Perspektiva fosilních paliv ve střední Evropě

Datum: 16.1.2016  |  Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce

Fosilní paliva budou hrát důležitou roli v energetice ještě mnoho let. Proto se hledají způsoby jejich využívání, které snižují dopady na lidské zdraví a jsou slučitelné se snižováním emisí skleníkových plynů.

Využívání fosilních paliv má negativní dopady nejen na globální oteplování, ale také na zdraví lidí. V míře škodlivosti jsou však u různých paliv velké rozdíly. Konference „Perspektiva fosilních paliv ve střední Evropě“ pořádaná agenturou b.i.d. services se zaměřila zejména na plyn jakožto nejčistší fosilní palivo. Prostor byl věnován také znečištění ovzduší, vývoji cen a geopolitickým otázkám dovozu fosilních paliv.

Ekonomika

Evropská komise si nechala zpracovat analýzu pro Energetickou unii. Z analýzy vyplynulo, že:

  • EU je největší dovozce energií na světě,
  • 75 % evropských budov je energeticky neefektivních,
  • 94 % dopravy využívá ropné produkty, z nichž 90 % se dováží,
  • EU jako celek ročně vynakládá 120 miliard € na energetické dotace,
  • velkoobchodní ceny elektřiny jsou v EU o 30 % vyšší a u zemního plynu o 100 % vyšší než v USA,
  • každé % zvýšení úspor energie sníží dovoz plynu o 2,6 %,
  • v EU existuje 28 vnitrostátních regulačních rámců,
  • energetická infrastruktura stárne a není přizpůsobená výrobě OZE ve větším měřítku.

Řešení na takto konkrétní problémy jsou však pouze obecná (energetická efektivnost, dekarbonizace, společný trh s elektřinou, solidarita…). Důvodem je jednak značná různost jednotlivých prognóz dalšího vývoje v energetice a jednak individuální zájmy jednotlivých zemí.

Zdroj: Ján Klepáč
Zdroj: Ján Klepáč

Ceny paliv v České republice ovlivňuje v posledních letech nejen tržní a geopolitické situace, ale i měnová intervence České národní banky (ČNB) z podzimu 2013. Dle Petra Sklenáře, hlavního ekonoma J&T, není z ekonomického hlediska pochopitelná. Česká ekonomika se spolu se světovou začala přirozeně zvedat sama od sebe již od léta 2013. Hospodářské oživení přišlo hlavně díky ukončení rozpočtové restrikce, souvisejícího nárůstu poptávky a snížení cen ropy a energií. Při pohledu na vývoj českého HDP, exportu, výroby, tržeb a dalších v daném období není intervence ČNB nikde patrná jako zlom. Česká ekonomika rostla po intervenci podobně, jako ekonomiky okolních zemí, které žádnou intervenci neprovedly. Jediný výsledek intervence byla vyšší inflace. Díky ní ČR vydělala na vývozu (např. elektřiny), ale zase se zdražily věci, které dovážíme – především ropa, plyn a potraviny. A protože mnohem víc energetických surovin dovezeme, než vyvezeme, mohli jsme na nižších cenách ropy vydělat mnohem více než na intervencích. Konec bankovní intervence by měl dle ČNB přijít, až se inflace dostane nad 2 % (zatím to vypadá na rok 2017).

Znečištění ovzduší

Ohledně znečištění ovzduší vystoupil Radim Šrám z ústavu experimentální medicíny akademie věd. Podzimní smog v řadě českých měst nám pravidelně připomíná následky nadměrného využívání fosilních paliv, nemluvě o katastrofální situaci v rozvojových zemích. Ročně vlivem špatného ovzduší umírají statisíce lidí. Důvodem je vysoká koncentrace jednak mikroprachových částic a jednak karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků, zejména benzo(a)pyrenu.

