Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Velké elektrárny a teplárny během dvou let prakticky zmizí z mapy znečištění

Teplárny v České republice se chystají na plnění nových emisních limitů odvozených z nejlepších dostupných technik (BAT), které vyžaduje směrnice o průmyslových emisích. Ekologizace většiny z nich bude hotová již do konce příštího roku, tedy se značným předstihem oproti závaznému termínu v roce 2020.

Téměř všechny velké teplárny, které v Česku zásobují krajská a statutární města, budou již ve druhé polovině příštího roku připraveny plnit nejpřísnější normy pro ochranu ovzduší. Díky modernizaci jejich zařízení dojde k dalšímu razantnímu snížení emisí znečišťujících látek.

„Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší vyvolané požadavky směrnice o průmyslových emisích dosáhnou do konce příštího roku přibližně 18 miliard korun,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Ing. Mirek Topolánek a dodal: „Do roku 2020, který je pro velké teplárny závazným termínem pro plnění požadavků nejlepších dostupných technologií, přesáhnou celkové náklady patrně 20 miliard.“

Výsledkem bude zásadní snížení emisí, oxidů síry o 65 %, oxidů dusíku o 55 % a emisí tuhých znečišťujících látek o téměř 50 %.

„Velké elektrárny a teplárny během dvou let prakticky zmizí z mapy znečištění, kvalita ovzduší pak bude záviset na emisích z dopravy a lokálního vytápění,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Ing. Martin Hájek, Ph.D. „Bohužel právě v těchto oblastech nelze v nejbližší době významné snížení emisí očekávat,“ upozornil.


předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Ing. Mirek Topolánek a ředitel Teplárenského sdružení ČR Ing. Martin Hájek, Ph.D. na dnešní tiskové konferenci, foto redakce

Zásadního snížení emisí se díky ekologizaci tepláren dočkají v nejbližší době třeba obyvatelé Českých Budějovic, Hradce Králové, Chomutova, Karviné, Lovosic, Mělníka, Ostravy, Pardubic, Plzně, Sokolova, Strakonic, Plané nad Lužnicí nebo Třince. Do zmiňovaného roku 2020 by v rámci přechodného plánu měly nové limity plnit i teplárny v ostatních městech.

Rozdíl poplatků pro čistší teplárny a osvobozených lokálních topenišť je zarážející

Rozdíl emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na pevná paliva je obrovský. S ekologickým přínosem tepláren tak ostře kontrastuje jejich stále se prohlubující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco mnohem čistší teplárny je platit musí.



Ještě v roce 2007 vypustily velké a střední zdroje znečištění (mezi které teplárny patří) do ovzduší celkem 17 997 tun prachu – tedy skoro stejně jako malé zdroje nebo lokální topeniště s 18 850 tunami. Do roku 2012 se emise prachu u elektráren, tepláren a větších kotelen snížily o 46 %, zatímco emise malých zdrojů naopak vzrostly o 23 % (na 23 251 tun). 30 největších ekologizačních projektů v teplárnách přinese absolutní snížení emisí SO2 o 18 500 tun, NOx o více než 10 000 tun a prachu o 306 tun za rok.


Zdroj dat: ČHMÚ, Emisní bilance zdrojů
Velké a střední zdroje – elektrárny, teplárny a kotelny (tzv. REZZO 1 + 2)
Malé zdroje – lokální topeniště do příkonu 0,3 MW (tzv. REZZO 3)
Doprava – silniční, železniční, lodní a letecká (tzv. REZZO 4)

Těžiště znečištění nebude na straně velkých energetických zdrojů ani v případě emise oxidů dusíku (NOx). Jejich podíl klesne zhruba na třetinu, přičemž u dopravy se až tak radikální snížení v dohledné době neočekává. Oživení ekonomiky naopak počítá s dalším rozvojem dopravy, kde by měly růst i emise NOx. Právě doprava bude jejich hlavním producentem. Pokud jde o emise oxidu siřičitého (SO2), pak uhelné teplárny hrají důležitou roli a mají podíl na výrazném poklesu jeho produkce emisí, a to o více než 92 % (v letech 1990 až 2013).

Největší pokles v letech 1990 až 2018 zaznamenají emise prachu

Zatímco na začátku 90. let minulého století bylo u nás vypuštěno při výrobě 1 GJ tepla v uhelných teplárnách kolem 2,6 kg emisí prachu, SO2 a NOx, po první vlně ekologizace v roce 1999 to již bylo jen 0,75 kg emisí. Po ukončení současné vlny modernizací to už bude jen 0,25 kg emisí, tedy pokles o více než 90 %. Největší pokles v letech 1990 až 2018 zaznamenají emise prachu − zhruba o 95 %, emise SO2 se sníží o 90 % a emise NOx o 66 %.


Zdroj: ČHMÚ

Doplnění redakce:

Výše uvedené zaznělo 12.3.2015 na tiskové konferenci Teplárenského sdružení ČR, kde v rámci diskuse došlo i na státní energetickou koncepci.

"Zdá se nám zbytečně podrobná, detaily ničemu nepomohou, podle nás je k eschválení v současné podobě", řekl Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, a pokračoval: " jak budou růst ceny elektřiny, poroste i nespokojenost odběratelů. V rostoucí ceně elektřiny platíme důsledky politických rozhodnutí. Neschválenou energetickou koncepci považuji za velkou brzdou investic."

Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR, k tématu ještě doplnil: "Koncepce se stala rukojmím tématu prolomení těžebních limitů. Ale to je jen marginální část z celé koncepce. Není to žádná otočka ve vývoji. Důležitá je však souvislost s problematikou energetického zákona 406/200 Sb. o hospodaření energií. Dlouho se kritizoval malý význam energetické koncepce. Proto novela zákona 406 pracuje s daleko větší závazností státní energetické koncepce. Novela zákona se očekává letos v létě. Pokud v červnu nebude nová energetická koncepce, bude platit stará z r. 2004. Tj. pokud vláda chce novou energetickou koncepci, nemá již mnoho času."