Cena ropy spadla o 30 procent, nejvíce od roku 1991
Cena ropy dnes na světových trzích klesla zhruba o 30 procent, severomořský Brent se prodává asi za 32 dolarů za barel. Jde o největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991.
© Fotolia.com
Ceny se ocitly ve volném pádu, když Saúdská Arábie oznámila, že odběratelům sníží cenu a naopak výrazně zvýší těžbu. Jde o reakci na krach jednání členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců ve Vídni.
Krok Rijádu je na trhu vnímán jako začátek cenové války. Kartelu OPEC, jehož je Saúdská Arábie klíčovým členem, se totiž na páteční schůzce ve Vídni nepodařilo přesvědčit Rusko, aby přistoupilo na koordinované snížení těžby suroviny.
Cena ropy dnes v jednu chvíli vykazovala pokles až o 34 procent a pohybovala se kolem 28 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) spadla až k 25 dolarům za barel. Později se oba typy od těchto minim odpoutaly, stále ale vykazují téměř rekordní ztráty.
Páteční schůzka skupiny OPEC+, tedy členů OPEC a jejich spojenců, měla za cíl dohodnout další koordinované snížení těžby v reakci na klesající poptávku. Ta byla slabší už vlivem hospodářského útlumu ve světě na konci loňského roku a nyní ji snižují problémy kolem šířícího se koronaviru. Na trh se po rozhodnutí Saúdské Arábie zvýšit těžbu a zahájit cenovou válku dostane další surovina, o kterou patrně nebude zájem.
Akcie v EU v reakci na kolaps cen ropy výrazně oslabují
Západoevropské akcie zahájily týden silným propadem, který je reakcí na noční kolaps cen ropy na světových trzích. K propadu přispívá i situace v Itálii, která o víkendu přistoupila k bezprecedentnímu kroku a kvůli šíření koronaviru nařídila karanténu asi 16 milionům lidí. Na trzích se tak šíří strach, že v recesi neskončí jen evropská ekonomika, ale i světová ekonomika.
Panevropský index STOXX 600 asi hodinu po zahájení obchodování odepisoval 6,5 procenta a pohyboval se kolem 344 bodů. V úvodu byly ztráty ještě výraznější. Index tak směřuje k nejhoršímu dennímu propadu minimálně od roku 2016. Nachází se v takzvaném medvědím trhu, jak se říká situaci, kdy index ze svého maxima sestoupí alespoň o 20 procent.
Nejvýraznější ztráty mají podle očekávání akcie těžebních firem. Například britský ropný kolos BP odepisoval po zahájení zhruba 27 procent, později ale ztrátu zmírnil na 16 procent. Více než 20 procent odepisovaly akcie britsko-nizozemské energetické skupiny Royal Dutch Shell, i ty ale ztrátu zmírnily. Mimo tento sektor pak akcie německého finančního ústavu Deutsche Bank spadly asi o 14 procent a jsou nejníže v historii.
"Předpokládal jsem, že na trhu uvidíme propad cen ropy o pět, možná o deset procent. Ale propad o 25 procent, to zbytek trhu naprosto vyděsilo," poznamenal šéf makléřské společnosti TD Ameritrade Chris Brankin. Říkat, že trhy procházejí divokými výkyvy, je podle něj řečeno ještě velmi mírně.
Londýnský index FTSE 100 měl po zahájení ztrátu 8,6 procenta, kterou pak zredukoval na 7,1 procenta a pohyboval se kolem 6001 bodů. Podobně index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem snížil propad na 6,2 procenta a nacházel se blízko 10.828 bodů. Burza v Miláně, která ztrácela celý minulý týden, dnes začala se zpožděním. V prvních minutách vykazovala podle hlavního indexu FTSE/MIB pokles o 3,6 procenta, který ale záhy prohloubila na 10,5 procenta. Indikátor se tak nacházel v blízkosti 18.682 bodů.
Z méně rozvinutých trhů například burza v Aténách počáteční propad o více než 13 procent zmírnila na devět, index pražské burzy PX pak skoro šestiprocentní ztrátu zmírnil na méně než čtyři procenta a pohyboval se v blízkosti 925,20 bodu.