Znečištění ovzduší má řadu prokázaných negativních dopadů na zdraví obyvatel, a to i těch dosud nenarozených, tj. dětí v prenatálním stadiu. U dětí, jejichž matky byly během těhotenství vystaveny znečištěnému ovzduší, jsou pozorovány poruchy růstu plodu a nízká porodní váha. Následkem je dětská nemocnost (astma, kardiovaskulární nemoci), zpoždění vývoje, ve vyšším věku pak vyšší riziko cukrovky, hypertenze a ischemické choroby srdeční. Benzo(a)pyren má prokázaný vliv na degeneraci genů u novorozenců, zejména genů ovlivňujících imunitu. Vyšší koncentrace mikroprachových částic na m3 má potom dopady na nervový systém a podílí se na vyšším výskytu autismu, demence, Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby.

Vezmeme-li v potaz doporučenou koncentraci mikroprachových částic od světové zdravotnické organizace (WHO), dostaneme hodnotu 10 μg/m3. V ČR je této hodnoty dlouhodobě dosahováno jen v Krkonoších a na Šumavě. Kritická situace je v moravskoslezském kraji, kde jsou tyto hodnoty pravidelně překračovány v koncentraci 30 μg/m3 a vyšší.

Koncentrace 2,5μm mikroprachových částic v ČR, zdroj: Radim Šrám
Koncentrace 2,5μm mikroprachových částic v ČR, zdroj: Radim Šrám
Koncentrace benzo(a)pyrenu v ČR, zdroj: Radim Šrám
Koncentrace benzo(a)pyrenu v ČR, zdroj: Radim Šrám

U benzo(a)pyrenu je situace obdobná. V jižních a západních Čechách je až na výjimky situace dobrá, horší je ve středočeském kraji a v Praze. Kritická koncentrace benzo(a)pyrenu je opět v moravskoslezském kraji, znečištění v této oblasti patří k nejhorším v EU.

Příčiny znečištění benzo(a)pyrenem mají lokální charakter. V případě Prahy je zdrojem vysokých emisí doprava, v moravskoslezském kraji je to těžký průmysl. Na většině území ČR jsou však hlavním zdrojem emisí lokální topeniště. Většinu smogu tak mají na svědomí sami obyvatelé, kteří používají staré kotle, případně nevhodná paliva. Stát tuto situaci nyní aktuálně řeší zejména výměnou kotlů v rodinných domech (kotlíková dotace, Nová zelená úsporám) a dlouhodobě také plynofikací. Plyn má totiž kromě nižších emisí CO2 také výrazně nižší emise škodlivých látek (benzo[a]pyrenu, prachové mikročástice, oxidy dusíku) v porovnání s tuhými palivy a to včetně dřeva a biomasy. Na téma plynu byla zaměřena většina příspěvků na konferenci.

Zemní plyn

Ján Klepáč, předseda Slovenského plynárenského a naftového zväzu, se domnívá, že plyn díky jeho výhodám čeká lepší budoucnost, než ostatní fosilní paliva. Jeho nasazení je flexibilní, může se tedy do budoucna dobře uplatnit jako záloha proměnlivé výroby obnovitelných zdrojů. Plyn má využití při výrobě elektřiny, tepla (i kombinované – KVET) i jako palivo pro dopravní prostředky (CNG, LNG). V průmyslu má využití např. při výrobě hnojiv. Má rozvinutou infrastrukturu, kterou lze využít i pro jiné druhy plynu (biometan, systetické plyny).

