Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Evžen Tošenovský: Šance plynovodu Nord Stream 2 na přežití jsou 50 na 50

S europoslancem Evženem Tošenovským se setkáváme tradičně na zahájení výstavy Infotherma v Ostravě. Letos tedy jinak, např. o tom, že doufá, že se po plynu sníží v rámci EU odpor i vůči jaderné energii.

Evžen Tošenovský na výstavě Infotherma 2020, foto agentura Inforpres
Evžen Tošenovský na výstavě Infotherma 2020, foto agentura Inforpres

Evžen Tošenovský (ODS, ECR) je europoslancem již od roku 2009. Tematicky se zaměřuje na průmysl, energetiku, vesmírnou politiku nebo podporu výzkumu. V minulosti seděl například v ostravském primátorském křesle nebo vedl Moravskoslezský kraj jako hejtman.

Pravidelně se s Evženem Tošenovským setkáváme na zahájení výstavy Infotherma v Ostravě. V letošním roce se musíme obejít bez této tradiční akce. Infotherma 2021 je on-line. I proto zařazujeme tento článek, rozhovor Evžena Tošenovského pro EURACTIV.cz





Zahájení Infothermy 2020. Vlevo: Odborná diskuse v rámci zahájení výstavy. Uprostřed: Letos ceny za TOP výrobky Infothermy nerozdáme. Vpravo: Odborné diskuse se tradičně účastní i SFŽP, MPO, HK ČR, zástupci města Ostravy a VŠB TU Ostrava.

Plyn a jádro nedáme

Určitě se shodneme na tom, že se vše mělo plánovat více dopředu. Pokud jde o EU, poslední měsíce roku byly však opravdu hektické. Jednalo se o brexitu, novém rozpočtu nebo klimatických závazcích. Právě ambiciózní cíle EU ohledně klimatu často kritizujete. Zmínku o plynu jako „přechodové“ energii v závěrech prosincového summitu tedy považujete za úspěch?

Ano, podle mě je to dobře. Na tento krok velmi tlačili Poláci, což je vzhledem k jejich obrovské závislosti na uhlí pochopitelné. K nim se pak přidaly i další státy, a plyn se stal „tranzitním palivem“. Vyjednávání ale ještě nejsou u konce, bude se řešit, jestli má jít o bioplyn, nebo o plyn „fosilní“. Ta zmínka v závěrech summitu je ale určitě úspěch.

Doufám a věřím, že se sníží i tlak na jaderné elektrárny, protože ty také zajištují stabilitu energetické soustavy. Pořád nevíme, jaké všechny dopady bude krize mít, myslím si ale, že ovlivní strategie k energetice a „odcházení“ od fosilních paliv směrem k rozumnějšímu přístupu.

Když jsme u plynu, Evropský parlament v současnosti kvůli situaci okolo Alexeje Navalného tlačí na zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2. Německo ale o něčem podobném nechce slyšet. Jaká je podle Vás budoucnost tohoto projektu?

Nord Stream 2 má jak ekonomickou stránku, tak v sobě nese i ideologickou a politickou linku Evropa vs. Rusko. Těžko se odhaduje, která stránka převáží. Myslím si, že do projektu bylo již investováno tolik, že snaha ho zastavit bude každopádně komplikovaná.

Nord Stream 2 je v rozporu se snahou o snižovaní palivové závislosti EU na Rusku. Němci si v tomto projektu velmi odporují. Spor s Ruskem nicméně může mít nějakou dynamiku. Pokud přijde více ruských excesů, projekt se může velmi rychle úplně zastavit, a ani Němci nebudou schopní tlačit pouze ten ekonomický aspekt. V současnosti jsou šance na pokračování Nord Stream 2 přibližně 50 na 50.

S přechodem od fosilních paliv má uhelným regionům včetně těch českých pomoct nově zřízený Fond spravedlivé transformace (JTF). Jak je Evropský parlament spokojený s jeho objemem 17,5 miliardy eur? Jak jste spokojený Vy osobně?

Když Evropský parlament zjistil, že takový fond vzniká, tak na něj začal nabalovat další aktivity, což situaci komplikuje. Ono se už zapomíná, jak tento fond vznikal, a já u toho vzniku byl. Jeho výchozím bodem byl zimní energetický balík, kvůli jehož schválení Komise po dohodě s Parlamentem souhlasila, že pomůže regionům, na které transformace a dekarbonizace nejvíce dolehne. Požadavky na odchod od využívání uhlí se mezitím ještě zpřísnily.

Rozpočet 17,5 miliardy by mohl být dostačující, nicméně stále existují snahy změnit parametry fondu, aby byly prostředky z něj využity více například na rekvalifikace, nebo aby bylo zahrnuto více regionů. S tím spokojený být nemůžu, protože se logicky sníží prostředky pro původně zahrnuté regiony, včetně tří českých. Může se stát, že se fond stane méně a méně zajímavým, a nejen z hlediska objemu, ale i využití. Doufám ale, že se to nestane a že se ve vyjednávání vrátíme k původnímu záměru. Bez tohoto fondu se uhelné regiony budou velmi těžko potýkat se zpřísněnými požadavky na rychlost přechodu od uhlí a snižování emisí CO2.

V současné době probíhá trialog, kdy můžeme očekávat finální schválení fondu Parlamentem?

Myslel jsem si, že se kompromis podaří najít ještě za německého předsednictví, to se ale bohužel nestalo. Nyní bych řekl do dvou až tří měsíců, jednání přes videokonference a telefonáty jsou nicméně hodně komplikovaná. Já sice nejsem součástí trialogu, ale jsem v kontaktu s kolegy, kteří ano.

Jak se stavíte k tomu, že z podpory v rámci tohoto fondu je vyloučena jaderná energie a zemní plyn?

Podle mě je to škoda. Od začátku jsem tušil, že jádro asi neprojde, protože odpor Parlamentu je veliký. Co se týká plynu, tak i vzhledem k tomu, o čem jsme se bavili před chvílí, si myslím, že v rámci trialogu by se do parametrů fondu mohl vrátit – trialog něco takového umí.

V rozhovoru dále o očkování a programu Horizont Evropa.

 
 
Reklama