Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Obnovitelné zdroje: indikativní cíl 8 % elektřiny v roce 2010 splněn

Česká republika se v rámci jednání o vstupu do Evropské unie zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 8 % do roku 2010. V pravidelných ročních Zprávách o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo až do konce roku 2009 uváděno, že splnění cíle není reálné. Cíl byl podle předpokladu v roce 2010 splněn, dokonce byl překonán o 0,3 %.

INDIKATIVNÍ CÍL PRO ROK 2010

Dne 27. září 2001 byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou [EurLex1]. Cílem směrnice bylo podpořit splnění závazků vyplývajících z přijetí Kyotského protokolu. Zástupci jednotlivých států dohodli indikativní cíle pro podíl OZE v roce 2010 zejména s ohledem na počáteční rozvoj OZE a své klimatické a technické možnosti.

Zástupci České republiky v rámci vstupu do EU vyjednali indikativní cíl 8 % do roku 2010. Jedná se o jeden z nejnižších cílů hluboko pod průměrem celé EU, viz obrázek 1. Při jeho stanovení byly vzaty v úvahu nejen klimatické podmínky, ale i technické a zejména ekonomické možnosti České republiky včetně závislosti české energetiky na uhlí.

V roce 2008 pouze jediný stát svůj indikativní cíl překonal – Německo. Na rozdíl od českých politiků vnímají jejich němečtí kolegové podporu úspor a obnovitelných zdrojů jako příležitost k technologickému rozvoji v inovativních perspektivních odvětvích. Kromě přímé podpory výkupních cen je ve velké míře podporován i výzkum a vývoj nejen samotných technologií, ale i problematika integrace do elektrizační soustavy. Kromě toho je podporován export technologií a poznatků například v rámci programu Renewables Made in Germany. Podobně začínají přistupovat k problematice úspor a obnovitelných zdrojů i další státy, jmenovitě zejména Francie a Velká Británie.


Obrázek 1: Indikativní cíle zemí Evropské unie [Eurostat1, EurLex1]
Turecko, Chorvatsko, Island a Norsko nejsou členy EU, nemají proto indikativní cíl určen


V dosud platné Státní energetické koncepci (SEK), kterou vláda schválila svým usnesením ze dne 10. března 2004, přesněji v Komplexním energetickém scénáři, který je přílohou SEK a byl schválen vládou ve stejný den, byl pro rok 2010 plánován podíl OZE na hrubé konečné spotřebě elektřiny dokonce na úrovni 11,3 % [SEK]. V pravidelných ročních Zprávách o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů přesto bylo opakovaně konstatováno, že ani splnění 8% cíle není reálné. Se splněním indikativního cíle nepočítaly ani starší verze Aktualizace Státní energetické koncepce do roku 2009.

KONEČNÁ SPOTŘEBA ELEKTŘINY

Podíl obnovitelných zdrojů je někdy udáván ve vztahu ke spotřebě primárních zdrojů. Zde však vzniká problém. U fosilních paliv, biomasy nebo bioplynu je situace jednoduchá – primární zdroj je obchodovatelná komodita, jejíž energetický potenciál je dán výhřevností. Kdybychom uměli využít veškerou energii uvolněnou hořením, konečná spotřeba by byla stejná jako spotřeba primárních zdrojů. V případě jaderného paliva je sice palivo obchodovatelnou komoditou, v jaderném reaktoru se však využije jen zlomek energie, kterou by teoreticky bylo možno štěpením paliva využít. Za primární zdroj je proto považováno pouze teplo vyrobené v jaderném reaktoru. Při čisté výrobě elektřiny je využití takto definovaného primárního zdroje srovnatelné s výše uvedenými palivy, proto i podíl na výrobě elektřiny odpovídá podílu na spotřebě primárních paliv.

Zcela jiná situace nastává v případě vodních, větrných a fotovoltaických elektráren. Za primární zdroj je v energetických bilancích považována vyrobená elektřina. Důvod je zřejmě ve skutečnosti, že s energetickými zdroji se v těchto případech nedá obchodovat – jsou volně dostupné, nelze je však převážet. Výsledkem je, že statisticky tyto technologie využívají primární zdroj s účinností 100 % nezávisle na účinnosti zařízení. Zároveň je však jejich podíl na spotřebě primárních zdrojů zhruba třikrát nižší, než kdyby stejné množství energie bylo vyrobeno ve výše uvedených tepelných elektrárnách.


