Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Ekologizace energetiky za 30 let po sametové revoluci

30 let ekologické energetiky: přes 5000 zrekultivovaných hektarů, téměř 11 milionů vysázených stromů a 146 druhů ptáků. Ropák vyhynul.

Dnes ropáka nahradily v Tušimicích ovce
Dnes ropáka nahradily v Tušimicích ovce

Ekologizace energetiky po sametové revoluci znamenala i výrazně lepší hospodaření s pozemky po bývalých uhelných dolech a u uhelných elektráren. Zatímco od sedmdesátých let do roku 1989 zrekultivovaly Severočeské doly jen 644 hektarů, od té doby to bylo 5174 hektarů. Další velké plochy byly zvelebeny v okolí uhelných elektráren. Na rekultivovaných plochách nyní žije 420 druhů rostlin, 146 druhů ptáků a téměř 50 druhů savců, obojživelníků a plazů. Bohužel ale mezitím jeden druh vyhynul: kdysi slavný a v okolí elektráren hojný ropák se už v severních Čechách nevyskytuje.

Ropák bahnomilný byl hlavním hrdinou filmu Ropáci Jana Svěráka z roku 1988, který získal pro své tvůrce Studentského Oscara. Tento imaginární severočeský lachtan si liboval ve znečištěném prostředí, pil naftu, živil se umělou hmotou a uhlím. Miloval kouř a koupele v odkališti.

Film se natáčel přímo na odkališti Elektrárny Tušimice, které dnes ale vypadá úplně jinak. Ropák se tu už nevyskytuje, zato se tu velmi dobře daří řadě dalším živočichům, tentokrát už skutečným. Entomologové zejména oceňují výskyt ohroženého motýla okáče metlicového, pro kterého zde správnou kvalitu porostu udržuje několik set ovcí.

Přístup k ekologii se za posledních 30 let velice změnil a je to správně. Kdysi bylo hlavní prioritou pouze těžit uhlí a vyrábět, protože elektřiny bylo málo. Vypínání elektřiny nebo uhelné prázdniny byly běžné věci. Lidé samozřejmě lepší prostředí k životu chtěli, ale v médiích se tato témata neobjevovala. Lidem na severu se vyplácely příspěvky, kterým se říkalo pohřebné. Peníze měly kompenzovat poškozování zdraví,“ komentuje radikální změnu v energetice člen představenstva ČEZ a ředitel divize klasická energetika Ladislav Štěpánek.

Odkaliště Elektrárny Ledvice kdysi
Odkaliště Elektrárny Ledvice kdysi
Odkaliště Elektrárny Ledvice nyní
Odkaliště Elektrárny Ledvice nyní
Ropák, na odkališti Elektrárny Tušimice kdysi hojný
Ropák, na odkališti Elektrárny Tušimice kdysi hojný

5 818 rekultivovaných hektarů

Změna je vidět i přímo v okolí elektráren a dolů. Zatímco od sedmdesátých let do roku 1989 zrekultivovaly Severočeské doly jen 644 hektarů, od té doby to bylo 5 174 hektarů. Souhrnně doly zrekultivovaly 5 818 hektarů pozemků, což se rovná ploše o rozměru 1 300 Václavských náměstí v Praze, více než 8 000 fotbalových hřišť nebo téměř 38 000 hokejových kluzišť.

Rekultivované plochy s množstvím lesů a vodních ploch předurčují nyní severní Čechy k tomu, aby se proměnily ve vyhledávanou rekreační a turistickou oblast. Cíle obnovy krajiny jsou ale mnohem širší. Dokončené rekultivace vytvářejí v severních Čechách stovky hektarů volných pozemků, což je velmi dobrá zpráva pro podnikatele, developery, urbanisty a architekty, které trápí nedostatek zastavitelných ploch v lokalitách napojených na infrastrukturu a významné dopravní uzly. Rekultivace, revitalizace a resocializace oblastí bývalých dolů a elektráren tak mají význam nejen pro život obyvatel na Ústecku, ale i klíčovou funkci pro budoucí ekonomický rozvoj regionu. Na rekultivované Střimické výsypce u Mostu bylo například postaveno nové letiště, které se stalo součástí příměstské zóny. U nově vytvořeného Jezera Barbora zas vznikla zahrádkářská kolonie a vodní plocha slouží jako výcvikové středisko potápěčů.

