Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Pražské evropské energetické fórum 2013

Tradiční energetická konference se zabývala vnitřním energetickým trhem EU, investiční politikou a technologickými trendy v energetice. Přinesla opět zajímavý střet názorů na budoucnost evropské energetiky. Jedna skupina diskutujících doporučovala „více Evropy“, druhá pak co nejvíce se od evropské energetiky izolovat, popř. i vystoupit z EU.

Účastníky konference pořádané ve skvostném prostředí Černínského paláce uvítal Libor Kudláček, předseda představenstva Euroffice Praha-Brusel a Jiří Schneider, I. náměstek ministra zahraničních věcí ČR.

Mark van Stiphout z kabinetu komisaře pro energetiku Evropské komise uvedl, že hlavní cíl Evropské komise je nasměrovat Evropu k udržitelnému rozvoji, ale současně nepodříznout konkurenceschopnost EU vůči ostatnímu světu. Přiznal, že tento cíl se moc nedaří plnit. Problémem je především produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů mimo místa spotřeby. Tím pak vznikají problémové situace v distribuční síti. Jako prostředek pro zlepšení vidí více propojovat národní plány podpory OZE a promyšlené masivní investice do hlavních distribučních linek. V polovině letošního roku by měla vyjít nová směrnice na propojování trhů se zaměřením maximální podpory na přeshraniční spolupráci.

Podobný názor prezentoval i Vojtěch Belling, státní tajemník pro EU, Úřadu vlády ČR. Klíčové pro evropskou bezpečnost je produkovat maximum energie uvnitř EU a omezit dovozy na minimum. Implementace 3. liberalizačního balíčku v ČR před dvěma lety velmi zaostávala. V posledním roce ale vláda zpoždění dohnala a dostali jsme se na úroveň ostatních zemí.

Velmi fundovaný pohled na vnitřní energetický trh EU přednesl Zdeněk Danielovský, poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu. Podle něj je 3. liberalizační balíček v ČR již plně implementován a propojení trhů (Market Coupling) ČR-SK-HU přináší velmi pozitivní výsledky na stabilitu cen elektřiny v těchto zemích. Aktuálně projevilo zájem o připojení i Polsko a Rumunsko.

Helen Donoghue z Irského institutu pro mezinárodní spolupráci má na obnovitelné zdroje energie veskrze pozitivní pohled. Podle ní přináší rozvoj tohoto odvětví pro Irsko příležitosti v růstu podílu energie získané z vlastních zdrojů i v nových pracovních příležitostech na irském vnitřním trhu. Byla podepsána mezivládní dohoda mezi Irskou republikou a Velkou Británií o integraci energetických trhů. Do tohoto společného trhu by chtěly obě země zahrnout větší podíl OZE.

 

Ivo Hlaváč, ředitel Public Affairs, ČEZ, a.s. ve své prezentaci podpořil vyšší integraci a vytvoření celoevropského energetického trhu. Integrovaný celoevropský trh je konkurenceschopnější vůči mimoevropským zemím a vytváří průhlednější prostředí pro investory. Vyzval politiky, aby zanechali půtek a pomohli vytvořit funkční trh s emisními povolenkami. V prezentaci na konkrétních číslech ukázal vliv propojení trhů CZ-JS-HU na stabilitu ceny elektřiny v regionu.

 

Již tradičně zcela opačný názor na evropskou (a samozřejmě i naši) energetiku přednesl bývalý premiér Mirek Topolánek. Podle něj se energetika EU řítí do katastrofy. Evropská energetika je přeinvestovaná a energetický trh totálně deformovaný. Trh s emisními povolenkami je naprosto nefunkční – doporučil najít odvahu a zrušit ho. Namísto něj doporučil zavést uhlíkovou daň. (Pozn. autora: tedy další platbu, která by postihla především majitele rodinných domků a drobné podnikatele s vlastními zdroji tepla. Naopak by se nedotkla občanů napojených na centrální zásobování teplem.) Ve svém vystoupení se svěřil, že si stále častěji klade otázku, jestli má pro nás smysl v Evropské unii zůstávat.

Realistický pohled na budoucnost jaderné energetiky představila ve své prezentaci Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Zmínila rizika z „hladu pro energii“ v souvislosti s růstem počtu obyvatel Země (8,5 mld. v roce 2030 oproti 7 mld. v roce 2011) a s tím související nároky na investice do nových zdrojů (4 800 GW a 20 bilionů €). Ale současně připustila i rizika další budoucnosti jaderné energetiky v perspektivě další jaderné havárie. Optimistický pohled do budoucnosti jádra nastínila výhledem „malých“ jaderných zdrojů a následujícím výčtem strategických směrů rozvoje:

Strategické uvažování v oblasti jaderné energetiky

  • Připravit se na období, kdy nebude dost ropy a zemního plynu (nahrazení uhlovodíkových paliv – produkce vodíku)
  • Výrazné zvýšení účinnosti
  • Vysokoteplotní systémy
  • Likvidace nahromaděných štěpných produktů a aktinidů
  • Vytvoření předpokladů pro provoz nových reaktorových systémů
  • Odsolovací zařízení

Podrobnější informace o konferenci jsou zde.

 
 
Reklama