Spotřeba plynu klesla meziročně o 11 procent, výroba z obnovitelných zdrojů rostla

Spotřeba elektřiny i plynu v sobě kumuluje vliv počasí a dopad vnějších faktorů včetně těch socioekonomických, například svátků a prázdnin. A pochopitelně zrcadlí také vlivy globální, jako byla pandemie COVID-19, volatilita cen komodit a v neposlední řadě válka na Ukrajině.

Proto pokud byla v uplynulém čtvrtletí celková spotřeba elektřiny nižší o 2,8 % než v prvním kvartále loňského roku, je pro lepší porovnání nutné tato data v prvé řadě očistit o vliv počasí. Co se teploty vzduchu týče, byla totiž uplynulá zima jedna z nejteplejších za dobu měření. Po očištění od vlivu počasí je tak spotřeba za Q1/2022 stále vyšší o 0,4 % než v roce 2021, ale přibližně o 0,8 % nižší než v roce 2019 či 2020, tedy ještě před vlivem pandemie. V porovnání s posledním kvartálem roku 2021 pak spotřeba vzrostla o 1 %.

Mezikvartální a meziroční kvartální změna očištěné spotřeby elektřiny a plynu o vliv počasí

Na spotřebě plynu se výrazně projevily také socioekonomické vlivy. Spotřeba této suroviny meziročně klesla po očištění o vliv počasí o neuvěřitelných 11 % a mezikvartálně o 2,7 %. Celkem strmý pád začal být pozorován již od třetího kvartálu minulého roku.

„V think tanku Amper pracujeme s hypotézou, že ceny plynu jsou již tak vysoké, že rychle začíná fungovat elasticita poptávky a lidé i podniky spotřebu plynu již snížili a dále snižují. V každém případě válka o Ukrajinu představuje o jeden řád dramatičtější dopad na energetiku, než byla a je pandemie koronaviru,“ konstatuje Jan Palaščák, šéf skupiny Amper a také duchovní otec CO2IN, unikátní virtuální měny založené na obchodování s emisními povolenkami.

Meziroční týdenní změny spotřeby elektřiny a plynu očištěny různými metodami o vliv počasí k 4. dubnu 2022

Co se výroby z obnovitelných zdrojů (OZE) v uplynulém kvartálu týče, byla produkce z fotovoltaiky (FVE) meziročně výrazně vyšší, o celých 56,3 %. Projevil se výrazný vliv slunečného počasí během března, ale zároveň také ideální teploty vzduchu, které nesnižovaly účinnost fotovoltaických panelů.

Meteorologická situace přála i výrobě větrných elektráren. Ty meziročně vyrobily dokonce o 63,4 % více elektrické energie. Výjimečný z tohoto hlediska byl měsíc únor, kdy se vyrobilo 2,5násobně více než v únoru 2021. Méně často se vyskytovaly také námrazové stavy.

Oproti minulému roku si pohoršila výroba z vodních elektráren, kdy díky slabé zimě v porovnání s tou minulou se vyrobilo jen 81 % energie. Sněhová pokrývka se příliš nevyskytovala v nižších a středních polohách a pokud tam sněžilo, tak v prosinci, kdy voda z následných oblev většinou odtekla velice rychle, namísto aby docházelo k postupnému rozpouštění a zvedání hladin toků během března. Proto i během dubna a května, pokud nepřijdou výraznější srážky, lze očekávat nižší meziroční výrobu. Přesto se z tohoto zdroje vyrobilo o 16 % více elektřiny než v letech 2015–2019.

V prvním kvartále roku 2022 se vyrobilo z FVE-VTE+VE o 14 % více elektrické energie než před rokem. Tyto zdroje byly schopny pokrýt 6,1 % spotřeby elektrické energie v České republice v prvním kvartále.

Kumulativní výroba z fotovoltaických, větrných, vodních elektráren a spotřeba elektřiny (neočištěná o vliv počasí) v porovnání s průměrem 2015–2019 a také jen rokem 2020 a 2021 (spodní levý graf je porovnání s rokem 2021).