Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Je nutné posouvat konec skládkování až na rok 2030? Řada obcí v ČR je již připravena na jeho zákaz

Datum: 1.5.2019  |  Autor: Ing. Ivana Hekerle  |  Organizace: Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.  |  Zdroj: Tisková zpráva

Tento měsíc odeslalo Ministerstvo životního prostředí do mezirezortního připomínkového řízení novou odpadovou legislativu,s cílem zvýšení míry třídění a recyklace odpadů a odklon od skládkování. Zároveň ale posouvá datum konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 na rok 2030.


© Fotolia.com

S tím ale nesouhlasí řada firem, odborná veřejnost i obce samotné, které na změnu legislativy jsou připravené už nyní. Proto vznikla iniciativa Konec doby skládkové, která chce pravdivě informovat o odpadovém hospodářství u nás, upozorňovat na mýty a odbourat je reálnými ukázkami dobré praxe na úrovní obcí i firem. Je posunutí data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů na rok 2030 nutné?

Před čtyřmi lety vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, která od roku 2024 zakazuje skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů. Některé obce v České republice berou tyto chystané legislativní změny vážně a změnily svůj pohled na odpady jako takové a začaly měnit své systémy nakládání s komunálními odpady. Na jejich příkladech ukážeme, že obce by byly velice rychle schopné změnit a zefektivnit své systémy shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejich katastrálním území. Jsou to samosprávy, které realizovali změny vlastními silami, s pomocí poradenských firem, anebo se zapojili do projektu „Obce na cestě k minimálnímu odpadu“, za kterým stojí Institut Cirkulární ekonomiky (INCIEN) a společnosti JRK Česká republika s.r.o.

Hlavní myšlenkou projektu bylo pomoci samosprávám nastartovat účinné kroky, které povedou k dlouhodobému snižování komunálních odpadů, jejich předcházení a ke zvyšování množství tříděného odpadu. Na základě realizovaných fyzických analýz víme, že ve sběrných nádobách na směsný komunální odpad a tedy na skládkách končí až 80 % odpadu, který je možné recyklovat. Vzhledem k chystaným legislativním změnám – zákazu skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů a navyšování skládkovacího poplatku, který bude konečně reflektovat skutečné negativní dopady na životní prostředí - je třeba hledat cesty ke snižování směsného komunálního odpadu (SKO). A Obce ty možnosti mají už nyní“, vysvětluje Soňa Jonášová z Institutu Cirkulární ekonomiky.

Projekt byl odstartován v loňském roce na půdě Ministerstva životního prostředí společně se zástupci několika obcí ze všech koutů České republiky. Tyto samosprávy za celých 12 měsíců realizovaly a realizují konkrétní strategie a aktivity s cílem snížit množství vyprodukovaných odpadů. Projekt byl založen na analýze současného stavu odpadového hospodářství daných obcí a na fyzické analýze jejich směsného komunálního odpadu. Výsledky fyzické analýzy umožnily predikci možných směrů nakládání s odpady a odhalily další potenciál pro separaci odpadu. Hlavním cílem bylo jak prověřit obsah sběrných nádob na SKO, tak v druhé řadě zanalyzovat chování obyvatel a následně zvolit vhodný postup pro zefektivnění stávajícího systému nakládání s odpady. „Tyto obce už nyní dokazují, že není potřeba posouvat zákaz skládkování z důvodu nepřipravenosti samospráv. Cesty jak změnit přístup k odpadům už existují. Naopak je mohou využít jako zdroje, které jim dokážou vydělávat peníze. Už nyní je v novém zákoně myšleno na obce. Pokud budou dosahovat dobrých měr třídění, tak mohou získat "třídící slevy či bonusy", které jim zafixují současné skládkovací poplatky na dnešní úrovni. Navíc mohou vydělat na prodeji vytříděných surovin, pro které se zvýší odbyt, až se skládky zdraží. Odsun zákazu skládkování by jen prodloužil už tak neutěšující situaci se skládkami u nás, kde se bohužel už vyrovnáváme s úrovní balkánských zemí. To snad nechceme! I z tohoto důvodu jsme spustili podpisovou výzvu na podporu konce doby skládkové, kterou předložíme MŽP, aby zachovalo původní rok 2024. Skládkování uzavírá možnosti pro nové cesty využívání odpadů a je krokem zpět. Čím více hlasů získáme, tím větší máme šanci ukázat, že je to pozitivní krok vedoucí k ochraně životního prostředí.“ dodává Soňa Jonášová z INCIENU.

Podepsat výzvu je možné na tomto odkaze https://konecdobyskladkove.cz/#vyzva. Kromě toho kampaň Konec doby skládkové obsahuje sérii edukačních videí, fotoreportáží, zpráv, infografických podkladů a zejména informací o negativních dopadech skládkování na životní prostředí. Obavy starostů ze zdražení systémů nakládání s odpadem chce kampaň odbourat reálnými ukázkami příkladů dobré praxe.

