Jak připojit do sítě více OZE za méně peněz? Jednou z možností je flexibilní připojení

Zdroj: StockCake fotovoltaika/sítě?

V místech s omezenou kapacitou pro připojení nových zdrojů lze využít mechanismus flexibilního připojení. Ten umožňuje provozovateli distribuční soustavy (DS) omezení dodávek do sítě v časech zvýšené zátěže, což vede k maximalizaci využití stávající síťové kapacity. V roce 2024 byly u nás takto připojeny OZE o celkovém výkonu 740 MW.

Podle platné vyhlášky je flexibilní připojení možné pouze u zdrojů vybavených dispečerským řízením. To je dnes povinné mj. i pro všechny zdroje s instalovaným výkonem vyšším než 100 kWp. Na obrázku část fotovoltaické elektrárny Ralsko Jabloneček Ra 1a s výkonem více než 14 MW. Zdroj: Wikimedia

Na rozdíl od jiných zemí, kde je tento systém zaveden, jako je například Belgie nebo Nizozemsko, u nás nejsou řešeny kompenzace pro provozovatele takto připojených zdrojů. Studie, kterou vypracovala expertní skupina Frank Bold, proto navrhuje úpravu legislativy přinášející pozitivní motivaci pro tento režim připojení.

Tato úprava by zaváděla finanční kompenzace v návaznosti na limit pro objem nedodané elektřiny v důsledku omezení ze strany provozovatelů DS. Studie s odkazem na vyhlášku o dispečerském řízení elektrizační soustavy nebo Národní akční plán pro chytré sítě navrhuje limit ve výši 5 procent objemu celkové roční výroby.

Pokud by v praxi došlo ze strany provozovatele DS k omezení nad uvedený limit, bylo by toto omezení kompenzováno provozovateli elektrárny na základě předchozího oboustranného kontraktu.

Flexibilní připojení a dodávky ve dnech pracovního klidu

Flexibilní připojení by pro mnohé subjekty mohlo dávat smysl i bez finančních kompenzací už dnes, a to i přesto, že by do sítě dodávaly pouze menší část svojí celkové výroby.

Obecně platí, že nejefektivnější je taková výroba z OZE, kterou lze spotřebovat v místě instalace, čímž dochází k úspoře při nákupu síťové elektřiny. Proto si fotovoltaické elektrárny pořídilo i mnoho menších podniků provozujících například obráběcí stroje, výrobní linky nebo jinou mechanizaci s elektrickým pohonem.

Pro tyto firmy představuje vlastní fotovoltaika i určitou formu cenové fixace, respektive prevence proti případným výkyvům cen elektřiny nakupované ze sítě.

Příklad podnikové fotovoltaické elektrárny, umístěné na střeše výrobního areálu v Havlíčkově Brodě. Zdroj: Sunlux

Řada z těchto provozů je však v chodu pouze v průběhu pracovního týdne. Podniková fotovoltaika pak během víkendů a jiných dnů pracovního klidu, tzn. cca třetinu roku, vyrábí elektřinu, pro kterou není v místě instalace využití, a v některých případech ji nelze ani dodávat do sítě, protože provozovatel DS odmítl její připojení s ohledem na omezenou síťovou kapacitu.

Pokud by v podobných případech byli provozovatelé DS více otevřeni uzavírání smluv o flexibilním připojení, respektive by zohledňovali reálnou síťovou zátěž mimo pracovní dny, šlo by zužitkovat i tuto dnes nevyužitou výrobu.

Levnou víkendovou elektřinu by na spotovém trhu mohly ocenit jak domácnosti (např. pro víkendové nebo sváteční vaření, praní velkého prádla nebo nabíjení vlastního či sousedova elektromobilu), tak například výrobní podniky s nepřetržitým provozem.

Do budoucna se potom otevírá příležitost i pro teplárny (pro provoz průmyslových tepelných čerpadel nebo nabíjení tepelných zásobníků pomocí elektrokotlů) nebo vodárny (pro přesun části čerpacích prací do času levnější elektřiny).

Další možnosti nabízí dodávky v režimu sdílení elektřiny. Firmy provozující vlastní fotovoltaiku mohou například svým zaměstnancům nabídnout o víkendech elektřinu za symbolickou cenu v rámci zaměstnaneckých benefitů.

Kromě firem mohou v tomto režimu pracovat i místní školy nebo úřady, pokud by jim bylo umožněno flexibilní připojení mimo pracovní dny, případně i v průběhu letních prázdnin, kdy dosahuje objem výroby školních fotovoltaik maxima, aniž by bylo možné tuto elektřinu využít v místě instalace.

Už dnes některá města a obce pokrývají pomocí vlastní fotovoltaiky svoje základní zatížení, tvořené například provozem čistíren odpadních vod, domovů pro seniory (včetně provozu celotýdenních kuchyní) apod. Ne každá obec ale má tuto možnost. Flexibilní připojení v kombinaci se sdílením elektřiny by tak mohlo vylepšit ekonomiku provozu vlastní fotovoltaiky i u obcí, které zmíněná zařízení samy neprovozují.

Odhadovaný potenciál

Situace se může v jednotlivých částech sítě lišit, ale obecně u nás nastává minimum zátěže o víkendech v průběhu jarních nebo letních měsíců. Nejvyšší zátěž v těchto dnech dosahuje pouze něco málo přes polovinu ročního maxima, které u nás nastává vždy během pracovního týdne v průběhu zimních měsíců.

Stávající síťová kapacita tak poskytuje určitý prostor pro navýšení dodávek ve dnech pracovního klidu zvláště v teplejší polovině roku, kdy je současně výroba z fotovoltaiky největší.

Průběh brutto spotřeby elektřiny v ČR ve dnech ročního maxima a minima. V loňském roce byla dnem ročního minima neděle 4. srpna, v roce 2023 to byla neděle 7. května. Zdroj: ERÚ

Podle odhadu provozovatelů regionálních DS je pomocí flexibilního připojení možné navýšení volné kapacity v řádu jednotek GW. Benefitem by byly nejen nižší náklady na rozvoj sítě a tím pádem i menší tlak na růst regulované složky ceny elektřiny, ale také win-win situace pro zmíněné drobné podniky, které by tak mohly efektivněji využít vlastních fotovoltaických instalací, zatímco spotřebitelé by mohli profitovat z nižších cen.