Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Šéfka ERÚ neodstoupí, pokud bude obžalována v kauze podvodu

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nehodlá rezignovat na svou funkci, pokud bude obžalována v kauze solárního podvodu, uvedla v pořadu ČT Otázky Václava Moravce.

Policisté ve čtvrtek navrhli v kauze obžalovat deset lidí, mezi nimiž je právě také Vitásková. Ta dnes kauzu označila za "brutální způsob jejího odstranění z funkce, po němž následuje již jen vražda".

Podle brněnské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se případ týká údajného podvodného získání licence do konce roku 2010 na dvě severočeské fotovoltaické elektrárny na Chomutovsku. Záměrem obviněných prý bylo získat vyšší cenu za výkup takto vyrobené elektřiny.

"Samozřejmě, že nerezignuji, protože potřebuji dotáhnout do konce kroky, které dělám," řekla Vitásková. Tyto kroky podle ní souvisí mimo jiné se snahou o rozkrytí obrovského "solárního tunelu" ve výši až 162 miliard korun. Úřad podle ní v současné době provádí hloubkové kontroly toho, co se na jeho půdě v souvislosti se solárním byznysem dělo v letech 2009 a 2010.

"Já předpokládám, že kontrolní kroky, které děláme povedou k odebrání licencí desítkám subjektů. Já odhaduji,že to může snížit náklady na podporu těchto obnovitelných zdrojů o pět i více miliard korun," podotkla šéfka ERÚ. Úřad podle ní již předal Nejvyššímu státnímu zastupitelství informace o podezřelých fotovoltaických elektrárnách pobírajících podporu ve výši zhruba dvou miliard korun ročně a vyšetřování pokračuje.

Vitásková připomněla, že v době, ke které se má vztahovat připravovaná obžaloba, úřad ještě nevedla. "Licence se skutečně vydaly v roce 2010, já jsem do úřadu nastoupila v srpnu 2011," uvedla Vitásková. U vydání licencí podle ní byl její předchůdce ve funkci předsedy úřadu Josef Fiřt, a další vedoucí pracovníci ERÚ Blahoslav Němeček a Antonín Panák.

Podle policistů se skupina údajně snažila získat licenci a následně připojit elektrárny k distribuční soustavě elektřiny do konce roku 2010, ačkoliv obě elektrárny nebyly ještě v tom roce dokončeny. Tím by jim byla garantována podstatně vyšší cena za výkup elektřiny než u fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2011.

Mezi obviněnými jsou zástupci objednavatelů a zhotovitelů elektráren, kteří jsou stíháni za podvod či pokus o něj. Stíháni jsou i zaměstnanci ERÚ. Vitásková od letošního března čelí obvinění z napomáhání trestnému činu zneužití pravomocí úřední osoby. Podle žalobce věděla o předchozích osobních a obchodních kontaktech ředitelky odboru licencí s osobou jednající za obě elektrárny u úřadu. Tato žena údajně svým rozhodnutími ponechala v platnosti nezákonná rozhodnutí o udělení licencí.

Pokud by se na podvod nepřišlo, během příštích 20 let by kvůli garantované vyšší ceně za výkup takto vyrobené elektřiny vznikla podle státního zástupce škoda 1,9 miliardy korun. Elektrárny by každý měsíc inkasovaly zhruba o 50 procent vyšší výkupní ceny. Loni na podzim vzniklou škodu státní zástupce odhadl na desítky milionů korun, podle něj však stále narůstala.

Na projednání v Senátu v současné době čeká návrh na omezení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v nových elektrárnách uvedených do provozu od příštího roku. Poslanci do novely při schvalování v polovině srpna vložili požadavek, aby příjemci podpory museli od příštího roku prokazovat svoji vlastnickou strukturu. To má pomoci odkrýt vlastníky elektráren.

Účelem novely je omezit dopady podpory obnovitelných zdrojů na spotřebitele i na státní rozpočet. V letošním roce jde na tuto podporu kolem 45 miliard korun, z toho téměř 12 miliard jde ze státního rozpočtu. Poslanci často poukazovali na stížnosti firem, kterým kvůli vysokým nákladům na elektřinu hrozí ztráta konkurenceschopnosti a další ekonomické potíže. Novela také stanovuje horní hranici příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 495 korun za megawatthodinu.

 
 
Reklama