Příklady dobré praxe na obcích

Ochutnávka z fyzické analýzy směsného komunálního odpadu doplněná o přednášku pro děti z místní základní školy (Zdroj: INCIEN)
Ochutnávka z fyzické analýzy směsného komunálního odpadu doplněná o přednášku pro děti z místní základní školy (Zdroj: INCIEN)

Obec Straškov-Vodochody

Obec Straškov-Vodochody se v loňském roce zapojila do projektu „Obce na cestě k minimálnímu odpadu“. Během celého roku postupovala podle předem stanoveného harmonogramu a postupně měnila systém nakládání s odpady. Základní strategií změny bylo zavedení evidenčního systému odpadů ECONIT. Před jeho spuštěním byla v obci provedena fyzická analýza směsného komunálního odpadu, jejímž cílem bylo zjistit, v jakém stavu se nachází odpad v obci a kolik procent tvoří jednotlivé složky v celkovém množství směsného komunálního odpadu.

Výsledky analýzy ukázaly, že největší podíl tvořil organický odpad, a to celých 42 %. Další složka, která byla v SKO hojně zastoupena byl plast, (8 %), dále pak papír (7,5 %) a sklo (7 %). Velkým překvapením bylo vysoké množství textilu (7 %), složeného převážně z dětského oblečení.

Z analýzy jasně vyplynulo, že až 80 % odpadu mohlo být vytříděno přímo v domácnostech a nemuselo tak zbytečně skončit v nádobách na SKO a následně na skládce.

Tyto výsledky jasně ukázaly, že obec má obrovský potenciál pro zvýšení míry třídění odpadů v domácnostech, a proto hned na začátku května byl v obci spuštěn systém elektronické evidence odpadů ECONIT. Společně s ním obec zavedla pohodlný systém sběru tříděného odpadu dům od domu, tak aby občané nemuseli chodit s tříděným odpadem do sběrných hnízd. V obci se třídí zvlášť do pytlů papír a plast, které se sváží pravidelně každých 14 dní. Pro snadnou identifikaci jsou pytle barevně rozlišeny dle druhu odpadu. Občané pravidelně získávají na obecním úřadě zdarma pytle a etikety s QR kódy, které obsahují informaci o dané domácnosti a druhu odpadu. Tyto kódy pak lepí na pytle s tříděným odpadem. V den svozu pak zaměstnanec svozové společnosti společně se sběrem odpadu načítá pomocí čtečky QR kódy do systému ECONIT. V uživatelském rozhraní ECONITu si mohou zastupitelé obce, kromě údajů o odpadech či jednotlivých svozech, vygenerovat podklady pro různé statistiky či výkazy pro ISPOP a EKO-KOM. To jim zásadně usnadňuje administrativu. Obec Straškov-Vodochody již po krátké době zavedení systému zaznamenala zvýšení množství vytříděných druhů odpadů a snížení množství SKO.

Obec Hlásná Třebaň

Dalším příkladem obce zapojené do projektu „Obce na cestě k minimálnímu odpadu“ je obec Hlásná Třebáň. Tato obec stejně jako obec Straškov-Vodochody zavedla chytrý systém elektronické evidence odpadů ECONIT a pohodlný systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Před zavedením ECONITu proběhla v obci fyzická analýza odpadu, díky které se zmapoval reálný obsah černých nádob na směsný komunální odpad. Vzhledem k vysokému obsahu skla v SKO se obec rozhodla pro zavedení pytlového sběru i u této komodity, což v praxi nebývá tak časté. V obci se tedy třídí zvlášť do pytlů papír, plast a sklo.

Grafické znázornění výsledků vzorkování SKO (Zdroj: INCIEN)
Grafické znázornění výsledků vzorkování SKO (Zdroj: INCIEN)

Aby se do systému zapojilo co nejvíce domácností, provedla se osvěta mezi obyvateli - vzdělávací kampaň a beseda, kde jim byly vysvětleny, jaké změny v odpadovém hospodářství obce proběhnou a proč a jak se do systému mohou zapojit. Již po druhém kvartálu od zavedení ECONITu se v obci zvýšilo množství vytříděného plastu o 60 %, papíru o 91 %, skla o 30 % a celkové příjmy od společnosti EKO-KOM vzrostly o 40 %. Díky systému ECONIT má obec Hlásná Třebaň dokonalý přehled nad svými odpady, zvyšuje míru třídění, čímž se připravuje na zpřísnění legislativy po roce 2024 (2030), šetří obecní finance a zároveň nabízí občanům pohodlný systém třídění.