Od založení Severočeských dolů v roce 1994 jsme do rekultivací investovali 6,7 miliardy korun a dalších více než 11 miliard korun plánujeme vynaložit do roku 2060,“ vysvětluje generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.

Odkaliště Elektrárny Počerady, snímek z roku 1991
Odkaliště Elektrárny Počerady, snímek z roku 1991
Odkaliště Elektrárny Počerady nyní
Odkaliště Elektrárny Počerady nyní
Odkaliště Elektrárny Počerady nyní
Odkaliště Elektrárny Počerady nyní

11 milionů stromů

Cílem rekultivací, které navazují na základní sanace území, je obnova přirozené rovnováhy krajiny. Soubor rekultivačních prací zahrnuje práce jak technického charakteru (zemní a stavební práce), tak i biologického (agro-cyklus, lesní výsadba, zatravnění a následná pěstební péče). Rekultivace jsou tří základních typů:

  1. zemědělské (výsledkem je orná půda, louky, pastviny, sady, vinice)
  2. lesnické (výsledkem jsou lesy účelové a hospodářské, doprovodná zeleň)
  3. vodohospodářské (výsledkem jsou vodní plochy, vodní toky a mokřady)

Co nás zejména těší je, že se na rekultivovaná území vrací život. Rostliny a živočichové zde mají potřebný klid, protože se jedná o území opuštěná člověkem. Dokonce u nás můžeme nyní nalézt chráněné a ohrožené druhy, které zde byly dříve vzácné. Naší největší chloubou je slavík modráček, který hnízdí v jezírcích na místě bývalé skrývky,“ prozrazuje Pěgřímek. „Jsme také velmi aktivní ve výsadbě stromů. Už jsme vysadili téměř 11 milionů sazenic.

Slavík modráček
Slavík modráček

Podle expertů z České zemědělské univerzity (ČZU) se na rekultivovaných územích vyskytuje 420 druhů rostlin, 146 druhů ptáků, 30 druhů savců a 17 druhů obojživelníků a plazů. Nad rekultivovanými plochami létá i 50 druhů motýlů, druhů bezobratlých jsou tu řádově tisíce.

Pták o něco menší než vrabec s blankytně modrou náprsenkou až poloviny devadesátých let, do odsíření elektráren ČEZ, v severních Čechách nikdy nehnízdil. Do té doby žil pouze v jižních a jihozápadních Čechách. Nyní se v Ústeckém kraji vyskytuje velmi často, zejména na mokrých místech rekultivací a v předpolí uhelných dolů. Slavík patří mezi stěhovavé ptáky, přičemž již v průběhu září a října odlétá do Středomoří a v březnu se vrací zpět.

Křepelka polní
Křepelka polní
Moták pochop
Moták pochop
Linduška úhorní
Linduška úhorní

Skokan skřehotavý
Skokan skřehotavý
Břehule říční
Břehule říční
Okáč metlicový
Okáč metlicový

Partneři ČEZ a SD při rekultivacích:

  • Česká zemědělská univerzita v Praze
  • Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd Praha
  • Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem
  • Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Opočno
  • Mendelova zemědělská univerzita v Brně
  • Botanický ústav AV ČR v Praze
  • ECO Consult PONS, s. r. o.

Celková bilance vynaložených prostředků na rekultivace Severočeské doly:

  • od vzniku společnosti v roce 1994 do roku 2018: 6,7 mld. Kč
  • výhled do roku 2060 (stávající limit): 11,2 mld. Kč

Rekultivace se týkají plochy téměř 140 km2:

  • dokončené: 5818 ha
  • rozpracované: 1693 ha
  • připravované v období 2020 – 2060: 5795 ha