Obrázek 2: Vlastní spotřeba elektráren na výrobu elektřiny [ERU]


Rozdíl je rovněž v dalších položkách energetické bilance. Vlastní spotřeba na výrobu elektřiny se u tepelných elektráren pohybuje v rozmezí 5 až 8 %. Naproti tomu u vodních, větrných a fotovoltaických je zhruba o řád nižší – kolem 0,5 %, viz obrázek 2. Bylo opakovaně prokázáno, že ztráty při přenosu a distribuci elektřiny jsou u rozptýlené výroby obnovitelných zdrojů nižší, v případě malých kogeneračních jednotek nebo fotovoltaických systémů na střechách a fasádách budov se dokonce ztráty blíží nule. Další položka bilance výroby a spotřeby energie – ostatní spotřeba energetického sektoru – je rovněž svázána s konvenčními zdroji. Uvedené položky tvoří dohromady téměř 20 % hrubé konečné spotřeby elektřiny.

VÝROBA ELEKTŘINY V ROCE 2010

Podle informací Energetického regulačního úřadu vyrobily v roce 2010 elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie celkem 5854,5 MWh elektřiny [ERU]. Největší část připadá stále na elektřinu z vodních elektráren, jejich podíl však poprvé v historii klesl na méně než polovinu výroby z obnovitelných zdrojů, přestože v absolutních číslech výroba vodních elektráren ve srovnání s rokem 2009 výrazně vzrostla. Výroba jednotlivých OZE je uvedena v tabulce 1.


Tabulka 1: Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů


V případě vodních elektráren se projevil vliv aktuálních klimatických podmínek, v případě fotovoltaických elektráren je hlavním důvodem výrazné zvýšení instalovaného výkonu v letech 2009 a 2010. Indikativní cíl podílu OZE však mohl být v roce 2010 splněn i při celkovém instalovaném výkonu fotovoltaických elektráren kolem 800 MWp, tj. o celých 1000 MWp méně, než bylo na konci roku 2010 instalováno. Většina nových fotovoltaických elektráren byla připojena k síti v posledních měsících roku 2010, jejich výroba se proto na výsledku roku 2010 podílí zanedbatelně.

Rovněž relativní podíl elektřiny z bioplynu vzrostl. Naopak podíl větrných elektráren a biomasy poklesl, přestože v absolutních hodnotách rostla výroba všech OZE. Do budoucna bude snad preferováno využití biomasy v teplárenství a její podíl ve výrobě elektřiny bude klesat. Současný Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie však počítá s pokračováním stávajícího stavu. Výroba elektřiny z OZE mohla být v roce 2010 výrazně vyšší, pokud by se rozvoj větrných elektráren vyvíjel podle původních předpokladů MPO. Větrné elektrárny, u nichž jsou v současnosti náklady na podporu nejnižší ze všech OZE, však v očích veřejnosti poškodila negativní mediální kampaň již v době schvalování zákona o podpoře obnovitelných zdrojů v letech 2004 a 2005. Obdobná mediální kampaň byla v nedávné době směřována proti fotovoltaice a v současnosti se přenáší i na biomasu a ostatní OZE. Brzdou rozvoje OZE v České republice jsou pravděpodobně více tyto mediální kampaně, které časově korelují se schvalováním odpovídající legislativy, než technické nebo ekonomické důvody.

ZÁVAZNÝ CÍL PRO ROK 2020

Pro následující období do roku 2020 byly v rámci EU dojednány cíle nové. Na rozdíl od indikativních cílů pro rok 2010 jsou nové cíle závazné. Kromě toho jsou nově zahrnuty ostatní druhy energie – teplo a motorová paliva. Česká republika se z hlediska cíle pro rok 2020 posunula v pořadí zemí na jedno z posledních míst. Řada zemí, jejichž podíl OZE je v současnosti výrazně nižší než v ČR, se zavázala k cílům vyšším.


Obrázek 3: Závazné cíle [Eurostat]


Z porovnání indikativních a závazných cílů je zřejmé, že dosáhnout vysokého podílu OZE na konečné spotřebě všech druhů energií je náročnější, než v samotné výrobě elektřiny. Již v současnosti dva státy – Norsko a Island – pokrývají veškerou spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů, Norsko dokonce část elektřiny exportuje.

ZÁVĚR

Indikativní cíl 8 % výroby elektřiny z OZE byl v roce 2010 splněn. Splnění závazného cíle výroby všech typů energií z obnovitelných zdrojů v roce 2020 závisí více na mediálním obrazu obnovitelných zdrojů, než na technických a ekonomických omezeních. Česká republika v mediální podpoře obnovitelných zdrojů silně zaostává za ostatními státy EU.

REFERENCE

English Synopsis

During the negotiations on accession to the European Union, the Czech Republic has committed to increase the share of renewable electricity to 8% by 2010. Regular annual Reports on Implementation of the Indicative Target for Electricity Production from Renewable Sources reported that the target is unrealistic, even at the end of 2009. As expected in previoust article on TZB-info the target was met in 2010, finally it was exceeded by 0.3%.