Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Není to jen o kabelech. E-mobilita přináší facility manažerům nové úkoly i možnosti

S nárůstem parkujících elektromobilů a tím pádem stoupajícími nároky na počty dobíječek se budou správci budov dostávat do situace, kdy budou muset řešit energetický manegment.

Elektromobilita, která byla donedávna doménou vybraných západoevropských zemí, už zaznamenává nástup i v Česku. Prodej aut do zásuvky za prvních devět měsíců roku meziročně vzrostl téměř čtyřikrát na 2 908 kusů. Elektromobily a plug-in hybridy tvořily bezmála dvě procenta nově registrovaných osobních vozidel, vyplývá ze statistik Svazu dovozců automobilů. S požadavky na dobíjení se tak vedle energetických firem, developerů či obcí postupně setkávají i správci budov. Zatím spíše jako ti, kdo případně zajistí potřebnou přípravu, tedy zejména rozvody energie. S rozmachem e-mobility však bude narůstat nejen jejich zodpovědnost, ale i příležitosti.

Odhady mluví až o 500 tisících elektromobilech na českých silnicích na konci dekády, což znamená každé zhruba dvanácté auto v provozu. Řidiči je budou dobíjet zejména doma a v práci, tedy na parkovištích kancelářských a dalších komerčních budov. Nároky na jejich správce porostou,“ předpovídá Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která vytváří produkty s názvem ChargeUp pro správu a zpoplatnění dobíjecích stanic.

Kategorie „nestandardní projekty“

Konkrétní zkušenost se zajišťováním dobíjecí infrastruktury má například společnost Okin Facility CZ. „Jednalo se o velmi malé množství případů. Většina našich klientů si obdobné nestandardní projekty řeší napřímo se zhotoviteli dobíjecích stanic nebo v rámci výstavby,“ říká technický ředitel Okinu Zdeněk Kulhánek. Vždy šlo o moderní administrativní budovy v komerčním a bankovním sektoru a klienti firmu oslovili zejména kvůli ověření dostatečné kapacity rozvaděčů v daném objektu a zhotovení samostatného elektrického přívodu pro prostor dobíjení.

Ve spolupráci s dodavatelem nabíjecích stanic jsme prověřili volnou kapacitu v nejbližším možném rozvaděči v daném objektu, případně jsme zajistili výměnu jističe v rozvaděči podle potřeby, zhotovili jsme kabelážní trasu od rozvaděče až po prostor s plánovaným umístěním dobíjecí stanice, ať už v garáži, či vně objektu,“ popisuje Vaněk.

Budovy měly podle něj naštěstí vždy dostatečnou kapacitu přípojky potřebnou pro dobíjení a v naprosté většině případů se instalovali méně výkonné střídavé AC dobíječky, takže kromě přívodní kabeláže a prostoru pro instalaci dobíječek nebyly potřeba jiné úpravy. „Zbylé činnosti související s dodávkou dobíjecích stanic včetně jejich řídících systémů nebyly součástí našich služeb z titulu správy objektu,“ dodává Vaněk.

Chytře, efektivně a dokonce i výnosně

To se však podle Synka z Unicornu do budoucna pravděpodobně změní. S nárůstem parkujících elektromobilů a tím pádem stoupajícími nároky na počty dobíječek se budou správci budov dostávat do situace, kdy budou muset řešit energetický manegment. Zjednodušeně řečeno zajistit, že se auta budou dobíjet maximálním možným výkonem a zároveň nebude docházet k přetížení sítí a výpadkům v rámci budovy, ani k překročení čtvrthodinového maxima na hlavní přípojce objektu. Nejlepším řešením je chytré řízení výkonu dobíjecí infrastruktury. Zejména větší budovy již dnes mají systém, který jejich energetiku ovládá, vyhodnocuje průběžně stav v síti a vypočítává zbývající volnou kapacitu. Řídící modul pro elektromobilitu, který může být součástí centrálního systému, nebo se dodá samostatně, pak dostává průběžně informaci, kolik energie je k dispozici pro dobíjení a tuto sumu rozděluje mezi dobíječky podle stanovených preferencí.

Další variantou je, že má dobíjecí infrastruktura samostatnou přípojku, což dnes už tímto způsobem řeší někteří developeři. Facility manažer pak ví, že má k dispozici kapacitu například 100 kilowatt, a potřebuje ji rozdělit mezi šest stanic, což už jednoduše zajistí řídící systém pro elektromobilitu. „Existuje i možnost, že se limit výkonu nastaví přímo na dobíječkách. Je-li instalováno pět stanic a přípojka má 50 kilowatt, tak se každé stanici nastaví limit deset kilowatt. Je to ale hodně neefektivní, protože i když přijede jen jeden elektromobilista, velká část kapacity přípojky i výkonu stanice zůstane nevyužita,“ vysvětluje Synek.

Dobíječky ale nemusí být pro facility manažery jen novou starostí. Pokud se jich část poskytne i širší veřejnosti a zpoplatní, mohou časem přinášet zajímavé příjmy. Ještě významnější však může být do budoucna využívání baterií parkujících automobilů pro virtuální elektrárny, které pomáhají vyrovnávat maxima a minima v energetické síti. „Facility manažeři se mohou s elektromobilisty dohodnout, že za takové využití jejich vozidel garantují vždy dobití baterie na určité procento, a to zdarma. Sami pak mohou těžit z byznysu, v němž se točí zajímavé peníze,“ říká Synek.