Tradiční námitkou proti plynu je, že je drahý, je to jen další fosilní palivo a zvyšuje naši závislost na Rusku. Co se ceny týče, je zemní plyn je zavřený mezi levným uhlím a dotovanými OZE. Využívání obou těchto zdrojů je dnes výhodnější než využívání plynu. Situaci by mohla do budoucna vyřešit uhlíková daň na uhlí a výstavba dalších OZE bez dotací. Nižším cenám plynu by napomohlo také větší sjednocení evropského trhu, takto jsou v každé zemi jiné ceny. Fosilní palivo zemní plyn sice je, ale má nižší emise, než většina ostatních zdrojů, včetně biomasy. A závislost EU na dovozu z Ruska se snižuje od roku 2009, kdy Rusko poprvé omezilo dodávky plynu na Ukrajinu do té míry, že se to dotklo i států EU. Ke snižování závislosti na dovozu plynu z Ruska přispívá několik faktorů. Dílem se zde podepisuje diverzifikace přepravních tras, dílem úspory energie ve spojení s globálním převisem nabídky zemního plynu, zejména díky boomu břidličného plynu v USA.

V rámci další diverzifikace transportních tras plynu v Evropě představila slovenská společnost Eustream návrh výstavby obousměrného plynovodu Eastring, který by propojil Slovensko a Turecko potrubím přes Ukrajinu, Rumunsko a Bulharsko. Tím by se zvýšila bezpečnost dodávek plynu na Balkán, na Ukrajinu a do EU a rozšířila by se možnost dopravy LNG do jihovýchodní Evropy. Díky propojení se stávajícími trasami na daném území by byl Eastring také o dost levnější, než například rozšíření Nord streamu.

Výstavba nových plynovodů vede ke klesajícímu významu Ukrajiny při transportu plynu zejména skrz rozšíření plynovodu Nord Stream. Další transportní trasou ruského plynu do Evropy měl být plynovod Turkish Stream. Ač je jeho kapacita snížena v rámci současných ruských sankcí proti Turecku, už nyní na Ukrajinu proudí více plynu z EU než z Ruska. Oba projekty by měly pomoci úplně vyřadit Ukrajinu z transportu ruského plynu do Evropy v roce 2019.

Hamead Ahrary z rakouské společnosti Wingas podotkl, že zlaté časy, kdy obchod s plynem znamenal garantované zisky, jsou pryč. Nyní je na trhu úplně jiná situace. Ceny plynu již nejsou navázány na ceny ropy, místo toho vznikají na stále větším trhu se silnou konkurencí. Tyto faktory ohrožují zisky a aby toho nebylo málo, politiky jako německá Energiewende snižují poptávku. V minulosti byla vzájemná závislost nabídky a poptávky. S diverzifikací zdrojů se závislost přesouvá k dodavateli. S tím plynařské firmy nemohou nic dělat, musí se těmto podmínkám přizpůsobit. Neexistuje jedno univerzální řešení, ale toto přizpůsobení bude nejspíš obnášet fúzování společností, globální působení, rozšíření produktového portfolia a samozřejmě inovace a optimalizaci organizace společností a snižování nákladů v této oblasti. Budoucí rozvoj odvětví závisí na inovacích.

Uhlí

Uhlí je dominantním energetickým zdrojem v ČR a zejména v Polsku. V Maďarku a na Slovensku naopak převládá zemní plyn. Na Slovensku nejsou takové zásoby uhlí jako v ČR, těžbu Slováci podporují zejména z důvodu udržení zaměstnanosti v regionu. Ve světě nastal nový boom uhlí mezi lety 2000 a 2015.

Prognóza budoucího vývoje: definitivní útok proti uhlí v EU přijde v roce 2020 a jeho role v energetice bude postupně marginalizována. Jak uvedl Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné, ze strany EU i národních vlád je mnohdy vyvíjen silný tlak na omezení využívání uhlí. Přitom díky nástupu moderních technologií a stále přísnějších norem vzniká dnes při spalování uhlí mnohem méně znečištění, než před lety. Technologie „čistého uhlí“ zahrnují zejména:

  • nové typy konstrukcí energetických zařízení,
  • nové metody snižování SOx,
  • nové metody snižování NOx,
  • metody snižování prašnosti jak při těžbě tak při výrobě elektřiny a tepla,
  • odstraňování a ukládání CO2,
  • zplyňování uhlí.

