České energetické projekty pro Junckerův balíček

Koncem listopadu představil europoslancům šéf Evropské komise Jean-Cloude Juncker nový odvážný investiční balíček, který si klade za cíl být novým impulsem pro rozvoj evropské ekonomiky. Finanční injekce o výši 315 mld. eur má nastartovat hospodářský růst.

Bude vytvořen nový investiční fond, který má zpravovat veřejné finanční prostředky o objemu 16 mld. eur. Jeho součástí má být například část peněz z evropského výzkumného programu Horizont 2020 (2,7 mld. eur), Nástroje pro propojení Evropy (3,3 mld. EUR) a další nevyužité prostředky z evropského rozpočtu (2 mld. EUR). Tento fond by díky pákovému efektu měl v příštích třech letech aktivovat nejméně 315 mld. EUR, především soukromých investic.

Investice směřují především do rozvoje digitální ekonomiky, energetiky, dopravy a infrastruktury. Podpory se dočkají malé a střední podniky. Podle Junckerova vyjádření je cílem investic vytvoření co největšího počtu nových pracovních míst a zvýšení atraktivity zemí Osmadvacítky, jako oblasti vhodné pro investice.

Se zřízením fondu se počítá na jaře a od června 2015 s jeho spuštěním. Členské státy EU mají od září 2014 pracovat na seznamu projektů, které by mohly být z fondu podpořeny. Důraz bude kladen na projekty, které by mohly být spuštěny do tří let, mají hospodářkou životaschopnost a rovněž přinášejí i sociální efekty.

Seznam českých projektů

Ze seznamu českých projektů z oblasti energetiky, které žádají o podporu:

Propojení Dunaje s Lipnem. Z Dunaje by se podle projektu měla při nadvýrobě elektřiny čerpat voda potrubím z Dunaje do Lipna a tak by došlo k lepší využití hydroelektráren na Vltavě. Náklady na projekt jsou ve výši 1,5 až 2 mld. EUR. Jedná se o soukromý projekt společnosti Lipno-Aschach s.r.o. Dosud se nenašel investor.

Dalším projektem je výstavba nebo rekonstrukce trafostanic, elektrického vedení, ovládacích a kontrolních systémů. Projekty jsou předloženy společností ČEPS, a.s., celková výše investic by měla dosahovat 0,41 mld. EUR. Investice by měly probíhat v letech 2015–2016.

Výstavba paroplynové elektrárny v Mělníku (ČEZ) o výkonu 850 Mwe. Projekt společnosti vyvolává pochybnosti ohledně návratnosti investic v souvislosti s nízkou cenou elektřiny. Předpokládané investice 0,6mld. EUR.

Výstavba nové hydroelektrárny Orlické přehrady o výkonu 2*80 Mwe. Hledá se investor a jsou zde spory ohledně duševního vlastnictví projektu. Předpokládaná výše investice 0,09 mld. EUR.

Veřejný projekt Smart metering. Jedná se komunikační nástroje jako jsou elektroměry, řídicí systémy atd. Projekt je připraven, problém je s návratností investic díky drahé technologii. Náklady 0,7 až 1,4 mld. EUR.

Veřejný projekt elektromobility. Pomoc by měla být namířena hlavně na budování sítě čerpacích stanic. Projekt je velmi pomalu implementován, jde o vysoké náklady s dlouhou dobou návratnosti. Náklady 0,55 až 0,75 mld. EUR.

Veřejný projekt renovace technického zařízení budov ve státní správě metodou EPC (kotelny, rekuperace, osvětlení). Připravuje se detailní analýza. Problémem je, že státní organizace si nemohu brát půjčky. Investice ve výši 0,04 mld. EUR.

Ministerstvo životního prostředí má program zateplování veřejných budov. Připravuje se analýza, projekt je realizován, potřebuje však zvýšit objem finančních prostředků. Požadované investice 0,2 mld. EUR.

