Rekordní objem obchodů
Na Českomoravské komoditní burze Kladno se v roce 2013 zobchodovalo rekordních 4,6 milionu megawatthodin elektřiny a plynu. Je to o 23 % (ve finančním vyjádření o 15 %) než v dosud nejúspěšnějším roce 2012. Uzavřeno bylo 5 668 kontraktů.
Českomoravská komoditní burza Kladno (ČMBK) vznikla v roce 1995 dle zákona č. 229/1992 Sb. o komoditních burzách a na základě státních povolení udělených Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem zemědělství ČR. V současnosti je oprávněna organizovat obchodování s řadou průmyslových a agrárních komodit, odpadů a energií. Obchodování s energiemi organizuje ČMKBK v samostatné sekci Energetická burza od roku 2002.
Trh s elektřinou konečným odběratelům otevřela ČMKBK v závěru roku 2009, trh se zemním plynem v polovině roku 2010. Kumulovaná bilance obchodování na tomto trhu do konce roku 2013 představuje 14 731 uzavřených kontraktů na dodávky 11,3 TWh energií za celkových 9,7 miliardy korun. Další růst zájmu o tento burzovní trh lze očekávat i v roce 2014.
O obchodování na komoditní burze je zájem
Vedle rekordní roční bilance si obchodování na ČMKBK loni připsalo i dvě další prvenství. Rekordní bylo 4. čtvrtletí s 1,897 mil. MWh energií za 1,572 miliardy korun a rekordním se stal také měsíc říjen, kdy se kontrahovaly energie v objemu 1 milion a 90 tisíc MWh za 888 milionů korun.
Z celkové roční bilance představovaly obchody se zemním plynem 2,894 milionu MWh (63 %) a s elektřinou 1,729 milionu MWh (37 %). Ve finančním vyjádření připadlo na zemní plyn 2,047 miliardy korun (54 %), na silovou elektřinu 1,726 miliardy korun (46 %). Z celkového počtu bylo 3 410 kontraktů s elektřinou (60 %) a 2 256 se zemním plynem (40 %). Na jeden kontrakt u elektřiny průměrně připadlo 507 MWh za 506 tisíc Kč, průměrný kontrakt se zemním plynem představoval objem 1 283 MWh, resp. cca 906 tisíc Kč.
„Bilance loňského roku splnila očekávání. Nárůst kontraktace byl spojen s vnímáním ČMKBK jako centrálního tržního místa pro obchodování energií také státními úřady a veřejnou správou. Na tomto trhu již nakupují všechna ministerstva, drtivá většina krajů a stovky měst a obcí, resp. jimi zřizovaných organizací. Je zřejmé, že burzovní nákup se prosadil jako optimální forma realizace veřejné zakázky zejména pro svoji efektivitu, časovou flexibilitu a administrativní nenáročnost,“ uvedl předseda burzovní komory ČMKBK Pavel Štorkán.Cenový vývoj elektřiny a zemního plynu s dodávkou konečným odběratelům
Cenový vývoj obchodovaných produktů odrážel ve svých trendech vývoj na velkoobchodních trzích a reflektoval i vývoj kurzu koruny vůči euru. Cena silové elektřiny v hladině vysokého napětí obchodované na ČMKBK klesla ve 4. čtvrtletí 2013 meziročně o 19,7 procenta na úroveň 984 Kč za MWh, v nízkém napětí byl meziroční pokles 18 procent na úroveň 1007 Kč/MWh.
Stejně jako na ostatních středoevropských energetických burzách, zejména lipské burze European Energy Exchange (EEX) a pražské Power Exchange Central Europe (PXE) vykazovaly ceny silové elektřiny na ČMKBK sestupnou tendenci už od začátku roku. Od 11. kalendářního týdne se její týdenní průměry dostaly pod hranici 1 100 Kč/MWh a od května do začátku listopadu se elektřina obchodovala v rozmezí 900–1050 Kč/MWh.
Cena zemního plynu na ČMKBK ve srovnání posledních čtvrtletí roku 2013 a 2012 naopak meziročně vzrostla, u plynu v režimu velkoodběr o 1,6 % na 712 Kč/MWh a v režimu maloodběr o 3,8 % na 738 Kč/MWh. Cenový vývoj zde (stejně jako u elektřiny) v závěru roku ovlivnila měnová intervence České národní banky na oslabení kurzu koruny. Týdenní cenový průměr zemního plynu, který setrvával po většinu roku na stabilní úrovni v rozmezí 690 až 735 Kč/MWh, vzrostl na ČMKBK v týdnu po intervenci ve srovnání se 44. týdnem o 7,5 procenta a počátkem prosince růst kulminoval na 11,5 procenta. U silové elektřiny vzrostla cena ve 46. týdnu proti úrovni před intervencí o 8 procent a ve 48. týdnu vykazovala růst 10 procent.
Struktura účastníků obchodování
Počet registrovaných účastníků obchodování s energiemi na ČMKBK vzrostl proti roku 2012 o 27 procent na 4 244 subjektů. Největší podíl na tomto růstu měli, stejně jako v předchozích letech, veřejní zadavatelé. Burzovní trh je podle zákona o veřejných zakázkách relevantním místem pro nákup energií veřejnými zadavateli, přičemž tato forma eliminuje všechny nevýhody ostatních výběrových řízení. Elektřinu a zemní plyn si na energetickém trhu ČMKBK v roce 2013 zajistila už všechna ministerstva, většina krajů a stovky měst a obcí a dalších subjektů, např. státních úřadů, zdravotnických, školských, sportovních, kulturních a sociálních zařízení, dopravních a tepelných podniků, vodohospodářských společností apod.
V mnohém vypovídající je i přehled obchodujících podle oboru činnosti. Kromě firemního sektoru měla největší zastoupení v loňském roce školská a vzdělávací zařízení (2 175 subjektů), následovaná úřady nejrůznějších stupňů (747). Kulturní zařízení se mezi kupujícími vyskytovala ve 310 případech a společnosti pečující o veřejnou infrastrukturu (tj. správy a údržby silnic, tepelné podniky, dopravní podniky, vodárenské společnosti, správy bytového fondu atd.) byly zastoupeny v počtu 208 subjektů. Na ČMKBK rovněž pořídilo energie 175 zdravotnických zařízení a 80 sportovních a rekreačních organizací (zimní stadiony, koupaliště, akvaparky, sportovní haly apod.).
Trh s elektřinou konečným odběratelům otevřela ČMKBK v závěru roku 2009, trh se zemním plynem v polovině roku 2010. Kumulovaná bilance obchodování na tomto trhu do konce roku 2013 představuje 14 731 uzavřených kontraktů na dodávky 11,3 TWh energií za celkových 9,7 miliardy korun. Další růst zájmu o tento burzovní trh lze očekávat i v roce 2014.
Samozřejmě je zde prostor i pro menší podnikatele, kteří u nás také nakupují, ale jen v rámci centralizovaného nákupu. Minimální objem elektřiny či zemního plynu pro jeden obchod je u nás 500 MWh, proto se menší subjekty sdružují, aby na tento objem dosáhly, vysvětluje Martin Soukup z ČMKBK.