Elektroměr může být příčinou velkého problému

Modelový příklad výpočtu náhrady škody:

Při zahájení jednání o neoprávněném odběru elektřiny je zákazník v rámci poučení seznámen nejen s kvalifikací neoprávněného odběru elektřiny, ale i se způsobem stanovení náhrady škody dle uvedené vyhlášky. Zároveň mu jsou sděleny i orientační částky takto stanovené.

Parametry odběrného místa:

• Hlavní jistič před elektroměrem třífázový 25 A
• Hodnota pojistek v hlavní domovní skříni 50 A
• Průřez neměřeného vodiče umožňujícího neoprávněný odběr CYKY 4x6 mm2
• Doba denního užití dle vyhlášky min. 8 hod., pokud nebyla zjištěna doba využití delší ( modelově i 24 hod.)

Parametry pro výpočet škody:

• Doba trvání neoprávněného odběru 112 dní
• Cena elektřiny dle výše uvedeného 5,24 Kč/kWh

1. výpočet z hodnoty hlav. jističe 25 A:
   Za maximální hodnotu příkonu je dosazena jmenovitá hodnota tohoto jističe, která se snižuje na 60% na základě požadavku uvedené vyhlášky. Hodnota dosazeného příkonu je 25 x 0,6 = 15 (kW). Doba denního využití dle uvedené vyhl. je minimálně 8 hod a v případě nepřetržitého užívání 24 hodin, doba trvání neoprávněného odběru je 112 dní, cena elektřiny 5,24 Kč/kWh.
   1. osmihodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 15 kW x 8 hod. x 112 dní= 13 440 kWh
      Výše škody je 13 440 kWh x 5,24 Kč = 70 425,- Kč.
   2. dvacetičtyřhodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 15 kW x 24 hod. x 112 dní= 40 320 kWh
      Výše škody je 40 320 kWh x 5,24 Kč = 211 276,- Kč.
2. výpočet z hodnoty pojistek u hlavní domovní skříně:
   V případě, že je neoprávněný odběr připojen z pojistkové skříně nebo mezi pojistkovou skříní a elektroměrem, je hodnota příkonu stanovena z jištění v hlavní domovní skříni. Zde jmenovitá hodnota jištění je snížena o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot, v našem případě pojistka 50 A je snížena na 40 A a rovněž zde dochází ke snížení na 60 %. Za maximální hodnotu el. příkonu je tudíž dosazeno 24 kW.
   1. osmihodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 24 kW x 8 hod. x 112 dní= 21 504 kWh
      Výše škody je 21 504 kWh x 5,24 Kč = 112 681,- Kč.
   2. dvacetičtyřhodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 24 kW x 24 hod. x 112 dní= 64 512 kWh
      Výše škody je 64 512 kWh x 5,24 Kč = 338 043,- Kč.
3. výpočet z průřezu vodiče:
   Pokud není možné stanovit hodnotu příkonu předchozím postupem (namátkou uvádíme případ, kdy bylo připojení před hlavním jističem a předchozí jištění v pojistkové skříni opravené drátky o neprůkazné hodnotě jištění), je podkladem pro výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr průřez odbočujícího neměřeného kabelu CYKY 4 x 6 mm2 s proudovou zatížitelností dle ČSN 33 2000-5-523, 43 A. Na základě uvedených požadavků dochází ke snížení odebíratelného příkonu na 50%, to je 43 A : 2 = 21,5A. Z této hodnoty vypočtený příkon = 14,878 kW.
   1. osmihodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 14,878  kW x 8 hod. x 112 dní= 13 330 kWh
      Výše škody je 13 330 kWh x 5,24 Kč = 69 849,- Kč.
   2. dvacetičtyřhodinová doba denního využití
      Množství neoprávněně odebrané elektřiny je 14,878  kW x 24 hod. x 112 dní= 39 992 kWh
      Výše škody je 39 992 kWh x 5,24 Kč = 209 558,- Kč.

