Nákup podílu na ropovodu TAL zvýší bezpečnost ČR v zásobování ropou

Český stát prostřednictvím společnosti MERO (Mezinárodní ropovody) získal podíl na ropovodu TAL (The Transalpine Pipeline), který vede z italského Terstu do Rakouska a Německa. Prvním strategickým posunem v diverzifikaci dodávek ropy do ČR se stal ropovod IKL z německého Vohburgu an der Donau do Nelahozevesi u Kralup nad Vltavou, a zkušební provoz byl zahájen v lednu roku 1996. IKL se na ropovod TAL u Vohrburgu napojuje. Cílem tehdejší administrativy bylo rozšířit varietu dodavatelů ropy z jediného ruského zdroje na více možností. Do italského Terstu je ropa dovážena tankery z oblastí Kaspického moře, Blízkého východu a severní Afriky, což umožňuje jednání s více producenty strategické suroviny. Současný nákup (podpis smlouvy: 25. září 2012) posiluje pozici ČR tím, že 5% podíl, který skupina MERO nakoupila, zaručuje přednostní nákup ropy. Akcionáři s minimálním podílem (právě 5%) mohou nejen jmenovat zástupce do řídícího výboru společnosti, ale mohou také přednostně odebírat ropu před ne-akcionáři. MERO koupilo pět procent akcií od společnosti Shell a po vypořádání této transakce bude Shell držet v ropovodu TAL podíl 19 procent. Dalšími akcionáři ropovodu jsou OMV (25 procent), Ruhr Oel (11 procent), Eni (deset procent), Petroplus (deset procent), BP (devět procent), ExxonMobil (šest procent), ConocoPhillips (tři procenta) a Total S.A. (dvě procenta). Cena celé operace je „odhadována“ na 380 milionů korun (iDnes) a Mero na svých internetových stránkách uvádí, že byla primárně posílena energetická bezpečnost ČR v oblasti zásobování ropou. Další výhodou je zvýšení aktiv společnosti Mero, která je skrze ministerstvo financí vlastněna státem a k operaci došlo bez využití externího zdroje financování (Mero).

Od druhé poloviny prvního desetiletí nového milénia můžeme registrovat narůstající počet „výpadků“ v dodávkách ropy z ruské strany, a to ropovodem Družba. Došlo k několika pracovním schůzkám mezi zástupci ruské dodavatelské společnosti Transněfť a společnosti Mero, na kterých byla deklarována spolupráce na vynikající úrovni, ale k neočekávaným přerušením došlo (například leden 2007), nebo bylo přerušením dodávek vyhrožováno. V roce 2008, kdy se problémy poprvé opravdu výrazněji objevily, Mero operativností dosáhla kompromisu s vedením ropovodu TAL o navýšení dodávek ropy přivezené po moři do Terstu a dopravené ropovodem do Vohburgu. Dalším příkladem je prosinec 2009, kdy ruská strana vyhrožovala stejnou strategií přerušení dodávek ropy do Evropské unie, jaká byla použita zastavením dodávek plynu na začátku stejného roku při příležitosti českého předsednictví v Evropské unii. Moskva měla naprosto stejný problém s ukrajinskou stranou a jednalo se o nesplacené pohledávky za dodávky černého uhlohydrátu. Samozřejmě, že prvními zeměmi za Ukrajinou jsou Slovensko a Česká republika. Přesto vždy MERO bylo pouze tzv. „třetí stranou“, která nemá na rozdíl od vlastníků TAL operativní a flexibilní možnost upravovat výši reálného objemu přepravené ropy v průběhu roku podle aktuálních potřeb, případně kdykoli využít volnou disponibilní kapacitu ropovodu TAL dle aktuální potřeby vlastníků českých rafinérií (Mero).

Faktem zůstane, že se roční dodávky skrze IKL pohybovaly zpočátku provozu na 15% až 30% podílu dovezené ropy do ČR. Zbytek podílu tvořily ruské dodávky přes ropovod Družba. Nyní dodávky z IKL převyšují dodávky z ropovodu Družba. Strategická pozice se v dodávkách ropy díky větší diverzifikaci dodavatelů a možnosti nejen alternovat jeden zdroj (Družba), ale navyšovat operativně kapacity, mění ve prospěch ČR. „Energetickou bezpečnost České republiky se snažíme zajistit ve všech oblastech. Jednou z nich jsou bezpečné dodávky ropy a její skladování. Vysoce oceňuji v této souvislosti fakt, že prostřednictvím nově nabytého vlastnického podílu na ropovodu TAL má Česká republika posíleny možnosti dodávek potřebné ropy nejen tradičním ropovodem Družba, ale v dostatečném objemu také ropovodem IKL, napojeným na transevropský ropovod TAL. Vynaložené náklady jsou mnohonásobně přečísleny pozitivními efekty této transakce,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.