Při zplyňování uhlí vzniká celá řada chemických produktů, které se dále využívají – například hnědouhelný generátorový dehet, surový benzín, fenolový koncentrát, kapalný čpavek a kyselina sírová. Uhlí jako surovina samo o sobě nepředstavuje problém, ten je až s jeho využitím v energetice. Těžba uhlí je sice invazivní, ale technologie rekultivací je na dobré úrovni. Ceny uhlí dnes klesají a zároveň jsou nepřímo úměrné emisním limitům – čím tvrdší jsou limity, tím nižší je cena uhlí.

Ropa

Prognóza budoucího vývoje: trvalý pokles spotřeby, do roku 2040 klesne celosvětově na 8,5 mil. barelů denně.

Mění se i dosavadní pohled na zásoby ropy. Ověřené zásoby stále přibývají, zlepšují se technologie těžby a tak spíše než o ropném zlomu (peak oil), tedy o převisu poptávky, se nyní hovoří o převisu nabídky. Jak poznamenal Ivan Souček z VŠCHT, významnou měrou se na tom podílí také boom břidličné ropy v USA. Světová spotřeba ropy nestoupá a její cena stále klesá. V regionech blízkého východu je však těžba ropy levná, a tak se ani při cenách pod 30 dolary za barel zatím nevyplatí produkci ropy snižovat.

Přitom i státy, které mají ropy hodně, se explicitně rozhlížejí po alternativách. Mezi ně patří i Norsko a Spojené arabské emiráty. Norsko se chce stát lídrem ve využívání „zelené energie“. Začalo tím, že v květnu letošního roku zakázalo svému státnímu fondu investovat do uhlí a přijalo první kroky k tomu, aby se Oslo v roce 2030 stalo městem bez fosilních paliv. V Abú Dhabí se potom nachází Masdar institute – největší univerzita a výzkumné centrum zaměřené na obnovitelné zdroje, úspory energie a udržitelný rozvoj na světě.

V ČR ropa dlouhodobě tvoří pevnou část energetického mixu, je součástí strategických zásob a její zpracování se významně podílí na HDP a zaměstnanosti. Pavel Šenych z MPO představil faktory ovlivňující cenu ropy:

Zdroj: Pavel Šenych
Zdroj: Pavel Šenych
 

Ropa nejsou jen paliva pro dopravu, ale i materiál pro výrobu chemie, léčiv, pracích prostředků, barev, agrochemie a dalších. Celý region střední Evropy je na jejím dovozu závislý (vlastní těžba zemí V4 je naprosto okrajová), přitom s ropou všichni ve svých energetických mixech počítají.

Nálada na konferenci nebyla příliš optimistická. Masovému nasazení plynu brání zejména jeho cena v porovnání s velmi levným uhlím a vytlačování z energetického trhu dotovanými OZE. Uhlí je sice levné a dostupné, ale kvůli vysokým emisím je zde celospolečenská snaha o minimalizaci jeho využití. Podobně je na tom ropa. Navzdory nejnižší ceně za posledních 12 let poptávka stoupá pomaleji než v minulých letech a stejně jako uhlí má i využití ropy vysoké emise. Prostor pro fosilní paliva se v energetice pomalu zužuje, zatím však za ně není rovnocenná náhrada. Uvidíme, jak se jejich situace bude vyvíjet v příštích letech.

 

Hodnotit:  

Datum: 16.1.2016
Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (20 příspěvků, poslední 24.03.2016 09:28)


Projekty 2016

Související rubriky

Dokumenty

Reklama

Partneři oboru

logo KAMSTRUP logo BOSCH logo Yello Energy

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czDnes končí lhůta pro zaplacení daně z nemovitých věcíNové Pražské stavební předpisy budou platit od 1. srpna. Stropnický i Hudeček je kritizujíSATJAM představuje širokou nabídku hliníkových střech za skvělé ceny