Závěr: Jak je patrné, jednotlivé typové výpočty se různí. S možností stanovení náhrady škody jsou zákazníci seznámeni a příslušná varianta je podkladem ke stanovení objektivní výše náhrady škody všem neoprávněným odběratelům, kde na základě požadavku zákazníka při uvedení věrohodných a ověřitelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny může být tato náhrada na základě uzavřené dohody upravena ve prospěch zákazníka.

Pozn.: Tato náhrada je dále zvýšena dle uvedené vyhlášky o náklady vynaložené na šetření na nápravu důsledků neoprávněného odběru, které jsou nedílnou součástí náhrady škody a jde zejména o náklady vynaložené na zjišťování a přerušení neoprávněného odběru. Kalkulace nákladů je provedena z jednotkových cen uvedených v ceníku ČEZ Měření, s.r.o. příslušného roku. Tyto náklady se průměrně pohybují v rozmezí mezi 10-15 tisíci korunami.

V následujcících usneseních Ústavní soud zdůrazňuje, že podle čl. 95 odst. 1 Ústavy je soudce při rozhodování vázán zákonem a je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem. Obecné soudy proto nesmí vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody aplikovat mechanicky, nýbrž musí vždy zohledňovat specifické okolnosti případu, tak aby se zjištěná škoda blížila co nejvíce škodě skutečné, byť tu často lze, jak vyplývá ze spisového materiálu, v této oblasti zjistit jen velice obtížně.

Spotřebu elektrické energie v domácnosti lze měřit pouze takovým elektroměrem, který má platné ověření. Zda je ověření platné se pozná především podle toho, že na měřidle je umístěna úřední značka v podobě plomby nebo samolepicího štítku, jejíž podoba odpovídá vyhlášce MPO č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky MPO č. 344/2002 Sb. Součástí této úřední značky je dvojčíslí, poslední dvojčíslí roku, v němž bylo provedeno ověření elektroměru.

Lhůta platnosti ověření elektroměru, která v případě indukčních elektroměrů vyrobených do 31.12.1989 činí 10 roků, v případě indukčních elektroměrů vyrobených po 1.1.1990 je to 16 roků, v případě statických elektroměrů 12 roků, se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce ověření. Tedy když je dvojčíslí např. 90 a jde o indukční (dynamický) elektroměr, počítá se lhůta od 1.1.1991 a platí do 31.12.2006, pokud neskončí předčasně z důvodů uvedených v § 7 odst. 2 vyhlášky MPO č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky MPO č. 344/2002 Sb. V případě nových elektroměrů není měřidlo opatřeno úřední značkou, ale symbolem „CE“ a doplňkovým metrologickým označením (jehož součástí je poslední dvojčíslí roku posouzení shody) a číslem tzv. notifikované osoby (se zmíněným dvojčíslím se pracuje stejně, jako s dvojčíslím v úřední značce).

Ověřování stanovených měřidel mohou provádět pouze ČMI nebo subjekty, které byly autorizovány Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. (V případě elektroměrů však ČMI ověřování neprovádí). Seznam Autorizovaných metrologických středisek (AMS) lze nalézt na www.unmz.cz. Součástí výše zmíněné úřední značky je i identifikační značka AMS, která má podobu K XXX, kde XXX je nahrazeno přiděleným číslem. Instalovat elektroměry na místo použití je oprávněna pouze firma s platnou registrací pro montáž stanovených měřidel. Tuto registraci provádí ČMI a informaci o tom, zda konkrétní montážní firma je platně registrována, lze získat na územně příslušném Oblastním inspektorátu ČMI případně ve speciální databázi na tomto webu.

Podle zákona o metrologii je povinností uživatele stanovených měřidel, která podléhají dalšímu ověření, vést jejich seznam s datem posledního ověření a předkládat je k následnému ověřování. Náklady následného ověření hradí uživatel měřidla. V případě, že o odběratel elektrické energie má pochybnosti o správnosti příslušného stanoveného měřidla – elektroměru, můžete v souladu s § 11 odst. 4 zákona o metrologii požádat dodavatele energie – uživatele stanoveného měřidla o přezkoušení správnosti měřidla.