V ČR byl oficiálně ukončen provoz první hnědouhelné elektrárny Prunéřov I

Na Chomutovsku oficiálně skončil provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I.

Elektrárna Prunéřov I do poslední chvíle zajišťovala dodávky tepla pro Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří.
„Zaměstnanci přecházejí do dalších elektráren. Asi třetina ze 150 jich musí zůstat do úplného odstavení provozu a zabezpečení prostoru,“ řekl ČTK mluvčí skupiny ČEZ Ota Schnepp a vysvětluje postup ukončení provozu: „Zjednodušeně řečeno odstavení elektrárny probíhá tak, že se postupně snižuje výkon jednotlivých výrobních bloků na nulu. Následně musí vše vychladnout, pak nastane vypouštění, vyčištění apod. tak, aby elektrárna byla zajištěna jak po ekologické, tak i protipožární a bezpečnostní stránce,“ uvedl Schnepp. Všechny práce potrvají podle Schneppa minimálně půl roku.

Odstavení uhelných bloků Prunéřova I je v souladu s energetickou koncepcí vlády, ale podle vyjádření analytika společnosti ENA Jiřího Gavory pro E 15 jde “v zásadě o vynucený krok. Všechny tyto bloky by nejspíš dostaly výjimku z přísnějších limitů jen v případě, že by je ČEZ nákladně modernizoval.“

ČEZ chce lokalitu podnikatelsky využít

Elektrárna se bude likvidovat systematicky a to samé se týká i provozní technologie. „Tedy žádný nájezd bagrů a buldozerů, aby se vše srovnalo najednou se zemí. Prostě až bude známo, jaká plocha, kde, jak a pro co bude zapotřebí, tak bude docházet i k likvidaci jednotlivých staveb a zbytkové technologie,“ uvedl mluvčí.
Jednou z variant dalšího využití je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.

Pár vybraných faktů

• Za svou třiapadesátiletou existenci vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé republice.
• Dohromady byly elektrárny Prunéřov I a II největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon byl 1 190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan).
• Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti.
• Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I a přilehlý důl Nástup Tušimice leží na místě obce Prunéřov ze 13. století. V 60. letech 20.století však byla většina domů v obci kvůli těžbě uhlí zničena. Stejný osud potkalo dalších 82 sídel.
• Podle hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.

Odstavení elektrárny přivítali ekologové

“Odstavení elektrárny Prunéřov I ukazuje, že odstavovat zastaralé uhelné elektrárny můžeme, když budeme chtít. A pokud Uhelná komise bude dostatečně ambiciózní, mohli bychom do roku 2025 zavřít všechny uhelné zdroje jedoucí na vývoz a do roku 2030 po využití potenciálu energetických úspor a vybudování dostatečné náhrady především v obnovitelných zdrojích bychom mohli zavřít i všechny ostatní velké uhelné zdroje, které nejsou potřebné pro teplárenství,” řekl k ostavené Prunéřova I člen Uhelné komise za Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Ekologové uzavření Prunéřova I přivítali jako dobrou zprávu ačkoliv připomínají, že zavírání starých a neefektivních uhelných elektráren mělo začít již v roce 2002, kdy se dokončila stavba jaderné elektrárny Temelín. Místo toho začali výrobci energie z uhlí vyvážet energii ve velkém do zahraničí.

V EU postupuje zpřísňování pravidel pro provoz uhelných elektráren a jejich zavírání mnohem rychleji než u nás vč. stanoveného období ukončení spalování uhlí.
O tom se u nás zatím vede debata v Uhelné komisi, proto rozhodnutí o uzavření Prunéřova I na jejím zasedání 5. 6. 2020 lze brát aspoň jako symbolické gesto, které snad naznačuje, že se diskuze o spalování uhlí u nás pohne evropským směrem.

Hnědouhelná elektrárna Tušimice, pohled přes hladinu vodní nádrže Nechranice, foto redakce

Vlevo: hnědouhelná elektrárna Prunéřov, pohled přes Kadaň, vpravo elektrárna Tušimice, foto redakce