby a platila za to asi 400 miliard eur (přes 11 bilionů Kč). Byla tak největším dovozcem energií na světě. Šest jejích členských zemí přitom v dodávkách plynu závisí na jednom vnějším dodavateli, tedy na Rusku.