Díky systému evidence odpadů uspěla obec Hlásná Třebaň v soutěži Zlatý erb. V silné konkurenci získala druhé místo v kategorii Smart City za nejlepší elektronickou službu.

Obec Trojanovice

Dalším příkladem je obec Trojanovice, která používá systém ECONIT používá od roku 2009 a do kterého se zapojilo až 90 % domácností a stala se tak nejlépe třídící obcí Moravskoslezského kraje. Díky efektivnímu sledování a evidenci odpadu se jim daří meziročně významně snižovat množství směsného komunálního odpadu, který mezi lety 2014 a 2015 klesl o 17 %; a zvyšovat množství využitelných odpadů. Obec Trojanovice zavedla s evidenčním systémem ECONIT pytlový sběr tříděného odpadu, který však neprobíhá dům od domu, ale občané mohou naplněné pytle předat na sběrném dvoře, anebo je odložit na sběrných místech vedle barevných kontejnerů (den před svozem). Tím obec ušetří náklady na svoz pytlů dům od domu.

Obec sama navíc s vytříděnými komoditami obchoduje a tím získává další finance. Bonusy za vytříděný odpad obci ročně přinesou až půl milionu korun a dalších 400 tisíc korun vydělají prodejem vytříděného odpadu. Byl také zaveden motivační systém sbírání bodů za evidovaný pytel odpadu, pokud občané odpad dovezou sami do sběrného dvora. Za každý odevzdaný pytel s tříděným odpadem mohou lidé získat slevu až 15 Kč z ročního poplatku za komunální odpad. Na konci roku se slevy sčítají a snižují celkový poplatek za odpad v dalším roce. Díky tomu, že v této obci není stanoven minimální poplatek, nejlepší třídiči se tak mohou dostat i na nulu.

Obec Trojanovice se k odpadům staví jako ke komoditě. Cíleným tříděním a následným prodejem vytříděných komodit výraznou měrou přispívají ke zvyšování svých příjmů a jsou připravení i na legislativní změny, které obcím ukládají povinnost zvyšovat míru separace. Trojanovice jsou velmi zdárným příkladem, který může inspirovat další starosty obcí k hledání cesty, jak chytře nakládat s odpady, zapojit do systému třídění více občanů a zároveň mít své odpadové hospodářství pod kontrolou.

Obec Lány

Obec vykazuje dlouhodobě nízkou produkci směsných komunálních odpadů a vysokou úroveň separace (85 % rok 2016 a 87 % rok 2017). Tato obec je výjimečná tím, že má o produkci SKO přesná data díky vážení svozového vozidla před vjezdem a po výjezdu z obce.

V obci je velké množství kontejnerů na tříděný sběr (papír, plasty, sklo bílé, sklo barevné). V přepočtu na 1 obyvatele má obec patrně jednu z nejhustších sítí na sběr papíru, skla a plastů v ČR. Tomu odpovídá i množství vytříděných surovin a příjem obce od EKO-KOMU (přes 500 Kč/obyv/rok).

Obec Štítná nad Vláří - Popov

Obec více jak 20 let vede domácnosti k tomu, aby se starali o pěkný vzhled obce, čistý vzduch a prostředí. Ke snížení produkce směsného odpadu vedlo i vybudování komunitní kompostárny a přistavování velkoobjemových kontejnerů na svoz tohoto odpadu. V obci nevznikají černé skládky.

Třídí se tu papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy, textil a bioodpady. Zajištěn je svoz nebezpečných a objemných odpadů. Třídí se jak do sběrných nádob, tak do pytlů (plasty, nápojové kartony). Bioodpady obec zpracovává na komunitní kompostárně. Směsný odpad se odváží 1x za 14 dní. Obec má velmi nízkou celkovou produkci odpadů (asi 4 x menší než je průměr ČR, nezapočten bioodpad) a velmi nízkou produkci směsného odpadu (asi 5 x nižší než je průměrná produkci obcí a měst ČR). I úroveň separace lze považovat vzhledem k produkovanému množství odpadu za velmi dobrou – více než 60 %.

Obec má dle rozpočtu lehce podprůměrné celkové náklady na nakládání s odpady.

Město Fulnek

Fulnek patří mezi města, které dlouhodobě a koncepčně rozvíjí své odpadové hospodářství. Jeho produkce směsného odpadu se dlouhodobě pohybuje kolem 100 kg/obyv/rok. To je jedna z nejnižších produkcí tohoto odpadu u měst nad 5000 obyvatel. Fulnek vytřídí a předá k recyklaci přibližně 50 % svých odpadů.

 

Hodnotit:  

Datum: 1.5.2019
Autor: Ing. Ivana Hekerle
Organizace: Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona TwitterTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (2 příspěvky, poslední 02.05.2019 14:35)


Témata 2019

technická podpora výrobců

Partneři - Energetika