NET4GAS s.r.o. Projekt plynovodů zlepšující propojení se sousedními státy, STORK II ČR s Polskem, MORAVIA by měl vést Moravou od severu na jih ONI propojení s Rakouskem, OPTIMUS – modernizace kompresorových stanic v Kouřimi a v Břeclavi. Investice ve výši 0,53 mld. EUR. Problémem je krátké regulační období pro tyto dlouhodobé investice, tedy z toho vyplývající pochynosti ze ziskovosti investic při změně regulačních podmínek.

RWE Gas Storage předložil projekt na obnovu vybavení zásobníků s ohledem na zvýšení bezpečnosti provozu. Problémem jsou nové požadavky na bezpečnosti provozu. Proti investici stojí současné nizké ceny plynu. Investice 0,017 mld. EUR.

RWE GasNET zase usiluje o dotaci na technické vybavení pro vysokotlaké regionální distribuční sítě (východní Čech, severní Morova). Investice 0,0179 mld. EUR.

SPP Storage spojení mezi podzemním zásobníkem a plynovodem NET4Gas. Studie proveditelnosti proběhla. Investice 0,02 mld. EUR.

GSCeP, a.s. Podzemní zásobník v Dolní Rožínce v uranových dolech s kapacitou 180 mil. m³. Investice 0,24 mld.EUR. Je zde zpochybňována návratnost investice s ohledem na očekávanou spotřebu zemního plynu u nás.

Plynovod Mozart, který by měl spojovat jižní Čechy s Rakouskem, projekt Českých plynovodů o délce 100 km. Studie zahrnuje i plán regionálního rozvoje. Investice v hodnotě 0,036 mld. EUR. Pochybnosti o potřebě plynu a tedy i o návratnosti investic.

GSCeP, a.s. Projekt skladování elektrické energie pomocí stlačeného vzduchu. Cíl je dodat 60 MW během 40 hodin, spuštění během 5 minut. Projekt je zahrnut v plánu regionálního rozvoje. Investice v hodnotě 0,036 mld. EUR.

Přednost mají připravené projekty

Jedná se o první nástřel, který měl být připraven skupinou odborníků. Projekty mají být také projednávány na tripartitě. Podle premiéra Bohuslava Sobotky budou mít přednost hlavně ty projekty, které jsou dostatečně připraveny k realizaci.

V minulosti energetika vždy přitahovala investory, byla jedním z nejziskovějších odvětví. Po vypuknutí krize přišel prudký pád cen elektřiny a poslední dobou jsme svědky i poklesu cen zemního plynu. Z energetiky se stal investiční loser. Investovat v tomto odvětví se s výjimkou investic do obnovitelných zdrojů zatím nevyplatí.

Pokud některé projekty uvedené v seznamu dosud nenašly investora, lze úspěšně pochybovat o tom, že pro toto odvětví Junckrův balíček investory do ČR přiláká. Navíc k dobré investiční náladě u nás nepřispívá nestabilní právní prostředí a s ním spojená jeho dlouhodobá předvidatelnost.

Projekty se budou muset ještě posoudit a přebrat. Na první pohled tento seznam obsahuje několik projektů, které asi bude třeba znovu uvážit. Jsou jím například projekt paroplynové elektrárny Mělník, když ta v Počeradech zatím nemá využití. Nebo projekt podpory EPC, kde je žádána podpora pro projekty ve státních institucích. Přitom tato metoda je samofinancovatelná dodavateli a není potřeba dalších peněz.

CEE bankwatch network se snaží ovlivňovat bankovní investice směrem k tomu, aby byly v souladu s principy ochrany životního prostředí a zohledňovaly společenské požadavky. Například u projektu Lipno-Aschach říká, že investice ve výši 2 mld. EUR by se dala využít lépe. Za tyto peníze by 16 % domů mohlo být vybaveno slunečními kolektory včetně dalšího nutného technického vybavení. Kolektory by vyrobily polovinu spotřebovaného množství elektřiny v těchto domech.